Čerčanská koupadla

prvorepublikové říční lázně na Sázavě v Čerčanech

Čerčanská koupadla jsou tradiční prvorepublikové říční lázně založené v roce 1904 na levém břehu řeky Sázavy v obci Čerčany[pozn. 1] (ve středním Posázaví, v okres Benešov) asi 37 km jihovýchodním směrem od Prahy.[1]

Čerčanská koupadla (2018)

HistorieEditovat

 
Poštovní muzeum v budově někdejšího Vávrova mlýna v Praze

František VávraEditovat

Říční lázně Čerčanská koupadla založil v roce 1904[2] čerčanský Okrašlovací spolek na pozemcích Františka Vávry[3] poté, co jim tento místní podnikatel povolil na svém pozemku (loukách podél řeky Sázavy) postavit zprvu jen několik dřevěných převlékacích kabin.[1] František Vávra byl původem ze staré mlynářské a obrozenecké rodiny a jeden z jeho příbuzných vlastnil barokní mlýn v Praze na pravém břehu u Vltavy v Petrské čtvrti.[1][pozn. 2][pozn. 3] V roce 1905[3] zakoupil František Vávra Spálenský mlýn v Čerčanech.[3][2] Ačkoliv bydlel v Praze v Myslíkově ulici ve vlastním činžovním domě, do Čerčan jezdil nejen pracovně, ale i s celou svojí rodinou za rekreací.[3][1][pozn. 4]

František StejskalEditovat

Dcera Františka Vávry Jaroslava (rozená Vávrová) se provdala za továrníka Františka Stejskala, jehož finanční možnosti a láska ke sportu jej přivedly na myšlenku odkoupit v roce 1924[3] pozemky od svého tchána Františka Vávry.[1] A byli to právě František Stejskal se svojí manželkou Jaroslavou, kdo uskutečnili na bývalých Vávrovo loukách u Sázavy další zvelebení Čerčanských koupadel[2] a realizovali výstavbu tenisových kurtů,[2] koňských stájí a parkurové dráhy.[2][3][pozn. 5][pozn. 6]

Kromě rozšíření Čerčanských koupadel si zde manželé Stejskalovi postavili i vilku.[1] [pozn. 7] Poté, co Jaroslava Stejskalová zahynula v autě cestou z Čerčan do Prahy, její manžel vilu v roce 1947 prodal.[1] Ale koupadla a tenisové kurty si ponechal.[1] Láska k tenisu se z Františka Stejskala přenesla i na jeho syna (rovněž František) a také na jeho vnuka (také František, narozen v roce 1947, současný (2021) majitel Čerčanských koupadel).[1]

František Stejskal (syn)Editovat

Syn František Stejskal patřil k „prvorepublikové pražské smetánce“, byl společenský a jeho konexe zasahovaly až do rodiny Masaryků a Havlů.[1] V Praze navštěvoval Lucernu, jeho přítelem byl i český herec a Král komiků Vlasta Burian, který si do Čerčan jezdil zahrát tenis.[1][pozn. 8] Spojením Stejskalovy rodiny s pražskou Štvanicí získávaly sportovně Čerčany, kde se díky tomu mohly odehrávat i mezinárodní tenisové turnaje a exhibiční utkání.[1][pozn. 9]

Čerčanská koupadla disponovala za první republiky 86 převlékacími kabinami, které se i dlouhodobě a za úplatu pronajímaly zájemcům.[1] V době největšího rozkvětu bylo v čerčanských stájích ustájeno kolem desítky jezdeckých koní.[1] Jeden z nich, kůň jménem Vyšehrad, zvítězil v roce 1927 v derby ve Vídni.[1]

Návštěvníci koupadelEditovat

Česká herečka a operní pěvkyně Soňa Červená navštěvovala v dětství Čerčanská koupadla[pozn. 10]spolu se svým otcem českým kabaretiérem, humoristou, spisovatelem, hudebním skladatelem a zakladatelem kabaretu Červená sedma JUDr. Jiřím Červeným.[1] Také zde pobývali i další osobnosti například:[1]

Koupadla po druhé světové válceEditovat

Po druhé světové válce a po únoru 1948 postupně přicházela v Čerčanech rodina Stejskalových o svůj majetek.[1] Byla zabrána plovárna a tenisové kurty, ze kterých vzniklo volejbalové hřiště, které si ale později místní tenisoví fandové v jednoduché podobě zase obnovili.[1] Postupem času byl celý areál koupadel zdevastován, převlékací kabiny říčních lázní byly rozbité, tenisová klubovna vyhořelá.[1]

Koupadla po sametové revoluciEditovat

Po sametové revoluci dostala v roce 1990[2] rodina Stejskalových polovinu[2] svých čerčanských pozemků zpět v restituci.[1] Nejprve zde vybudovali novou klubovnu a opravili převlékací kabinky říčních lázní.[1] Poté, co vykoupili zbývající část pozemků, které měla v držení místní tělovýchovná jednota, předělali i tenisové kurty (zastřešené nafukovací halou) a zřídili rekreační (turistický a vodácký) kemp.[1]

V roce 2019 prošel areál Čerčanských koupadel částečnou rekonstrukcí a dalším rozšířením. Říční lázně nabízejí (rok 2020) relaxaci na louce a koupání v Sázavě, je možno zde hrát nejen tenis, ale i plážový volejbal a rovněž využívat posilovnu pod širým nebem. Pro děti tu bylo zřízeno hřiště. Vodáci mohou areál využít jako nástupní nebo cílové místo plavby a mohou tu tábořit na přilehlé louce. V areálu je i občerstveni Na Čumendě jakož i sociální zázemí s možností turistického noclehu pod střechou.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Areál říčních lázní Čerčanská Koupadla se nachází na adresa: Sázavská 491, 25722 Čerčany, Česko.
  2. Tento historický dům („Vávrům mlýn“) se dnes (rok 2021) nachází u Štefánikova mostu, na adrese Nové mlýny 2, Praha 1, a sídlí zde Poštovní muzeum Praha.
  3. Další z rodiny Vávrů: Vincent Vávra (1828–1873) byl prvním starostou pražské čtvrti Královské Vinohrady.[1]
  4. František Vávra byl ženat s Annou Vávrovou a měl s ní tři potomky: Jiřího, Otakara a Jaroslavu:[1][3]
    • Jiří Vávra zdědil činžovní dům v Myslíkově ulici;[1] Vystudovaný stavební inženýr Jiří Vávra se později vyučil pekařem a v domě v Myslíkově ulici zřídil pekárnu.[1]
    • Otakar Vávra pečoval o mlýn v Čerčanech, který několikrát přestavěl, vybavil novým mlýnským zařízením a opatřil Francisovými turbínami;[1] Před druhou světovou válkou Otakar Vávra Spálenský mlýn prodal,[3] ale mlýn plnil svoji funkci až do 90. let 20. století.[1]
    • Jaroslava (rozená Vávrová) se vdala za továrníka Františka Stejskala[3] – majitele dolů na Rakovnicku. Jaroslava Stejskalová byla babičkou současného (2021) majitele Čerčanských koupadel Františka Stejskala (*1947)[1]
  5. Stejskalovi měli, kromě syna Františka, i dceru Jaroslavu (přezdívanou „Ajka“), která byla následkem prodělané dětské obrny tělesně handicapovaná.[1][3] Ajka vyrůstala ve sportovně založené rodině a tak měla i sportovního ducha. Nejen že byla nezvykle dobrou plavkyní i díky tomu, že v Čerčanech trávila větší část roku, ale věnovala se i parkurovému skákání a v tomto jezdeckém sportu se propracovala až do reprezentace.[3][1] V koupadlech ji tak její rodiče vytvořili ideální podmínky k rozvoji obou jejích oblíbených sportovních aktivit.
  6. Vlakové spojení Praha – Čerčany a blízkost hlavního města byly faktory, jenž na počátku 20. let 20. století učinily místo atraktivní jak pro výletníky, tak i pro lépe ekonomicky a sociálně situované Pražany („smetánku“).[1]
  7. Vedle ní si pak jejich přítel český národohospodář Augustin Novák nechal zbudovat obdobný dům.[1]
  8. Stejskalovi se věnovali závodnímu tenisu, patřili k zakládajícím členům 1. ČLTK – Českého lawn–tenisového klubu.[1]
  9. Ze Štvanice do Čerčan přijížděli hrát zápasy tehdejší nejlepší republikoví tenisté.[1]
  10. Ve své knize „Stýskání zakázáno“ (kde se Soňa Červená věnuje problematice mayských proroctví)[4] se o svých pobytech v Čerčanech mimo jiné také zmiňuje.[1]

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar KOVAŘÍKOVÁ, Blanka. Čerčanská koupadla, oblíbená lokalita smetánky. Fotografie František Stejskal. Deník Právo (Víkend – páteční příloha deníku Právo). Praha: 2019-07-12, s. 14, 15, 16. 
  2. a b c d e f g HÁJKOVÁ, Věra. Čerčanská koupadla připomínají časy Rozmarného léta. Potomci původních majitelů se snaží tomuto místu u řeky Sázavy vrátit původní podobu [online]. 2018-07-23. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k STEJSKAL, František. Čerčanská koupadla [online]. Web Čerčanská koupadla [cit. 2021-02-06]. Fotografie + texty z úvodních web. stránek koupadel (po proklicích na šipku vpravo). Dostupné online. 
  4. ČERVENÁ, Soňa. Stýskání zakázáno: kousek mého divadelního děje-spisu a země-spisu. 1. vydání Brno: Opus musicum, 1999. 239 stran, XXXII stran obrazových příloh; Knižnice Opus musicum; svazek 11. ISBN 80-900314-4-7.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat