Černá Madona
Černá Madona je označení obrazu nebo sochy Madony (Panny Marie) v náboženském umění mariánské úcty, jejíž tvář je tmavá nebo černá. Tmavá barva může být způsobena buď černým nátěrem nebo důsledek použití černého dřeva či kamene.
V některých částech Latinské Ameriky, zejména pak v Brazílii má černé zbarvení pleti zřejmě souvislost s barvou pleti místního obyvatelstva, kdy je Panna Marie takto zobrazována.
Teorie o původuEditovat
Píseň písníEditovat
Možné zdůvodnění černé barvy můžeme hledat v biblické Písně písní: „Jsem černá, ale krásná“ (P.p. 1,5). Odpovídající pasáž ve Vulgátě zní: „Nigra sum sed formosa“. Tento citát je možné nalézt jako nápis na některých vyobrazeních Černých Madon, přičemž není zcela jasné, zda nápis nebyl připsán až později. V řecké Septuagintě toto místo zní: „,melaina eimi ego kai kale“, což je možné přeložit jako „jsemť černá, ale milostná“ [1] (Černá jsem, a přece půvabná, nebo Snědá jsem, a jsem líbezná). O záměně spojky "a" za "ale" v minulosti diskutovalo mnoho učenců. V hebrejském textu je spojka we, která stejně jako řecké kai může být přeložena jako „a“ nebo také jako „ale (přesto)“. V křesťanské exegezi je tato pasáž dávána do souvislosti s duší coby Boží nevěsty, tedy Panny Marie.[2]
Napodobování starých obrazůEditovat
Od 17. století lze v jezuitské literatuře nalézat racionalistická zdůvodnění, že temná barva inkarnátů má napodobovat povrch starých obrazů, které zčernaly stářím a dýmem svíček. Není ale jasné, proč by měly být záměrně ztmaveny jen inkarnáty a ne celá deska obrazu.[3]
Alchymistický příznak utrpeníEditovat
Ve středověké alchymii bylo ztmavnutí nebo černota (nigredo) bráno jako příznak utrpení. Různé způsoby symbolického zobrazení velikosti utrpení Ježíše i Panny Marie byly zvláště ve 14. a 15. století velmi oblíbené. S alchymistickými výklady ovšem nebyli v žádném případě obeznámeni běžní lidé a tak by motiv tzv. černých Madon jakožto trpících Madon byl srozumitelný jen úzkému okruhu vzdělanců.[3]
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Píseň Šalomounova 1 - Bible Kralická :: BibleServer [online]. ERF Medien, rev. 2018. Dostupné online.
- ↑ Andreas Mielke: Nigra sum et formosa: Afrikanerinnen in der deutschen Literatur des Mittelalters. Texte und Kommentare zum Bild des Afrikaners in der literarischen Imagologie. helfant edition, Stuttgart 1992.
- ↑ a b BARTLOVÁ, Milena. Tři texty Madony březnické. In: HORNÍČKOVÁ, Kateřina; ŠRONĚK, Michal. Žena ve člunu. Sborník Hany J. Hlaváčkové. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupné online. S. 201–202.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Černá Madona na Wikimedia Commons - Jasna Góra
- Černá Madona Brněnská
- Kapelle Maria-Loretto am Wörthersee
- Projekt na Artfond
