Železniční doprava na Slovensku

Železniční doprava na Slovensku funguje od roku 1840. Celková délka železniční sítě je přibližně 2 450 km.[1] K nejvytíženějším úsekům patří trať 120 Bratislava–Žilina, nejvytíženějším nádražím je Bratislava hlavná stanica v hlavním městě Bratislavě.

Slovenská železniční síť

Vlastníkem a provozovatelem většiny slovenských drah jsou Železnice Slovenskej republiky (ŽSR). Prakticky monopolním provozovatelem osobní dopravy je státní dopravce Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK). V letech 2012–2020 působil na trati 131 Bratislava–Komárno český soukromý dopravce RegioJet,[2] který se po jistou dobu snažil provozovat také linky na dalších tratích (doprava do Košic, Žiliny);[3][4] přesto i v tomto období zabezpečovala asi 97 % veškeré osobní dopravy ZSSK.[5] K výraznému navýšení objemu osobní železniční přepravy na Slovensku došlo po roce 2014, kdy vláda Roberta Fica zavedla bezplatnou přepravu pro děti, studenty a důchodce (ze všech států Evropské unie včetně Česka).[6][7] V roce 2018 přepravil státní dopravce přibližně 74 milionů cestujících.[8] Monopolní fungování ZSSK je plánováno i do budoucna.[5]

Významným provozovatelem nákladní železniční dopravy je státní podnik Železničná spoločnosť Cargo Slovakia (ZSSK Cargo). Na slovenské síti, spravované ŽSR, působí vedle ZSSK a ZSSK Cargo ještě dalších 61 dopravců (březen 2021).[9]

HistorieEditovat

VznikEditovat

Železniční doprava na Slovensku je v provozu od 27. září 1840 s koňským pohonem a od 20. srpna 1848 parním pohonem. Tratě byly budovány většinou v soukromém vlastnictví – státní dráhy spíš jen výjimečně, ty provozovaly na území současného Slovenska tehdejší MÁV, kterého nástupcem na Slovensku se v roce 1918 staly Československé státní dráhy (ČSD).

Po roce 1993Editovat

Společnost Železnice Slovenskej republiky (ŽSR) vznikla v roce 1993 jako nástupce společnosti ČSD na Slovensku. Do roku 1996 měly formálně a poté fakticky monopol na železniční dopravu v zemi. Po roce 2002 byla společnost rozdělena: ŽSR byla pověřena správou a údržbou infrastruktury, zatímco provozování osobní a nákladní dopravy bylo vyčleněno do společnosti Železničná spoločnosť (ZSSK). V roce 2005 byla ZSSK znovu rozdělena do společností Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK) provozující osobní dopravu a Železničná spoločnosť Cargo Slovakia (ZSSK Cargo) provozující nákladní dopravu.

Úzkorozchodné dráhyEditovat

Kromě několika úzkorozchodných drah ve správě ŽSR existuje na Slovensku také několik dalších železnic s úzkým rozchodem:

Širokorozchodná železniceEditovat

  • Čop - Čierna nad Tisou - Dobrá pri Čiernej nad Tisou
  • Užhorod - Maťovce - Haniska pri Košiciach

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Železničná prepravy a budúcnost železníc u nás [online]. Železnice Slovenskej republiky, 2018-09-04 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. Za necelých 9 rokov prevádzky prepravili vlaky RegioJet na trase Bratislava – Dunajská Streda – Komárno a späť približne 25 miliónov cestujúcich [online]. RegioJet, 2020-12-08 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. Železniční doprava na Slovensku zažívá revoluční změny. I díky české konkurenci. iROZHLAS [online]. 2014-12-22 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. 
  4. RegioJet stahuje vlaky ze Slovenska. Stěžuje si na nekalou konkurenci. ČT24.cz [online]. 2015-11-23 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. 
  5. a b Slovensko konkurenci na železnici nepustí. Státnímu dopravci chce prodloužit smlouvy až do roku 2030. ČT24.cz [online]. 2018-12-30 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. 
  6. Slovenskými vlaky mohou zdarma jezdit i čeští penzisté a studenti. E15.cz [online]. E15, 2014-11-06 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. 
  7. Třetina cestujících na Slovensku jezdí vlakem zdarma. Zájem o železnici prudce stoupl. Aktuálně.cz [online]. 2018-01-17 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. 
  8. ZSSK za rok 2018 prepravila takmer 74 miliónov cestujúcich a dosiahla vyrovnané hospodárenie [online]. Železničná spoločnosť Slovensko, 2019-03-06 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. Zoznam dopravcov [online]. Železnice Slovenskej republiky [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazyEditovat