Divadlo Járy Cimrmana

kulturní památka České republiky v obci Praha

Divadlo Járy Cimrmana (zkracované jako DJC), od roku 1992 oficiálně Žižkovské divadlo Járy Cimrmana, p.o., je pražské divadlo fungující od konce 60. let. Těžiště jeho repertoáru tvoří komické hry Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka s tematikou fiktivního českého génia Járy Cimrmana (který je prohlašován za původního autora těchto her). V divadle tradičně hrají pouze muži a až na výjimky bez hereckého vzdělání. Jde o jedno z nejúspěšnějších a nejpopulárnějších českých autorských divadel a českých poválečných divadel vůbec.

Žižkovské divadlo Járy Cimrmana
Divadlo Járy Cimrmana, dům ve Štítného ulici na Žižkově, v jehož suterénu je scéna divadla
Divadlo Járy Cimrmana, dům ve Štítného ulici na Žižkově, v jehož suterénu je scéna divadla
Základní informace
Stát ČeskoČesko Česko
Místo Praha 3-Žižkov
Typ divadla amatérské divadlo
Zaměření činohra
Scény Malostranská beseda, Reduta, divadlo Solidarita, divadlo Braník 41 dnes divadlo na Žižkově
Zkratka DJC
Budova
Otevření 24. listopadu 1967
Kód památky 100392 (PkMISSezObr)
Osobnosti
Ředitel Jana Rumlenová
Umělecký šéf Zdeněk Svěrák
Významní herci Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Miloň Čepelka, Pavel Vondruška,Genadij Rumlena, Petr Brukner, Jan Kašpar, Václav Kotek, Jan Hraběta, Bořivoj Penc, Marek Šimon, Petr Reidinger, Jaroslav Weigel, Michal Weigel, Robert Bárta, Milan Svoboda, Andrej Krob, Miroslav Táborský, Ondřej Vetchý, Zdeněk Škrdlant, Jaroslav Vozáb, František Petiška, Oldřich Unger, Jiří Šebánek, Jiří Menzel, Josef Koudelka, Karel Velebný, Jindřich Holna
Další informace
Divadlo Járy Cimrmana (Praha)
Poloha divadla v Praze
Souřadnice
Adresa Žižkovské divadlo Járy Cimrmana
Štítného 520/5
13000 Praha 3-Žižkov
Ulice Štítného
Oficiální web http://www.zdjc.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie divadlaEditovat

ZačátkyEditovat

Prvotním autorem nápadu založit toto divadlo byl Jiří Šebánek, který roku 1966 seznámil se svou myšlenkou Miloně Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka.[1] K projektu byli v jeho rané fázi přizváni ještě Karel Velebný, Jan Trtílek a Oldřich Unger jako účinkující, a Helena Philippová, která se ujala režie. Už 23. prosince toho roku pak byl v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka oznámen „doktorem Evženem Hedvábným“ (pseudonym Karla Velebného, později prohlašovaný za Svěrákova bratrance) nález pozůstalosti doposud neznámého českého génia Járy Cimrmana ve vesnici Liptákov v Pojizeří.

Podle původního plánu měly být při premiéře nového divadla uvedeny dvě jednoaktové hry, z nichž jednu měl napsat Zdeněk Svěrák a druhou Jiří Šebánek. Jelikož však Šebánkova hra Domácí zabijačka nebyla včas dokončena, bylo nutné plán změnit. Její místo vyplnil seminář o Cimrmanově životě a díle, přičemž tuto originální formu (seminář + hra) si udržela představení DJC dodnes. Po semináři následovala Svěrákova hra Akt, která měla nejprve zkušební premiéru pro rodiny a známé a teprve poté byla 4. října 1967 v Malostranské besedě představena široké veřejnosti.

Ještě téhož roku mělo premiéru Smoljakovo Vyšetřování ztráty třídní knihy a pak byla konečně uvedena i Domácí zabijačka. Ta byla ovšem roku 1969 z repertoáru stažena, a to na žádost autora, když divadlo (spolu s Helenou Philippovou) po uměleckých neshodách opustil (a později založil paralelní cyklus Salón Cimrman). Režisérem divadla se po Philippové stal Ladislav Smoljak.

70. a 80. létaEditovat

Působení divadla v období normalizace se neslo ve znamení ustavičných neshod a bojů se státním aparátem, kulturními komisemi a cenzurou (které zachycuje i film Nejistá sezóna), kdy se divadlo muselo několikrát stěhovat, hrát na alternativních scénách v provizorních, často zcela nevyhovujících podmínkách, měnit obsah her (například sexuolog Pepa ze hry Akt byl původně příslušník Veřejné bezpečnosti) a svého času, v roce 1972, mělo dokonce zakázáno účinkovat na území Prahy.

Navzdory těmto problémům a překážkám se DJC během této doby stalo velmi populárním, Smoljak se Svěrákem psali (nyní už společně) další hry a tvorba divadla mohla vycházet i oficiálně knižně (scénáře) a na gramodeskách. Etabloval se „klasický“ (ne)herecký ansámbl, často doplňovaný z řad kulisáků nebo přátel stávajících herců. Kromě zakladatelů Svěráka, Smoljaka, Čepelky a Ungera (ten koncem 70. let emigroval) sem patřili Jaroslav Weigel (také výtvarník scén a doprovodných materiálů), Jaroslav Vozáb, Pavel Vondruška (také dirigent případné scénické hudby), Petr Brukner, František Petiška (zemřel roku 1980), později Václav Kotek (ten se posléze stal především manažerem a impresáriem divadla), Jan Hraběta, Bořivoj Penc, Genadij Rumlena, Jan Kašpar a jiní. Krátce jako herci DJC vystupovali např. také režiséři Andrej Krob a Jiří Menzel. Významným členem byl ve své době i skladatel a herec Jan Klusák, autor hudby k představení Cimrman v říši hudby.

V 80. letech realizovali Smoljak se Svěrákem na cimrmanovská témata i několik filmů (jsouce tehdy už zavedenými a úspěšnými autory filmových komedií), konkrétně Jára Cimrman ležící, spící, rekonstruovaná Cimrmanova biografie popisovaná v seminářích, Rozpuštěný a vypuštěný na motivy hry Vražda v salónním coupé, a Nejistá sezóna, autobiograficky ztvárňující skutečný život divadla v té době a obsahující úryvky několika dalších her (zejména Vizionáře). Všechny tyto filmy režíroval Ladislav Smoljak a vystupovali v nich (mezi jinými) i herci DJC.

Roku 1988 postihla soubor DJC dvě neštěstí, když zemřel Jaroslav Vozáb a záhy nato se vážně zranil Jan Kašpar. Ten i přes své ochrnutí ale zůstal hercem divadla a autoři mu v dalších hrách psali na tělo „sedavé“ role.

Po roce 1989Editovat

Uvolnění po revoluci v roce 1989 přineslo nejen možnost uvést hru Blaník (o které se nevěřilo, že projde přes schvalovací komisi), ale i rozmach popularity osobnosti Járy Cimrmana. Byly po něm pojmenovány nejen ulice, ale i planetka objevená astronomem Zdeňkem Moravcem. V červnu 1995 dostává hra Záskok Cenu Alfréda Radoka jako hra roku 1994.

Postupně docházelo k přirozené generační obměně ansámblu, i když jen velmi zvolna, neboť stávající herci zpravidla účinkovali (nebo ještě účinkují) až do velmi vysokého věku, často doslova až do smrti. Z mladší generace se mezi kmenové herce zařadili Marek Šimon, Petr Reidinger nebo Robert Bárta.

Roku 2008 byla uvedena patnáctá hra České nebe, obecně chápaná jako poslední.

Významné personální ztráty postihly divadlo roku 2010, kdy ze zdravotních důvodů musel odejít Pavel Vondruška (jako dirigenta ho nahradil Milan Svoboda) a zejména zemřel Ladislav Smoljak, jedna z vůdčích osobností souboru. Roku 2013 po vleklé nemoci skonal i Jan Kašpar.

Další vlna úmrtí přišla koncem 10. let, kdy zemřeli Bořivoj Penc (2018), Jaroslav Weigel a Václav Kotek (oba 2019).

Působiště divadlaEditovat

  • K prvnímu zkušebnímu představení došlo 19. 6. 1967 v Malostranské besedě (pro rodiny a známé) a oficiálně pro veřejnost (4. 10. 1967) – šlo o hru Akt.
  • V lednu 1972 se DJC nastěhovalo a působilo v pražské Redutě.
  • Od října 1974 DJC vystupovalo bez kulis, kostýmů a rekvizit na alternativních scénách – strahovská Sedmička, kolej 5. května, Klub chemiků, Divadlo v Řeznické.
  • Od března 1975 divadlo působilo v Branické ulici č. 41 na Praze 4, kam se přestěhovalo po krátkém intermezzu v kulturním domě Novodvorská.
  • Od roku 1983 působilo Divadlo Járy Cimrmana v Divadle Solidarita (dnes Strašnické divadlo).
  • Od roku 1992 Žižkovské divadlo Járy Cimrmana, příspěvková organizace sídlí na Štítného 520/5, 130 00, Praha 3 – Žižkov (dříve Žižkovské divadlo T. G. Masaryka).

HryEditovat

Členové divadla[2][3]Editovat

Aktuální členové Divadla Járy CimrmanaEditovat

  • Zdeněk Svěrák , herec a autor her (původně učitel českého jazyka a literatury)
  • Miloň Čepelka , herec (původně učitel českého jazyka a literatury a uvaděč DJC)
  • Petr Brukner , herec (původně projektant a technik DJC; manžel bývalé uvaděčky DJC Evy Bruknerové)
  • Jan Hraběta , herec (původně elektromechanik)
  • Genadij Rumlena , herec (původně skladník, průvodčí, kolportér a technik DJC)
  • Andrej Krob , herec (původně montér mostních konstrukcí a technik DJC)

Doba působení jednotlivých současných i dřívějších členů v Divadle Járy Cimrmana[4]Editovat

JMÉNO ČLENA ZASTÁVANÉ POZICE DOBA PŮSOBENÍ
Jiří Šebánek herec a autor her 1967–1969
Zdeněk Svěrák herec a autor her 1967–dosud
Miloň Čepelka herec a uvaděč 1967–dosud
Ladislav Smoljak herec, režisér a autor her 1967–2010
Helena Philippová režisérka 1967–1969
Karel Velebný herec a hudebník 1967–1968
Oldřich Unger herec 1967–1978
??? Kubíček uvaděč 1967–???
Eva Bruknerová uvaděčka 1967–???
Josef Škvorecký uvaděč 1967–???
Ivan Štědrý herec 1967–1969
Jan Trtílek herec a výtvarník 1967–1968
Milan Papírník technik a herec 1967–???
Petr Čada technik a herec 1967–???
Josef Podaný herec 1967–1969
Vít Mach herec 1967–1969
Jiří Stivín herec 1967–1969
Jiří Benda výtvarník 1967–1974
Jindřich Holna technik a herec 1967–1971
František Malota technik a herec 1967–1971
Petr Brukner technik a herec 1968–dosud
Jaroslav Vozáb herec 1968–1988
Jan Klusák herec a hudebník 1969–1976
Pavel Vondruška herec a hudebník 1969–2010
Jaroslav Weigel herec a výtvarník 1970–2019
František Petiška herec 1970–1980
Josef Koudelka herec 1970–1980, 2006–2008
Andrej Krob technik a herec 1973–1975, 1990–1992, 2013–dosud
Václav Kotek technik, herec a vedoucí souboru 1973–2019
Jan Hraběta technik a herec 1973–dosud
Milan Zuščák technik 1973–1982
Arnošt Kurell technik 1973–1983
Jiří Kalina technik 1973–dosud
Ivo Maurenc technik 1973–1981
Jan Kašpar technik a herec 1974–2013
Tomáš Edel technik 1974–1980
Genadij Rumlena technik a herec 1974–dosud
Jaroslav Koudelka herec okolo 1974
David Wünsch technik 1975
Jiří Menzel herec 1976–1980
Filip Smoljak hudebník 1977–???
Jaroslav Uhlíř herec a hudebník 1977, 1990–1992, 1994–1995
Jiří Kunc technik ???–1982
Aleš Duda technik ???–1985
Jiří Kočí technik ???–1987
Karel Kučera technik 1975–???
Dan Pokorný technik 1977–1979
Robert Bárta technik a herec 1978–dosud
Michal Weigel technik, herec a výtvarník 1979–dosud
Ladislav ??? technik konec 70. let
Petr Dvořák technik konec 70. let
Ivo Jahelka technik konec 70. let
Václav Tomášek technik 1981–1983
??? Škranc technik počátek 80. let
??? Bayer technik 1982–???
??? Ondryáš technik 1983–1985
Bořivoj Penc herec 1983–2018
Marek Šimon technik a herec 1984–dosud
Luděk Minařík technik 1985–1990, 2008–dosud
Václav Verner technik a herec ???–dosud
Dan Řezníček technik ???–1989
Jiří Čelikovský technik 1989–2012
Petr Reidinger technik a herec 1992–dosud
Zdeněk Škrdlant technik a herec 1994–dosud
Ivan Hermel technik 1995–2007
Petr Hecht technik začátek 21. století
David Smoljak produkce okolo 2010
Miroslav Táborský herec 2010–dosud
Milan Svoboda herec a hudebník 2010–dosud
Josef Čepelka herec 2011–dosud
Vojtěch Kotek herec 2011–dosud

