Hradec Králové-Kukleny (železniční zastávka)

železniční zastávka

Hradec Králové-Kukleny je železniční zastávka na trati 020 v Hradci Králové, v níž zastavují vlaky od roku 1919. Bývalá staniční budova se nachází u Kudrnovy ulice a má adresu Pardubická 386/4.

Hradec Králové–Kukleny
Bývalá budova kuklenského nádraží
Bývalá budova kuklenského nádraží
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Královéhradecký
Město Hradec Králové
Souřadnice
Hradec Králové-Kukleny (železniční zastávka) (Česko)
Provozovatel dráhy Správa železnic
Kód stanice 531301[1]
Tratě 020
Nadmořská výška 235 m n. m.
V provozu od 1919
Dopravních kolejí 1
Nástupišť (hran) 1
Prodej jízdenek Ne
Návazná doprava Ne
Služby ve stanici Ne
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Historie jejího vzniku je poměrně dlouhá, neboť o zřízení výkladky pro Kukleny bylo zažádáno již 11. září 1901[2]. 25. září téhož roku žádal obecní úřad o zřízení rampy při strážném domku č. 16 v kuklenském katastru[3], ale ředitelství severozápadní dráhy 6. prosince 1901 žádosti nevyhovělo. 7. prosince 1910 se obecní zástupci při komisi stran přejezdu dráhy na erární kuklenské silnici postavili proti zřízení viaduktu a žádali o zřízení rampy u strážního domku na cestě od Seyfriedových do Temešváru. 6. listopadu 1912 byla z Kuklen vyslána deputace k poslancovi Srdínkovi ohledně osobní zastávky a výkladní stanice. 30. dubna 1913 obecní zastupitelstvo schválilo návrh městské rady, aby byla podána žádost na výkladní rampu, eventuálně zastávku za Seyfriedovou továrnou prostřednictvím „Ústředny“, a aby investice s tím spojené byly hrazeny obcí. V listopadu téhož roku bylo intervenováno i na ministerstvu železnic ve Vídni.

 
Budova bývalého nádraží

1. března 1914 provozní inspektorát severozápadní dráhy oznámil, že k postavení železniční stanice v Kuklenách byly dráhou vypracovány 2 projekty - projekt pro osobní dopravu a vagonové zásilky o nákladu 40 200 K a projekt pro osobní dopravu i veškerou nákladní dopravu s rozpočtem 91 200 K. Obecním zastupitelstvem byl přijat plán druhý. Zájemci zaručili tyto příspěvky: Nejedlý 500 K, Fuchs 2 000 K, Havlík 1 500 K, Seyfried 1 000 K, Čejka 100 K, Voženílek 200 K, řemeslnicko-živnostenské společenstvo 600 K, obchodní grémium 300 K, úhrnem 6 200 K. Obec se zavázala přispět 20 % rozpočtového nákladu a zmocnila městskou radu, že může obec zavázat až k 30 % příspěvku. 21. března téhož roku se konala komise, kde obec přistoupila na podmínky dráhy. O 3 dny později podali kuklenští občané protest proti 20 % příspěvku na zřízení stanice v Kuklenách a o 2 dny později podali druhý protest. 28. března se k nim přidal továrník Seyfried, který podotkl, že v případě nezřízení nákladní stanice odvolá příspěvek a pozemek již tak lacino nepostoupí. Další porady a jednání následovaly. 21. července 1916 obecní úřad zažádal okresní výbor o schválení usnesení obecního zastupitelstva, aby byla v Kuklenách zřízena osobní zastávka a nákladiště pro dopravu zboží. Ke schválení došlo 5. srpna téhož roku. 9. srpna 1917 byly obecním úřadem přijaty podmínky kladené od ředitelství drah. 22. září 1917 odbor pro udržování tratě v Hradci Králové zaslal pozemkový výkupní plán pro zřízení zastávky a nákladiště v Kuklenách a sdělil, že se stavbou může být započato hned po předání potřebných pozemků. 14. listopadu 1917 zaslal obecní úřad nové prohlášení stran, že dovolují na svých pozemcích stavbu zastávky. Manželům Štrossovým bylo za 300 m2 zaplaceno 400 K, městu Hradci Králové za 73 m2 81 K, Karlu Šrajberovi za 1 090 m2 1 212 K, dědicům Šrajbrovým za 1 450 m2 1 613 K, Marii Voženílkové za 2 584 m2 2 874 K, celkem za 5 557 m2 6 180 K. 21. prosince 1917 se zájemci uvolili uhradit náklad na zřízení příjezdu k zastávce, aby nemuselo být zavedeno konkursní řízení: severozápadní dráha 1 860 K, Nejedlý 500 K, Seyfried 500 K, Voženílková 300 K, Hanuš 200 K, Čejka 200 K a Havlík 260 K. 4. června 1918 byla předložena k podpisu trhová smlouva ohledně koupě pozemků ke zřízení zastávky v Kuklenách. Cena těchto pozemků byla 4 576 K.

22. června 1918 byla obec ochotna provést na svůj náklad přístavbu 1. poschodí nádražní budovy. 11. července 1918 povolilo obecní zastupitelstvo 2 000 K na vybudování bytových místností pro staničního úředníka postavením 1. poschodí. Stavby se ujal stavitel Václav Rejchl starší z Hradce Králové. Ten 7. října 1918 žádal o poukázání 10 000 K za přístavbu 1. patra na budově nádraží, jak bylo v červnu ujednáno. 22. března 1919 se konala komise ohledně stavby vlečky do továrny A. a J. Nejedlý. Krátce poté byli místní podnikatelé osloveni, zda by nepřispěli na elektrické osvětlení nádraží, k jehož zřízení se uvolila obec a jehož rozpočet činil 10 391,60 Kč. V železniční zastávce Kukleny začaly zastavovat vlaky teprve od 1. července 1919[4].

 
Dnes již neexistující strážní domek u kuklenského nádraží

V roce 1923 městys Kukleny zadal veřejnou soutěží provedení stavby nádražní silnice v Kuklenách v délce asi 250 m a úprav s tím spojených[5]. 11. srpna 1932 byla vyhlášena veřejná soutěž na dlažbu a úpravu příjezdové silnice k nádraží v Kuklenách, i když s výhradou schválení městského zastupitelstva a nadřízených úřadů[6]. Následujícího roku bylo oznámeno, že odjezdy vlaků z nádraží nejsou označovány zatroubením ani pískáním, ale signální tabulkou neb světelným signálem.

Do 50. let 20. století byly Kukleny nákladiště, měly manipulační kolej a malou točnu (zbytky jsou dosud viditelné). Počátkem 21. století byla budova nádraží prodána a nedaleko něj postavena prefabrikovaná čekárna, která stojí v km 26,296 mezi stanicemi Hradec Králové hlavní nádraží-Praskačka, a jejíž nástupiště měří 150 m. V roce 2011 byl zbourán strážní domek nedaleko nádražní budovy[7].

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat