Čitská oblast

Územně-správní jednotka v asijské části Ruska do roku 2008, kdy byla sloučena s Aginským burjatským autonomním okruhem do Zbajkalského kraje.

Čitská oblast (rusky Читинская область, Čitinskaja oblast) byl federální subjekt Ruska (oblast) v jihovýchodní Sibiři. Jejím administrativním centrem byla Čita. Měla hranice s Čínou (998 km) a Mongolskem (868 km) a vnitřní hranice s Irkutskou a Amurskou oblastí, s Burjatskou a Jakutskou republikou. Na jihu ležel Aginský burjatský autonomní okruh, s nímž byla k březnu 2008 oblast sloučena do nového subjektu – Zabajkalského kraje.

Čitská oblast
Читинская область
Čita
Čita
Čitská oblast – znak
znak
Geografie
RussiaChita2007-07.png
Hlavní městoČita
Statuszaniklý subjekt
Souřadnice
Rozloha431 500 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 155 346
Hustota zalidnění2,7 obyv./km²
JazykRuština, Burjatština
Národnostní složeníRusové, Burjati
Náboženstvípravoslaví, buddhismus
Správa regionu
Nadřazený celekRuskoRusko Rusko
Druh celkuoblast
Podřízené celky28 rajónů, 10 měst, 38 osad městského typu, 308 vesnic a osad
Vznik1937
Zánik2008
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2RU-CHI
Telefonní předvolba302
Označení vozidel75
Oficiální webwww.chitaobl.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Území, kde dnes leží Čitská oblast, bylo poprvé prozkoumáno kozáky vedenými Pjotrem Beketovem v roce 1653. Lidé se sem začali stěhovat a na příkaz ztužovat ruské hranice s Čínou a Mongolskem a těžit nerostné zdroje. Roku 1891 se začala budovat místní část Transsibiřské magistrály. V roce 1920 se Čita stala hlavním městem Dálněvýchodní republiky, která se sloučila s Ruskem v listopadu 1922, měsíc před vyhlášením Sovětského svazu. Poté byl v roce 1923 založen Zabajkalský kraj, který se v roce 1937 přeměnil v dnešní Čitskou oblast. V referendu k 11. 3. 2007 bylo rozhodnuto o spojení Aginského burjatského autonomního okruhu s Čitskou oblastí za vzniku staronového Zabajkalského kraje.

Průmysl a zemědělstvíEditovat

V oblasti se nachází hodně železných, neželezných, vzácných, a drahých kovů, uhlí, dřevěného uhlí (výroba), a minerálních vod. Ruské odhadované zásoby rud s vysokým podílem uranu jsou 145,400 tun. Mnohá z těchto nalezišť leží nedaleko Krasnokamensku, druhého největšího města oblasti (55 600 obyv.), kde se nacházejí také Priargunské doly a chemický kombinát PMCC. Lesy pokrývají asi 60 % rozlohy. Tím pádem je v oblasti hlavním průmyslem kromě hutnictví také palivový průmysl a dřevařství. Také je zde na vyšší úrovni potravinářský a lehký průmysl. Místní zemědělství se soustřeďuje na chov dobytka, ovcí, a sobů.

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat