Otevřít hlavní menu

Čeng Siao-sü (zjednodušená čínština: 郑孝胥; tradiční čínština: 鄭孝胥; pinyin: Zhèng Xiàoxū; Wade–Giles: Chêng Hsiao-hsü) (2. dubna 1860- 28. března 1938) byl čínský politik, státník, diplomat a umělec. Byl loajální čínské dynastii Čching V letech 1932-1935 byl předsedou vlády v Japonci řízeném loutkovém státu Mandžukuo.

Čeng Siao-sü
Zheng Xiaoxu2.JPG

1. Předseda vlády Mandžukua
Ve funkci:
9. března 1932 – květen 1935
Nástupce Čang Ťing-chuej
Stranická příslušnost
Členství Sdružení Concordia

Narození 2. dubna 1860
Flag of China (1889–1912).svgSu-čou, provincie Ťiang-su, Čína
Úmrtí 28. března 1938
Mandžukuo Hsinking, Mandžukuo
Národnost číňan
Rodiče Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ16260737
Děti Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ15922023
Profese diplomat, malíř a básník
Náboženství Konfucianismus
Commons Kategorie Zheng Xiaoxu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotopisEditovat

Raný život a diplomatická kariéra v JaponskuEditovat

Narodil se roku 1860 ve městě Su-čou v provincii Ťiang-su. Roku 1882 dokončil střední školu. O tři roky později se stal asistentem čínského státníka Li Chung-čanga. V roce 1891 byl jmenován tajemníkem na čínské ambasádě v Tokiu. Pracoval na čínských konzulátech v Tokiu (čtvrť Cukii) v Osace a v Kóbe. Během svého pobytu v posledním zmíněném městě měl čilé styky s místní čínskou komunitou a pomáhal založit její spolek. Setkal se také s řadou japonských vlivných politiků a vědců, např. Ito Hirobumi, Mucu Munemicu a Naito Toradžiro.

Návrat do Číny a život za republikyEditovat

Po vypuknutí první čínsko-japonské války roku 1894 byl Čeng nucen Japonsko opustit. Vrátil se tedy do Číny, kde se připojil k sekretariátu Čang Č'-tunga, císařského poradce pro reformy. Později dostal vysokou pozici v čínské zahraniční politice. Po neúspěšném programu Sto dní reforem zastával vysoké vládní pozice ve střední a jižní Číně. Po revoluci roku 1911 zůstal Čeng loajální císaři a odmítl vykonávat úřady v nově vzniklé republice. Místo toho se stáhl z veřejného života a žil v ústraní v Šanghaji, kde se věnoval kaligrafii, poezii, umění a psal rozsáhlé kritické články, namířené proti Kuomintangu, který považoval za „bandu zlodějů“.

V blízkosti císaře, spolupráce s JaponciEditovat

Roku 1929 bývalý čínský císař, nyní zajatec v Zakázaném městě, Pchu I, povolal Čenga k sobě, aby mu pomohl reorganizovat císařskou domácnost. Stal se císařovým blízkým poradcem a pomohl mu odjet do zahraniční koncese v Tiencinu potom, co byl vyhnán ze zakázaného města. Tajně se zde stýkal s japonskými diplomaty a tajnými společnostmi v Číně a diskutoval s nimi o možnosti obnovit vládu dynastie Čching v japonci okupovaném Mandžusku. Po Mukdenském incidentu a následné japonské okupaci Mandžuska roku 1931 hrál Čeng důležitou roli při vytváření státu Mandžukuo a o rok později se stal jeho prvním ministerským předsedou. Čeng také složil slova jeho první národní hymny. Po celou dobu své služby tomuto státu Čeng doufal, že by se Mandžukuo mohlo stát odrazovým můstkem k obnově císařství v celé Číně, ale brzy zjistil, že Japonci – skuteční vládci Mandžukua, jeho nadšení nesdílí.

Jako předseda vlády státu Mandžukuo Čeng často nesouhlasil s postupy japonské okupační moci. Roku 1935 ze zdravotních důvodů odstoupil a o tři roky později, roku 1938 zemřel za záhadných okolností. Byl mu vystrojen honosný státní pohřeb.

DíloEditovat

I když je Čeng většinou znám právě pro svoji spolupráci s Japonci, je mnohými ceněn také jako vynikající básník a kaligraf. Jeho deník dodnes slouží historikům jako cenný zdroj.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zheng Xiaoxu na anglické Wikipedii.

    1. Aisin-Gioro Puyi. From Emperor to Citizen: The Autobiography of Aisin-Gioro Pu Yi. Translated by W. J. F. Jenner. Peking: Foreign Languages Press, 2002. ISBN 7-119-00772-6.
    2. Boorman, Howard L., Richard C. Howard, and Joseph K. H. Cheng, eds. Biographical Dictionary of Republican China. New York: Columbia University Press, 1967.
    3. Kowallis, Jon Eugene von. The Subtle Revolution: Poets of the 'Old Schools' during late Qing and early Republican China. Berkeley: University of California, Institute of East Asian Studies, China Research Monographs #60, 2006. ISBN 1-55729-083-0.
    4. Rana, Mitter (2000). The Manchurian Myth: Nationalism, Resistance, and Collaboration in Modern China. University of California Press. ISBN 0-520-22111-7.
    5. Yamamuro, Shinichi (2005). Manchuria Under Japanese Domination. University of Pennsylvania Press. ISBN 0-8122-3912-1.
Předsedové vlád Mandžukua
Předchůdce:
funkce založena r. 1932

Čeng Siao-sü
Nástupce:
Čang Ťing-chuej