Šídlovský rybník

Šídlovský rybník, zvaný též Šidlovský rybník, Šídlovák, dříve označován jako Šídlo[1], je součástí rybniční soustavy na Boleveckém potoce na severním okraji města Plzně. Kromě Boleveckého potoka je rybník napájen další bezejmennou vodotečí od sídliště Košutka. Vznikl po roce 1460 při zakládání soustavy a byl údajně pojmenován podle tzv. Šídlovského statku čp. 14 v Bolevci (respektive podle jeho majitele Šídla), k němuž patrně pozemky původně patřily. Byl používán jako třecí a komorový rybník k přezimování plemenných ryb a kapřího plůdku, v současnosti slouží především k rekreaci. V roce 2005 byla dokončena obnova rybníka, která zahrnovala odbahnění, vytvoření písečné pláže na severním břehu, nové vypouštěcí zařízení, úzkou asfaltovou silnici na hrázi a vyzdění bezpečnostního přelivu v jihovýchodním rohu rybníka.

Šídlovský rybník
Severní břeh a hráz vypuštěného rybníka
Severní břeh a hráz vypuštěného rybníka
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Šídlovský rybník
Šídlovský rybník
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha3 ha
Objem29 486 m³
Povodí3,27 km²
Ostatní
Typrybník
Nadm. výška348 m n. m.
Přítok vodyBolevecký potok
Odtok vodyBolevecký potok
SídlaPlzeň
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pláže a dno rybníka jsou písčité, vodní hladinu těsně obklopují borové lesy. U rybníka začíná okružní Sigmondova naučná stezka seznamující návštěvníky s řadou zajímavostí v okolí. Nedaleko od hráze se nalézá rybník Nováček.

Ozdravovna pro děti editovat

Při severním břehu Šídlovského rybníka bývalo deputátní pole, které patřívalo k nedaleké hájovně Dostálce. V roce 1922 zřídila poradna „Našim dětem“, na tomto pozemku ozdravovnu pro děti ohrožené tuberkulózou. První rok byla provozována ve stanu amerického typu, který věnoval Americký Červený kříž. Následujícího roku byla podle návrhu architekta Hanuše Zápala postavena dřevěná ústřední budova s kuchyní, kanceláří a umývárnami, k níž byly vždy v létě po stranách přistavovány dva stany. Toto provizorní uspořádání mělo být ve 30. letech nahrazeno stavbou nové velké ozdravovny, ale nakonec byly stany v letech 19391941 nahrazeny provizorně přistavěnými dřevěnými pavilony s ložnicemi a jídelnami. Výstavbu provedla firma Josefa Kondra z Bolevce.

Při náletech spojeneckých vojsk na Plzeň za II. světové války byla ozdravovna poškozena. Po válce sloužila pro letní pobyty dětí z plzeňských mateřských škol. V 50. letech byla původní dřevěná ústřední budova nahrazena zděnou stavbou. V následujících desetiletích však ozdravovna chátrala. Během přestavby v 90. letech vyhořela a v závěru roku 1997 byla nakonec zbořena.

Základní údaje editovat

Údaje z roku 1999.

Rozloha 3,0 ha
Objem rybníka 29 486 m³
Nadmořská výška ~348 m
Plocha povodí 3,27 km²
Lesnatost povodí 95 %
355denní voda 0,0005 m³/s
Stoletá voda 10,9 m³/s

Fotogalerie editovat

Reference editovat

  1. Plán Město Plzeň, Stavební úřad města Plzně, II. odbor, 1926

Literatura editovat

  • kolektiv autorů: Bolevec a okolí. Sdružení boleveckých rodáků, Plzeň 1999.
  • Jan Kumpera, Jiří Zahradnický: Rybníky Plzeňského kraje aneb putování za rybniční vůní; Agentura Ekostar s. r. o. Plzeň, Plzeň 2006
  • Životní prostředí města Plzně; Statutární město Plzeň a Granát Hák Jaroslav Ing., Horní Bříza 2002

Externí odkazy editovat