Otevřít hlavní menu

Šprymberk

kulturní památka České republiky v obci Petrohrad
Možná hledáte: vesnici Pomezí, část městyse Všeruby v okrese Domažlice.

Šprymberk je zaniklý šlechtický hrad z poloviny 14. století v okrese Louny. Stál na pravém břehu Bíleneckého potoka na ostrožně, která vybíhá ze severního úpatí Vlčí hory, v nadmořské výšce 390 metrů u vesnice Bílenec. Zachovaly se z něj zejména příkopy a terénní pozůstatky staveb. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka.[1]

Šprymberk
Třetí příkop
Třetí příkop
Základní informace
Výstavba okolo roku 1360
Zánik před rokem 1483
Stavebník Bohuněk ze Šprymberka
Další majitelé Jan mladší z Janovic, Jan z Doupova
Poloha
Adresa úpatí Vlčí hory východně od Bílence, Petrohrad, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Šprymberk
Šprymberk
Další informace
Rejstříkové číslo památky 43684/5-1322 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Jméno hradu vzniklo zkrácením německého výrazu Springenberg, který zkracoval větu Spring in den Berg. Název se v historických pramenech objevuje ve tvarech: de Sprinberk (1363), de Springenberch (1367), z Ssprimberga (1370), de Prymberka (1391), de Ssprymbergka (1395), w Ssprimbercze a pod Ssprimbergem (1483).[2]

PolohaEditovat

Některé mapy a literatura[3] lokalizují hrad na vrchol Vlčí hory, který se nachází asi o 600 metrů dále na jihovýchod. Skutečné místo, kde hrad stál, se nachází v blízkosti místní komunikace z Bílence směrem k Jesenické křižovatce. Asi jeden kilometr východně od vesnice silnice po kamenném mostě překračuje koryto Bíleneckého potoka. Těsně za mostem odbočuje cesta doprava, která asi po sto metrech přichází přímo pod ostrožnu se zbytky hradu.[4]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1363, kdy je zmiňován v predikátu Bohuňka ze Šprymberka, synovce Bohuslava ze Šanova. Bohuněk na hradě sídlil do své smrti v roce 1370 a jeho potomci hrad drželi až do husitských válek.[5] Potom hrad patřil Janu mladšímu z Janovic a po jeho smrti ho jako odúmrť[6] získal v roce 1464 Jan z Doupova. Vzápětí byl připojen k petrohradskému panství a roku 1483 se uvádí jako pustý.

Stavební podobaEditovat

Hradní stavby byly převážně dřevěné.[7] Na severní a snadno přístupné straně hrad chránily val a šíjový příkop. Za nimi se nacházelo čtverhranné předhradí beze stop zástavby. Druhý příkop odděloval první a druhé předhradí, kde se dochovaly terénní relikty budov. Největší z nich stála v severovýchodním nároží a nejspíš byla podsklepená. Skalnaté hradní jádro bylo odděleno třetím příkopem. Pravděpodobně na něm stála věžovitá stavba a další dvouprostorová budova.[5]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-03]. Identifikátor záznamu 156007 : Výšinné opevněné sídliště - hradiště Šprymberk, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Šprymberk, s. 292. 
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Šprymberk – hrad, s. 462. 
  4. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-09-15]. Dostupné online. 
  5. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Šprymberk, s. 540. 
  6. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Šprymberk hrad, s. 348. 
  7. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002. 140 s. ISBN 80-7277-114-0. Heslo Šprymberk, s. 96. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat