Wikipedie

Šeflera

rod rostlin

Šeflera[1] (Schefflera) je rod rostlin z čeledi aralkovité. Jsou to stálezelené, beztrnné dřeviny se střídavými, většinou dlanitě složenými listy. Květy jsou drobné, převážně pětičetné, uspořádané ve vrcholových složených květenstvích. Plodem je peckovice. Rod je rozšířen v tropech a subtropech téměř celého světa. V současné taxonomii je pojímán široce a je do něj zahrnováno asi 900 až 1100 druhů. Molekulární výzkumy však ukázaly, že rod je v současném pojetí parafyletický, skládá se z celkem 5 samostatných vývojových linií a čeká jej proto v rámci taxonomické revize rozřazení do několika samostatných rodů.

Jak číst taxoboxŠeflera
alternativní popis obrázku chybí
Šeflera dlanitolistá s plody
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmiříkotvaré (Apiales)
Čeleďaralkovité (Araliaceae)
Rodšeflera (Schefflera)
J.R.Forst. & G.Forst., 1776
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ilustrace Schefflera megalantha z roku 1881

Šeflera dlanitolistá je často pěstována v různých kultivarech jako pokojová rostlina. V tropech a subtropech se vysazují jako okrasné dřeviny i jiné druhy, zejména Schefflera actinophylla a S. elegantissima (syn. Plerandra elegantissima). Některé jihoamerické druhy jsou zdrojem měkkého dřeva, používaného např. k výrobě zápalek.

Charakteristika

editovat

Šeflery jsou poměrně dobře identifikovatelné rostliny. Charakteristické jsou dlanitě složené listy s pochvatou bází řapíku. Jsou to beztrnné dřeviny s vrcholovým latovitým nebo složeným okolíkovitým květenstvím.[2]

Popis

editovat

Šeflery jsou stálezelené, beztrnné keře a stromy, řidčeji liány či epifyty. Jihoamerické druhy Schefflera morototoni a S. rodriguesiana dorůstají výšky až 25 metrů a průměru kmene okolo 40 cm. Listy jsou dlanitě složené nebo výjimečně jednolisté. Jednotlivé lístky jsou celokrajné nebo na okraji pilovité. Palisty srůstají s řapíkem a mají zpravidla podobu srostlých čárkovitých výběžků pochvovité báze řapíku. Ekvádorský druh Schefflera diplodactyla má listy 2x dlanitě složené. Květy jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné, většinou pětičetné, uspořádané v okolících, hlávkách nebo hroznech, skládajících vrcholové nebo zdánlivě postranní laty či složené hrozny. Kalich je na vrcholu celistvý nebo pětizubý. Koruna se skládá z 5 až 11 zpravidla volných korunních lístků. Tyčinek je 5 až 11 (stejný počet jako korunních lístků) nebo mnoho. Semeník je srostlý ze 4 až 11 (2 až 30) plodolistů, čnělky jsou zčásti nebo zcela srostlé do sloupku, případně jsou blizny přisedlé. Plodem je kulovitá nebo vejcovitá peckovice obsahující 4 až 11 zploštělých semen.[3][4][5][6]

  •  
    Listy Schefflera racemosa
  •  
    Listy S. wallichiana
  •  
    Květenství S. actinophylla
  •  
    Plody šeflery dlanitolisté

Rozšíření

editovat

Rod šeflera je největším rodem čeledi aralkovité. Zahrnuje asi 900[7] až 1100[3] druhů a je rozšířen ve vlhčích oblastech tropů a subtropů téměř celého světa.[3] Největší počet druhů se vyskytuje v tropické Asii a na Tichomořských ostrovech. Z Číny je uváděno 35 druhů, z toho 14 endemických.[3] V Japonsku roste pouze druh Schefflera octophylla.[8] V tropické Americe rostou šeflery charakteristicky v horských lesích, zatímco v nížinných oblastech se vyskytuje jen několik druhů. Tvoří také charakteristickou složku vegetace na stolových horách Guyanské vysočiny, kde roste množství endemických druhů, nebo v brazilském biotopu cerrado. Nejrozšířenějším druhem v Latinské Americe je Schefflera morototoni, která tvoří běžnou složku nížinných i montánních deštných a poloopadavých lesů. Tento druh také zasahuje nejdále na sever, do jižního Mexika. V tropické Asii jsou některé druhy součástí mangrovových porostů.[9][4][10] V Africe se vyskytuje jen několik druhů, v jižní Africe je to jen druh Schefflera umbellifera.[11][12] Na Novém Zélandu roste pouze druh Schefflera digitata, který je hojnou složkou lesů na Severním i Jižním ostrově.[13]

Obsahové látky a jedovatost

editovat

Mezi charakteristické obsahové látky zjištěné v šeflerách náležejí terpenoidy a saponiny. Přinejmenším některé druhy (včetně těch pěstovaných) obsahují v pletivech rafidy šťavelanu vápenatého podobně jako zástupci čeledi árónovité. Při rozžvýkání mohou způsobit podráždění sliznic ústní dutiny a trávicího traktu projevující se zejména pálením a otoky. Při požití se může dostavit zvracení a průjem. Případy otrav u lidí či domácích zvířat jsou zřídkavé a šeflera je jako pokojová rostlina považována za relativně bezpečnou. Pokud domácí zvířata okusují listy, je nutno rostlinu odstranit z jejich dosahu. Šťáva z listů může způsobit kontaktní dermatitidu.[14][15]

Taxonomie

editovat

Historicky bylo popsáno až 20 různých rodů čeledi aralkovitých, které byly v posledních dekádách vřazeny do široce pojatého rodu Schefflera. Do něj byli shrnuti všichni zástupci aralkovitých vyznačující se dřevnatým růstem, primárně dlanitě složenými listy, palisty srostlými v jazýčkovité přívěsky a květenstvími v podobě složených okolíků či lat, a zároveň postrádající článkované stopky květů a trny na vegetativních orgánech.

Výsledky několika molekulárních studií prokázaly, že tento rod v širokém pojetí (Schefflera s.l.) je polyfyletický a zahrnuje celkem 5 samostatných vývojových větví, roztroušených mezi vývojovými větvemi jiných rodů čeledi Araliaceae. Tyto vývojové větve jsou geograficky dosti vyhraněné a nesou provizorní názvy podle oblastí původu: Afro-Malagasy clade, Asian clade, Melanesian clade, Neotropical clade a Schefflera s.str. Poslední zmíněný klad obsahuje typový druh (novozélandská S. digitata) a po revizi bude rod Schefflera omezen pouze na tuto malou skupinu, zahrnující 8 druhů rozšířených v jihozápadním Tichomoří. Dosud byla uveřejněna taxonomická revize pouze pro rod Plerandra (Melanesian clade), která vyšla v roce 2013. Do tohoto rodu patří i pěstovaný druh Plerandra elegantissima (syn. Schefflera elegantissima). Znovuzavedení historicky popsaných rodů komplikuje fakt, že jsou v klasickém pojetí vesměs parafyletické.[2][7]

Prehistorie

editovat

Z Evropy včetně Českého masivu jsou známy fosílie druhu †Schefflera dorofeevii třetihorního stáří.[16]

Zástupci

editovat

Význam

editovat
 
Schefflera actinophylla jako okrasná dřevina na Madeiře

Šeflery jsou pěstovány jako oblíbené a poměrně odolné pokojové rostliny s ozdobným olistěním. Nejčastěji pěstovaným druhem je šeflera dlanitolistá. Byly vyšlechtěny i pestrolisté kultivary. V tropech a subtropech se některé druhy vysazují jako venkovní okrasné dřeviny. Mimo šeflery dlanitolisté se pěstuje zejména Schefflera actinophylla a S. elegantissima (syn. Plerandra elegantissima).[17] Některé druhy mají omezené využití v domorodé medicíně.[18]

Dřevo šefler je vesměs měkké a dobře opracovatelné, snadno však podléhá rozkladu. V Latinské Americe se ze dřeva Schefflera morototoni a příbuzných druhů vyrábějí např. překližky nebo zápalky. Používá se také jako palivo.[11]

  •  
    Kultivar šeflery dlanitolisté s panašovanými listy
  •  
    Šeflera dlanitolistá jako bonsaj
  •  
    Listy Schefflera elegantissima (syn. Plerandra elegantissima)
  •  
    Dřevo Schefflera gabriellae (syn. Plerandra gabriellae)

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. ↑ a b LOWRY, Porter P. et al. Revision of Plerandra (Araliaceae). I. A synopsis of the genus with an expanded circumscription and a new infrageneric classification. Brittonia. March 2013, čís. 65(1). 
  3. ↑ a b c d XIANG, Qibai; LOWRY, Porter P. Flora of China: Schefflera [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. III). Missouri: Timber Press, 1997. ISBN 0-915279-46-0. (anglicky) 
  5. ↑ GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky) 
  6. ↑ GARGIULLO, Margaret B.; MAGNUSON, Barbara; KIMBALL, Larry. A field guide to plants of Costa Rica. [s.l.]: Oxford University Press, 2008. ISBN 978-0-19-518824-0. (anglicky) 
  7. ↑ a b PLUNKETT, Gregory M. Phylogeny and geography of Schefflera: Pervasive polyphyly in the largest genus of Araliaceae. Annals of the Missouri Botanical Garden. July 2005, čís. 92(2). 
  8. ↑ OHWI, Jisaburo. Flora of Japan. Washington: Smithsonian Institution, 1965. (anglicky) 
  9. ↑ GIESEN, Wim et al. Mangrove Guidebook for Southeast Asia. [s.l.]: FAO and Wetlands International, 2006. ISBN 974-7946-85-8. (anglicky) 
  10. ↑ GRANDTNER, Miroslav M. Dictionary of trees. Volume 1. North America. [s.l.]: Elsevier, 2005. ISBN 0-444-51784-7. (anglicky) 
  11. ↑ a b SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. (anglicky) 
  12. ↑ GERMISHUIZEN, G.; MEYER, N.L. (eds.). Plants of southern Africa: an annotated checklist. Strelitzia. 2003, čís. 14. Dostupné online. 
  13. ↑ CHEESEMAN, T.F. Manual of the New Zealand flora. Wellington: [s.n.], 1906. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ KNIGHT, Anthony P. A guide to poisonous house and garden plants. [s.l.]: CRC Press, 2006. (anglicky) 
  15. ↑ NELSON, L.S. et al. Handbook of Poisonous and Injurious Plants. New York: Springer, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0387-31268-2. (anglicky) 
  16. ↑ KVAČEK, Zlatko; TEODORIDIS, Vasil. Tertiary macrofloras of the Bohemian Massif: a review with correlations within Boreal and Central Europe. Bulletin of Geosciences. 2007. 
  17. ↑ LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 
  18. ↑ QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Šeflera&oldid=23083461“