Vedení Žižkovského divadla Járy CimrmanaEditovat

Sociální sítěEditovat

Divadlo Járy Cimrmana se do roku 2018 dalo volně pouštět na všech možných platformách typu Spotify, Apple Music a dalších. Po té však bylo stejně jako většina mluveného slova z platformy staženo. V roce 2016 se na youtube objevil kanál Jára Cimrman kde byli všechny video snímky k dispozici volně. V červnu roku 2020 byl tento kanál smazán. Zmizení kanálu s Cimrmanovými hrami z YouTube je důsledkem probíhajícího soudního sporu. V něm se Filip Smoljak, jeden ze čtyř potomků zesnulého spoluzakladatele divadla a režiséra Ladislava Smoljaka, dožaduje po společnosti Originální videojournal určitých informací právě o nahrávkách Divadla Járy Cimrmana. Pražská firma Originální videojournal, kterou rovnými díly vlastní Pavel Kačírek, Jarmila Konířová, Andrej Krob a Olga Pešková, pořídila mnohé z nahrávek, které se na zmíněném kanálu na YouTube objevily. Byť firma své nahrávky nelicencovala, proti jejich použití na internetovém videokanálu dosud neprotestovala. Velkou revoluci na youtube udělal kanál GOLEM který se zaměřil na raritní snímky Cimrmanů. Všechna v audio provedení. Mezi nejúspěšnější patří Lijavec s Jaroslavem Vozábem, Němý Bobeš s Oldřichem Ungrem nebo třeba Cimrman v říši hudby z roku 1976. Představení jsou většinou plné vzácných obsazení. Třeba se zde poprvé objevil na záznamu František Petiška v představení Němý Bobeš.

ReferenceEditovat

  1. 40 let DIVADLA JÁRY CIMRMANA [online]. Divadelní společnost, 2016 [cit. 2016-02-24]. Dostupné online. 
  2. CIMRMANŮV ZPRAVODAJ Notice: Undefined variable: str_titulek in /www/doc/www.cimrman.at/www/list.php on line 66. www.cimrman.at [online]. [cit. 2020-11-02]. Dostupné online. 
  3. Inscenace. vis.idu.cz [online]. [cit. 2020-11-02]. Dostupné online. 
  4. MIKŠOVÁ, Zdeňka. Závěrečná diplomová práce - praktická příručka pro tvorbu diplomové práce na Fakultě zdravotnických věd. Křížkovského 8, 771 47 Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci Dostupné online. ISBN 978-80-244-5629-4. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat