Žalm 104
Žalm 104 („Dobrořeč, má duše, Hospodinu!“)[1] je biblický žalm. V překladech, které číslují podle Septuaginty, se jedná o 103. žalm. Hebrejská předloha žalmu je bez nadpisku, ale Septuaginta včetně Vulgaty má tento: „Davidův.“ Podle některých vykladačů toto nadepsání znamená, že žalm byl určen pro krále z Davidova rodu.[2] Žalm je považován za velký, přírodu opěvující chvalozpěv – Alexander von Humboldt jej dokonce označil za „nejvelkolepější popis přírody ve světové literatuře“.[3]
Užití v liturgii editovat
V judaismu je žalm podle siduru recitován v rámci liturgie Borchi nafši (Žehnej duše má), a to po odpolední modlitbě o každém Šabatu v období mezi svátkem Sukot a Šabat ha-gadol.[4] Spis Šimuš Tehilim („Užití Žalmů“), jehož autorem je zřejmě židovský učenec Chaj Ga'on (939–1038), navíc uvádí, že recitace 104. žalmu může být prospěšná tomu, kdo se potřebuje zbavit nějakého škůdce.[5]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ž 104, 1 (Kral, ČEP)
- ↑ BIČ, Miloš. Výklady ke Starému zákonu. Díl III - Knihy naučné (Jób až Píseň písní). Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1998. ISBN 80-7192-240-4. S. 222.
- ↑ MUNK, Elie. Svět modliteb. Praha: Garamond, 2019. ISBN 978-80-7407-459-2. S. 87-90.
- ↑ BLAŽEK, Jiří. Sidur Zichron David Jisra’el. Praha: Jiří Blažek, 2016. ISBN 978-80-906510-0-5. S. 310-313.
- ↑ Ewa Gordon, předmluva k reprintu: CYLKOW, Izaak. Psalmy. Kraków: Austeria, 2008. ISBN 978-83-89129-41-3. S. I-IX.
Externí odkazy editovat
Dílo Sichat Jicchak/Žalm 104 ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žalm 104 na Wikimedia Commons
