Železniční trať Dugo Selo – Botovo

Železniční trať Dugo Selo–Botovo (chorvatsky Željeznička pruga Dugo Selo–Botovo) je hlavní železniční trať, která se nachází na severovýchodním území Chorvatska. Slouží pro dálkovou dopravu mezi Záhřebem a Budapeští. Je dlouhá 79,6 km a elektrizovaná. V úseku Dugo-Selo–Križevci je dvojkolejná, dále směrem k maďarské hranici poté pouze jednokolejná. Je součástí panevropského dopravního koridoru.

Železniční trať Dugo Selo – Botovo
Nádraží v Koprivnici
Nádraží v Koprivnici
Stát ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko a MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Číslo M 201
Provozovatel dráhy HŽ Infrastruktura
Dopravce HŽPP
Technické informace
Délka 79,6 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 25 kV 50 Hz AC
Počet kolejí 1 (2 v úseku Dugo Selo - Križevci)
Maximální rychlost 140 km/h
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Železniční stanice ve Vrbovci.
Železniční stanice v Koprivnici

V chorvatské železniční síti je značena jako M201.

Trasa editovat

Trať je vedena téměř vzdušnou čarou mezi oběma městy v rovinaté krajině Slavonie. U obce Dugo Selo se napojuje na trať Bělehrad–Záhřeb. Od města Vrbovec je vedena v blízkosti řeky Glogovnica, u obce Gradec se od ní odpojuje trať směrem do Bjelovaru. Za městem Križevci vstupuje do mírně zvlněné krajiny, poté prochází městem Koprivnica, kde se křižuje s řadou dalších železničních tratí. Za obcí Botovo překonává řeku Drávu a dále pokračuje na území Maďarska.

Historie editovat

V roce 1861 padlo v souvislosti s výstavbou železničních tratí na území tehdejšího Zalitavska rozhodnutí o současném trasování trati. Nedošlo k němu bez diskuze o případných alternativách, návrh vzniku trati přes obec Kotoriba však nakonec nebyl uskutečněn.[1] Trať byla dána do provozu v roce 1870 až po obec Drnje a v roce 1880 byl vybudován most přes Drávu do maďarské obce Gyékényes přes vesnici Botovo.

Zvažovaná přestavba a modernizace trati má znamenat výstavbu druhé koleje po celé její délce, až po hranici s Maďarskem.[2] V roce 2020 probíhaly stavební práce i na jižní části trati, což si vynutilo přerušení pravidelného provozu.[3]

Stanice editovat

Reference editovat

  1. Článek na portálu povijest.net (chorvatsky). povijest.net [online]. [cit. 2020-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-21. 
  2. Článek na portálu epodravina.hr (chorvatsky)
  3. [ Článek na portálu radiokrizevci.hr (chorvatsky). radiokrizevci.hr [online]. [cit. 2020-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-03.  Článek na portálu radiokrizevci.hr (chorvatsky)]

Externí odkazy editovat