Otevřít hlavní menu

Ł (přeškrtnuté L, L s šikmou čárkou)[1] je souhláska, šestnácté písmeno polské abecedy a písmeno kašubské, slezské, dolnolužické, hornolužické abecedy a běloruské a ukrajinské latinky. Obsahují je i neslovanské abecedy, a to benátská a vilamovská, abecedy inuitských dialektů inupiat a inuktitut, z indiánských jazyků je zahrnuto v abecedách zunijštiny, tivštiny a celé řady jazyků na-dené, např. navažštiny. Písmeno ł se také využívá v přepisu thajštiny do latinky podle ISO 11940. V západoslovanských jazycích navazuje na praslovanskou nonpalatální souhlásku (viz temné l). Ve většině ostatních jazyků písmeno představuje neznělou alveolární laterální frikativu nebo podobný zvuk. V polštině se vyslovuje [w] (podobně jako anglické w) nebo [ɫ].

ZnakŁł
Název v UnicoduLatin capital letter L with strokeLatin small letter l with stroke
Kódovánídechexdechex
Unicode321U+141322U+142
UTF-8197 129c5 81197 130c5 82
Číselná entitaŁŁłł
Názvová entitaŁł
ISO-8859-16163a3179b3
ISO-8859-13217d9249f9
ISO-8859-2179b3163a3
EBCDIC 870186ba1549a
Windows-1257217d9249f9
Windows-1250163a3179b3
CP8521579d13688
CP775173ad13688
CP773173ad13688

ReferenceEditovat

  1. BRINGHURST, Robert. Elementarz stylu w typografii. II. vyd. Krakov: D2D.PL, 2008. ISBN 978-83-927308-0-4. S. 347. 

Externí odkazyEditovat