Černá Madona

Černá Madona je označení obrazu nebo sochy Madony (Panny Marie) v náboženském umění mariánské úcty, jejíž tvář je tmavá nebo černá. Tmavá barva může být způsobena buď černým nátěrem nebo důsledek použití černého dřeva či kamene.

Černá Madona čenstochovská (15. století, Čenstochová, Polsko)
Madona candelarijská (Tenerife)

V některých částech Latinské Ameriky, zejména pak v Brazílii má černé zbarvení pleti zřejmě souvislost s barvou pleti místního obyvatelstva, kdy je Panna Marie takto zobrazována.

Teorie o původuEditovat

Píseň písníEditovat

Možné zdůvodnění černé barvy můžeme hledat v biblické Písně písní: „Jsem černá, ale krásná“ (P.p. 1,5). Odpovídající pasáž ve Vulgátě zní: „Nigra sum sed formosa“. Tento citát je možné nalézt jako nápis na některých vyobrazeních Černých Madon, přičemž není zcela jasné, zda nápis nebyl připsán až později. V řecké Septuagintě toto místo zní: „,melaina eimi ego kai kale“, což je možné přeložit jako „jsemť černá, ale milostná“ [1] (Černá jsem, a přece půvabná, nebo Snědá jsem, a jsem líbezná). O záměně spojky "a" za "ale" v minulosti diskutovalo mnoho učenců. V hebrejském textu je spojka we, která stejně jako řecké kai může být přeložena jako „a“ nebo také jako „ale (přesto)“. V křesťanské exegezi je tato pasáž dávána do souvislosti s duší coby Boží nevěsty, tedy Panny Marie.[2]

Napodobování starých obrazůEditovat

Od 17. století lze v jezuitské literatuře nalézat racionalistická zdůvodnění, že temná barva inkarnátů má napodobovat povrch starých obrazů, které zčernaly stářím a dýmem svíček. Není ale jasné, proč by měly být záměrně ztmaveny jen inkarnáty a ne celá deska obrazu.[3]

Alchymistický příznak utrpeníEditovat

Ve středověké alchymii bylo ztmavnutí nebo černota (nigredo) bráno jako příznak utrpení. Různé způsoby symbolického zobrazení velikosti utrpení Ježíše i Panny Marie byly zvláště ve 14. a 15. století velmi oblíbené. S alchymistickými výklady ovšem nebyli v žádném případě obeznámeni běžní lidé a tak by motiv tzv. černých Madon jakožto trpících Madon byl srozumitelný jen úzkému okruhu vzdělanců.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Píseň Šalomounova 1 - Bible Kralická :: BibleServer [online]. ERF Medien, rev. 2018. Dostupné online. 
  2. Andreas Mielke: Nigra sum et formosa: Afrikanerinnen in der deutschen Literatur des Mittelalters. Texte und Kommentare zum Bild des Afrikaners in der literarischen Imagologie. helfant edition, Stuttgart 1992.
  3. a b BARTLOVÁ, Milena. Tři texty Madony březnické. In: HORNÍČKOVÁ, Kateřina; ŠRONĚK, Michal. Žena ve člunu. Sborník Hany J. Hlaváčkové. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupné online. S. 201–202.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat