Otevřít hlavní menu
Další významy jsou uvedeny na stránce Dlouhý pochod (rozcestník).

Dlouhý pochod (TZ: 長征 ZZ: 长征, pchin-jin: chángzhēng, český přepis: čchang-čeng) byl rozsáhlý ústup Rudé armády Komunistické strany Číny před Národní revoluční armádou Kuomintangu během čínské občanské války od října 1934 do října 1935. Dlouhý pochod se skládal z několika pochodů jednotlivých komunistických armád, které ustupovaly z jižní Číny na západ a poté na sever.

Dlouhý pochod
ZZ: 长征 TZ: 長征
Pinyin: chángzhēng
konflikt: Čínská občanská válka
Dlouhý pochod 1934–5. Červená přerušovaná čára vyznačuje trasu 1. Rudé armády, tečkovaně další armády. Modře přeškrtnuté růžové oblasti jsou sověty zlikvidované KMT ve 4. obkličovací kampani 1932 a 1933.
Dlouhý pochod 1934–5. Červená přerušovaná čára vyznačuje trasu 1. Rudé armády, tečkovaně další armády. Modře přeškrtnuté růžové oblasti jsou sověty zlikvidované KMT ve 4. obkličovací kampani 1932 a 1933.
trvání: 16. říjen 1934 až 22. říjen 1935
místo: Čína, mezi provinciemi Ťiang-si a Šen-si
výsledek: Armády KS Číny ustoupily před armádami KMT
změny území: KMT ovládl jižní Čínu
KS Číny vybudovala nové základny na severu Číny
strany
Vlajka KMTKuomintang a místní militaristé Vlajka KS ČínyKomunistická strana Číny
velitelé
Čankajšek Mao Ce-tung
Čou En-laj

síla
přes 300 000 mužů 1. rudá armáda:
86 000 v říjnu 1934
7000 v říjnu 1935

Nejznámějším Dlouhým pochodem byl ústup z provincie Ťiang-si, který začal v říjnu 1934. První Rudá armáda (TZ: 紅一方面軍 ZZ: 红一方面军 hóng yī fāngmiàn jūn) Čínské sovětské republiky čelila od září 1933 páté obkličovací kampani KMT (第五次圍剿 dì wǔ cì wéi jiǎo) vedené generalissimem Čankajškem proti komunistickým pozicím v Ťiang-si. Na přelomu září a října 1934 již komunistickým jednotkám v Ťiang-si hrozilo úplné vyhlazení. 16. října se jejich větší části podařilo prolomit obklíčení a zahájily ústup: nejprve na západ a poté na sever. Cestou se vedení ujali Mao Ce-tung a Čou En-laj. Vojsko muselo překonat členitý terén plný horských pásem, řek a bažin a probojovat se přes pozice jednotek Kuomintangu a místních militaristů, či čelit jejich útokům. Jednou z takových bitev bylo i obsazení a zajištění mostu Lu-ting v květnu 1935 – jediného mostu přes řeku Ta-tu v provincii S’-čchuan. Do Jen-anu v provincii Šen-si, který se stal novou základnou čínských komunistů, došlo v říjnu 1935 pouhých 7 tisíc příslušníků Maovy 1. Rudé armády, desetina původního počtu.

Podle Maova tvrzení 1. Rudá armáda na Dlouhém pochodu urazila 25 000 li (ca 14 tisíc km, v závislosti na přesné definici jednotky), ale již těsně po pochodu byl zveřejněn i nižší údaj 18 088 li (cca 10 tisíc km).[1][2] Jocelyn & McEwen ve své práci změřili délku pochodu 1. Rudé armády na 6000 km, tedy méně než polovinu oficiální verze.[3]

Dlouhý pochod znamenal vzestup autority Mao Ce-tunga a Čou En-laje, kteří si během pochodu svým vedením získali podporu v KS Číny a pro KS Číny se Dlouhý pochod stal legendou.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Long March na anglické Wikipedii.

  1. The Long March (1934-1936) [online]. Columbia University, rev. 2009 [cit. 2011-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. SPENCER, Richard. British pair under attack for doubts over Mao's march [online]. Beijing: telegraph.co.uk, rev. 2006-04-03 [cit. 2011-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  3. JOCELYN, Ed; MCEWEN, Andrew. The Long March: the true story behind the legendary journey that made Mao's China. [s.l.]: Constable, 2006. ISBN 9781845292553. S. 288. (anglicky) 

LiteraturaEditovat