Čchen I (zjednodušená čínština: 陈毅, pīnyīn: Chén Yì) (26. srpna 19016. ledna 1972) byl čínský komunistický maršál a politik. V letech 1949–1958 byl primátorem Šanghaje a od roku 1958 do své smrti zastával funkci ministra zahraničí Čínské lidové republiky.

Čchen I
Chen Yi(communist).jpg
Rodné jméno陈毅 Čchen I
Narození26. srpna 1901
okres Le-č’
Úmrtí6. ledna 1972 (ve věku 70 let)
Peking
Místo pohřbeníPapaošanský revoluční hřbitov
Alma materŠanghajská univerzita
Vojenská akademie Čínské republiky
Povolánípolitik a diplomat
OceněníSecond Class Red Star Medal
stratég Čínské lidové osvobozenecké armády
Politická stranaKomunistická strana Číny
Manžel(ka)Čang Čchien (1940–1972)
DětiČchen Chao-su
Čchen Tan-chuaj
Čchen Siao-lu
Cchung Ťün
Funkcestarosta Šanghaje (1949–1958)
Secretary of the CPC Shanghai Committee (1950–1954)
ministr zahraničí Čínské lidové republiky (1958–1972)
místopředseda Státní rady Čínské lidové republiky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Čchen I se narodil v okrese Le-č' provincie S'-čchuan do úřednické rodiny. Navzdory postavení jeho otce, byla finanční situace jeho rodiny po roce 1912 špatná. Čchen Imu i přes to byl přijat do odborné školy v Čcheng-tu, kde získal své vzdělání a také se stal útočníkem fotbalového týmu. V roce 1918 se kvalifikoval do kombinovaného pracovně studijního programu organizovaného ve Francii.[1]

Roku 1922 se vrátil do S'-čchuanu a následující rok odešel do Pekingu, kde se přidal jak ke komunistické straně, tak ke Kuomintangu. Místo zapojení do politiky se však až do roku 1925 věnoval studiu na univerzitě. V roce 1925 vstoupil na vojenskou akademii v Kantonu. Roku 1927 se účastnil Nan-čchangského povstání. Po povstání se s ostatními přeživšími uchýlil do provincie Ťiang-si, kde se přeskupili pod vedením Ču Teho a Čchen I se v tomto přeskupení stal politickým komisařem.[1][2]

Roku 1941 byl jmenován zastupujícím velitelem nové čtvrté armády s Liou Šao-čchim působícím jako politický komisař.[1]

Po založení Čínské lidové republiky se stal starostou Šanghaje. Na tomto postu působil i v roce 1954, kdy byl jmenován vicepremiér Státní rady a místopředsedou Národní rady obrany. Následující rok byl povýšen na maršála a v roce 1958 vystřídal Čou En-laje ve funkci ministra zahraničí. Během Kulturní revoluce byl kritizován a vystaven perzekuci Rudými gardami, což vedlo k tomu, že nemohl vykonávat funkci ministra zahraničí. Nikdy však této funkce nebyl zbaven, povinnosti za něho vykonával Čou En-laj.[1][2][3][4][5]

Mezi lety 1956-1967 byl členem 8. politbyra KSČ. Nebyl však už zvolen roku 1969 do 9. politbyra KSČ, ačkoliv byl téhož roku zvolen do Ústředního výboru KSČ.[3]

Čchen I zemřel na rakovinu v roce 1972 ve věku 70 let. Jeho pohřbu se účastnil Mao Ce-tung i Čou En-laj.[2]

ReferenceEditovat

  1. a b c d Chen Yi. Chineseposters.net [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c TIMES, Ian Stewart Special to The New York. CHINA ANNOUNCES DEATH OF CHEN YI. The New York Times. 1972-01-11. Dostupné online [cit. 2021-05-25]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  3. a b Chen Yi (marshal). Military Wiki. Dostupné online [cit. 2021-05-25]. (anglicky) 
  4. PERLEZ, Jane. A Leader in Mao’s Cultural Revolution Faces His Past. The New York Times. 2013-12-06. Dostupné online [cit. 2021-05-25]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  5. BAKEŠOVÁ, Ivana; KUČERA, Ondřej; LAVIČKA, Martin. Dějiny Čínské lidové republiky : (1949-2018). Vydání první. vyd. Praha: NLN, s. r. o., vydání první. 444 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-596-3, ISBN 80-7422-596-8. OCLC 1143830633 S. 128, 377. 

Externí odkazyEditovat