Ł
Ł (přeškrtnuté L, L s šikmou čárkou)[1] je souhláska, šestnácté písmeno polské abecedy a písmeno kašubské, slezské, dolnolužické, hornolužické abecedy a běloruské a ukrajinské latinky. Obsahují je i neslovanské abecedy, a to benátská a vilamovská, abecedy inuitských dialektů inupiat a inuktitut, z indiánských jazyků je zahrnuto v abecedách zunijštiny, tivštiny a celé řady jazyků na-dené, např. navažštiny. Vyskytuje je se také v nářečích na Slovácku (v Podluží a Dolňácku proběhla změna na obalované ṷ), na Valašsku, na Slovácku a na Lašsku. Jan Hus káral Pražany ve své době, že už používali jedno střední L[2]. Písmeno ł se také využívá v přepisu thajštiny do latinky podle ISO 11940. V západoslovanských jazycích navazuje na praslovanskou nonpalatální souhlásku [ɫ] (viz temné l). Ve většině ostatních jazyků písmeno představuje neznělou alveolární laterální frikativu nebo podobný zvuk. V polštině se vyslovuje [w] (podobně jako anglické w) nebo ve východních dialektech a v běloruské latince [ɫ].
Znak | Ł | ł | ||
---|---|---|---|---|
Název v Unicodu | Latin capital letter L with stroke | Latin small letter l with stroke | ||
Kódování | dec | hex | dec | hex |
Unicode | 321 | U+141 | 322 | U+142 |
UTF-8 | 197 129 | c5 81 | 197 130 | c5 82 |
Číselná entita | Ł | Ł | ł | ł |
Názvová entita | Ł | ł | ||
ISO-8859-16 | 163 | a3 | 179 | b3 |
ISO-8859-13 | 217 | d9 | 249 | f9 |
ISO-8859-2 | 179 | b3 | 163 | a3 |
EBCDIC 870 | 186 | ba | 154 | 9a |
Windows-1257 | 217 | d9 | 249 | f9 |
Windows-1250 | 163 | a3 | 179 | b3 |
CP852 | 157 | 9d | 136 | 88 |
CP775 | 173 | ad | 136 | 88 |
CP773 | 173 | ad | 136 | 88 |
Reference
editovat- ↑ BRINGHURST, Robert. Elementarz stylu w typografii. II. vyd. Krakov: D2D.PL, 2008. ISBN 978-83-927308-0-4. S. 347.
- ↑ Jan Hus v představách šesti staletí a ve skutečnosti/Husova zásluha o český jazyk – historické souvislosti – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2024-08-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ł na Wikimedia Commons
- (anglicky) Polská diakritika: Šikmá čárka