Češi ve Švédsku
Ve Švédském království žilo podle švédského statistického úřadu v roce 2017 přibližně 2 100 Čechů, tj. osob narozených v Česku a rovněž nevelká část populace česko-švédského původu. Základ větší komunity pak vytvořili především političtí emigranti odcházející z tehdejšího komunistického Československa ve druhé polovině 20. století, po vzniku samostatné České republiky a zejména vstupu Česka do Evropské unie roku 2004 se počet zde žijících a pracujících Čechů začal zvyšovat.
Dějiny
editovat17. století
editovatV 17. století se do protestantského Švédska uchýlilo několik českých pobělohorských emigrantů. Ve vojsku krále Gustava Adolfa bojovali mj. Jindřich Matyáš Thurn, František Bernard z Thurnu a další. Vysokého společenského postavení zde ve své době dosáhl učenec, humanista, pedagog a básník (v latině) Václav Clemens Žebrácký.[1] Ten počátkem 30. let 17. století přesídlil z Nizozemí do Švédska, kde byl posléze královským kancléřem Axelem Oxenstiernou angažován jako vyslanec a diplomat švédského království v Anglii. Zde pak Žebrácký žil, nadále tvořil a roku 1636 zde také zemřel.[1]
19. století
editovatV letech 1856 až 1861 pobýval v Göteborgu jako dirigent a učitel hudby český hudební skladatel Bedřich Smetana.[2]
20. století
editovatPo vzniku Československa byly mezi oběma zeměmi navázány diplomatické vztahy a zřízeno československé velvyslanectví ve Stockholmu. Řada Čechů a Slováků přišla do země v rámci Mnichovské dohody v listopadu 1938, následně pak po německé okupaci Čech, Moravy a Slezka v březnu a začátkem druhé světové války v září 1939 (Švédsko si během války zachovalo neutralitu). Jejich počet zde dosahoval několika tisíc.
Další imigrační vlny dorazily do země po komunistickém převratu v únoru 1948 a nastolení komunistického režimu v ČSR, a především pak po událostech Pražského jara a vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. K dalšímu nárůstu, tentokrát již v podobě čistě ekonomické migrace, začalo docházet po Sametové revoluci roku 1989.
21. století
editovatPočet Čechů ve Švédsku pak dále navýšil vstup Česka do Evropské unie roku 2004 a s tím související snížení administrativních překážek k trvalejšímu pobytu. Oproti 569 zde evidovaným Čechům v roce 2004 zde bylo po deseti letech, roku 2014, zaznamenáno 1700 trvale žijících Čechů
Ve švédských klubových týmech působí také jisté množství českých sportovců, především pak hokejistů.
Krajanské spolky
editovatČeští krajané jsou zde sdruženi v několika spolcích, z nichž nejstarším je Česko-švédsko-slovenská společnost, fungující již od 40. let 20. století.[3] Všechny spolky jsou pak sdruženy ve Svazu českých a slovenských spolků ve Švédsku. V Göteborgu, druhém největším švédském městě, existuje zdejší jednota tělovýchovného spolku Sokol.[3]
Známí Češi ve Švédsku
editovat- Václav Clemens Žebrácký (1589–1636) – učenec, humanista, spisovatel a básník, v závěru života žil ve Švédsku a působil ve švédských diplomatických službách
- Alfréd Radok (1914–1976) – režisér a zakladatel Laterny magiky, emigroval po roce 1968 a usadil se v Göteborgu
- Otakar Poupa (1916–1999) – lékař, vědec – patofyziolog, vysokoškolský pedagog, spisovatel a malíř
- David Radok (* 1954) – operní režisér, syn Alfréda Radoka, dlouhodobě žije a působí v Göteborgu
- Rudy Linka (* 1960) – jazzový kytarista, emigroval do Švédska v 80. letech 20. století, posléze se usadil v New Yorku
- Andreas Palicka (* 1986) – házenkář česko-švédského původu
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Personer i Sverige födda i Tjeckien na švédské Wikipedii.
- ↑ a b RYBA, Bohumil. Humanista Clemens Žebrácký za hranicemi: (Pokračování.). Listy filologické / Folia philologica. 1929, roč. 56, čís. 4/5, s. 212–224. Dostupné online [cit. 2024-05-26]. ISSN 0024-4457.
- ↑ CARLSSON, Anders. Smetanův význam pro rozvoj hudebního života v Göteborgu. Musicologica Olomucensia. 2018-06-11, roč. 27, čís. vol. 27, s. 44–55. Dostupné online [cit. 2024-05-26]. DOI 10.5507/mo.2018.003. (anglicky)
- ↑ a b Krajanské spolky ve Švédsku - Severská společnost. www.severskaspolecnost.cz [online]. [cit. 2024-05-26]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Československý exil 1938-1989 v zahraničních archívech (2007 : Brno, Česko). Československý exil 1938-1989 v zahraničních archívech: (sborník příspěvků z vědecké konference konané ve dnech 21.-22. listopadu 2007 na Univerzitě obrany v Brně). Brno: Univerzita obrany, 2008, s. 54. ISBN 978-80-7231-557-4. Dostupné online
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Češi ve Švédsku na Wikimedia Commons - Alena Novak: Problémy 2. a 3. generace Čechů ve Švédsku
- Krajané - Velvyslanectví České republiky ve Stockholmu
