Žhářství
Žhářství je zločin, při kterém pachatel (žhář) úmyslně a vědomě (přímo nebo nepřímo) založí požár. Odlišuje se od neúsmyslně způsobených požárů z nedbalosti, samovolného vzplanutí, požárů vzniklých například poruchou elektroinstalace nebo přírodních požárů způsobených bleskem apod., v pachateli, jeho úmyslu požár založit a nechat jej způsobit škody nebo oběti. Žhářství není ani založení ohně, který jeho původce dokáže ovládnout (např. pálení listí na zahradě).
Okolnosti příčin a vzniku požáru jsou předmětem vyšetřování. Po zlikvidování požáru je standardním postupem hledat a následně buď potvrdit, vyvrátit nebo dále zkoumat možnost úmyslného založení. Ve většině zemí světa je žhářství posuzováno jako trestný čin a chápáno jako poškozování cizí věci nebo ohrožení na životě. V českém právním řádu je žhářství zahrnuto pod skutkovou podstatu obecného ohrožení.
Ve válkách je žhářství spolu s dalšími metodami ničení (demolice, kontaminace aj.) využíváno v rámci oslabování nepřítele, ať už při ústupu nebo v týlu nepřítele, v rámci tzv. taktiky spálené země.
Pyromanie
editovatObsese ohněm a závislost na žhářství se nazývá pyromanie. V krajních případech se může jednat o patologický projev nějaké duševní choroby. V některých vyřešených případech žhářství se původci požárů překvapivě rekrutovali ze samotných hasičů.[1]
Důvody žhářství
editovatVe většině případů žhářství slouží jako pojistný podvod nebo zakrytí nějakého trestného činu (např. loupeže, zpronevěry). Mohou být však i jiné důvody, např. závist, nenávist, vyhrožování, vydírání, konkurenční boj, nebo sociální, politická či etnická odlišnost. V několika případech bylo žhářství použito jako tzv. falešná vlajka, tedy žhář požár využil k obvinění svého nepřítele a využil vlnu nevole, která se proti němu následně vznesla.
Slavné případy žhářství
editovat- 356 př. n. l. – Herostratos podpálil Artemidin chrám v Efesu (jeden ze Sedmi starověkých divů světa), aby se stal slavným
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Arson na anglické Wikipedii.
- ↑ ŠMATOVÁ, Nataša. Ašským žhářem je prý hasič. Chebský deník.cz [online]. 2010-04-20 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online.
