Římskokatolická farnost Vražné
Římskokatolická farnost Vražné, dříve též římskokatolická farnost Dolní Vražné, je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Bílovec ostravsko-opavské diecéze.
| Římskokatolická farnost Vražné | |
|---|---|
| Církev | římskokatolická |
| Děkanát | Bílovec |
| Diecéze | ostravsko-opavská |
| Provincie | Morava |
| Administrátor excurrendo | P. Mgr. Ladislav Stanečka |
| Území farnosti | |
| Emauzy • Hynčice • Vražné (Dolní a Horní) | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Jeseník nad Odrou 63, 742 33 |
| Datová schránka | 98euyv8 |
| IČO | 44937750 (VR) |
| Údaje v infoboxu aktuální k 06/2013 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na dávnou existenci farnosti ve Vražném poukazuje patrocinium farního kostela, zmiňuje se však poprvé 10. března 1455, kdy byl na místo zemřelého faráře Jana jmenován Mikuláš ze Šumburka.[1][2]
Kolem roku 1518 bylo Vražné filiální k farnosti Mankovice a obyvatelé se na vrchnosti dožadovali vlastního kněze.[1] Poté o faře chybějí zprávy až do druhé poloviny 16. století, kdy zde působili luteránští pastoři: k roku 1556 Johann Hoffmann, k roku 1596 Jacobus Richter, kolem 1610–1616 Georg Blum, 1616–1620 Jonas Gerbirades, 1620–1623 Georg Lucas a naposledy se zmiňuje roku 1625 Peter Schulius.[3]
Od roku 1629 působili Ve Vražném opět katoličtí kněží, farnost byla administrována z farnosti Odry (Johann Friedrich Hlasnig 1629–1634, Wenzel Bernhard Stecker 1634–1638) současně s farností Mankovice. Prvním sídelním farářem pro tyto farnosti Mankovice a Vražné byl od roku 1638 Maximilian Würth. On i jeho následovníci sídlili v Mankovicích a Vražné se tak stalo filiálkou mankovické farnosti.[4][5][1]
V roce 1784, v rámci josefinské politiky zahušťování far, bylo rozhodnuto o rozdělení farnosti. S ohledem na to, že z pěti přifařených vsí se čtyři nalézaly na pravém břehu Odry a že komunikace přes řeku byla při jejím rozvodnění obtížná, bylo sídlo dosavadní farnosti přeneseno do Vražného, kam přesídlil i dosavadní farář František Bílanský rytíř z Weißenfeldu (v Mankovicích/Vražném v letech 1762–1792). V Mankovicích pak náboženská matice zřídila lokální kuracii.[6][5][1] Brzo poté náboženská matice ve Vražném postavila novou faru (1789) i kostel (1793).[1][6][7]
Patronát farnosti patřil původně augustiniánskému klášteru ve Fulneku.[1] V roce 1783 stanovila vyměřovací komise, že se pozemek kostela a fary nachází na území Horního Vražného, které patřilo k panství Odry (na rozdíl od Dolního Vražného, které patřilo k panství Německý Jeseník), a patronát tak měl převzít jeho majitel kníže Lichnovský z Voštic. Ten jej však odmítl, takže se patronátu obnovené fary roku 1784 ujala náboženská matice.[6] Po postavení kostela se o patronát a kolaturu (podací) přihlásila majitelka panství Německý Jeseník Marie Walburga hraběnka Truchsess-Waldburg-Zeil; roku 1802 jí bylo vyhověno a od té doby se kostel a fara počítaly k Dolnímu Vražnému, což se odrazilo i v názvu farnosti.[8][1]
Roku 1859 žilo ve farnosti Dolní Vražné 1727 obyvatel, vesměs římských katolíků.[1] V roce 1930 žilo ve farnosti 1277 obyvatel, z čehož 1266 (99 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[9]
Obvod vraženské farnosti zahrnuje od počátku Dolní (Velké) Vražné, Horní (Malé) Vražné, Hynčice a Emauzy. Spolu s Mankovicemi patřilo Vražné v 17. století k děkanátu Lipník nad Bečvou, od roku 1731 do roku 1962 k děkanátu Odry, od reorganizace církevní správy k 1. lednu 1963 patří k děkanátu Bílovec. Do roku 1996 byla součástí arcidiecéze olomoucké, od uvedeného roku pak nově vytvořené diecéze ostravsko-opavské.[1][10]
Farním kostelem je kostel svatého Petra a Pavla; jde o pozdně barokní stavbu vystavěnou náboženskou maticí jako patronem roku 1799.[1] V Hynčicích se nachází mariánská kaple, v Emauzích zvonice.[11]
Po druhé světové válce a odsunu původních obyvatel byla farnost často spravována excurrendo. Tak je tomu i nyní (2013), kdy farnost od prázdnin roku 2011 spravuje farář v Jeseníku nad Odrou Ladislav Stanečka.[12]
Bohoslužby editovat
| Kostel | Místo | Bohoslužba (den) | Hodina | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| kostel svatého Petra a Pavla | Vražné | středa neděle |
18.00 11.00 |
farní kostel |
| kaple Panny Marie | Hynčice | příležitostně | kaple |
Reference editovat
- ↑ a b c d e f g h i j WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren. I. Abtheilung. Svazek 3. Brno: Nitsch und Grosse, 1859. 480 s. S. 202–204. (německy)
- ↑ ROLLEDER, Anton. Geschichter der Stadt und des Gerichtsbezirkes Odrau. Steyr: vlastním nákladem, 1903. 760 s. S. 71. (německy)
- ↑ Rolleder, s. 158–160.
- ↑ Rolleder, s. 273–274.
- ↑ a b Wolny, s. 208–209.
- ↑ a b c Rolleder, s. 405.
- ↑ Rolleder, s. 497–498.
- ↑ Rolleder, s. 498.
- ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. 213 s. S. 53, 87, 88.
- ↑ Historie děkanátu Bílovec [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-22.
- ↑ Vražné – Památky [online]. Vražné: Obecní úřad Vražné [cit. 2013-06-09]. Dostupné online.
- ↑ P. Mgr. Ladislav Stanečka [online]. Suchdol nad Odrou: Řínmskokatolická farnost Suchdol nad Odrou, 2011, rev. 2012 [cit. 2013-06-09]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]