Historie provincií v Číně

(přesměrováno z Čínské provincie)

Provincie (čínsky v českém přepisu šeng, pchin-jinem shěng, znaky ) je označení pro správní jednotku v Čínské lidové republice a některých předešlých čínských státech. V Číně provincie vznikly ve 13. století, v říši Jüan, jako regionální správní útvary nejvyšší úrovně. V následujících říších Ming a Čching byly jejich hranice měněny a postupně se blížily k dnešnímu stavu. V systému členění Čínské lidové republiky patří mezi správní jednotky první (neboli provinční) úrovně, vedle autonomních oblastí, přímo spravovaných měst a zvláštních správních oblastí.

Členění Čínské lidové republiky na provinční úrovni. Provincie vyznačeny růžově

Provincie říše JüanEditovat

Dělení Číny na provincie poprvé zavedla mongolská vláda říše Jüan. Východní část severní Číny spravovala přímo ústřední vláda, zbytek říše (Čínu, Mongolsko a Koreu) rozdělila na 11 regionů zvaných sing-šeng (行省). Spravovány byly regionálními zastupitelstvími ústředního sekretariátu (sing čung-šu-šeng, 行中書省). Jejich hranice však byly podstatně odlišné od pozdějších provincií.

V říši Jüan existovaly provincie Kan-su (kromě dnešní provincie Kan-su zahrnovala i Ning-sia), Che-nan-ťiang-pej (dnešní Che-nan, severní Chu-pej, severní Ťiang-su, severní An-chuej), Chu-kuang (dnešní Chu-nan, západní Kuang-tung, Kuang-si, Kuej-čou a Chaj-nan), Ťiang-si (včetně východního Kuang-tungu), Ťiang-če (dnešní Če-ťiang, jižní Ťiang-su, jižní An-chuej, Fu-ťien), Liao-jang (Mandžusko), Ling-pej (dnešní Mongolsko a sever Vnitřního Mongolska), Šen-si, S’-čchuan (východní a střední S’-čchuan), Jün-nan a zvláštní postavení měla Korea (jako oblast Čen-tung).

Provincie se dělily na obvody tao (道, na vyšší úrovni) a fiskální oblasti lu (路, na nižší úrovni), které se skládaly z krajů čou, speciálních krajů ťün, prefektur fu a výrobních prefektur ťien.

Provincie říše MingEditovat

 
Členění říše Ming

Jüanské Mongoly z Číny vyhnaly armády říše Ming. Správa říše Ming byla také založena na rozdělení země do provincií (šeng, ). Od konce 20. let 15. století se jejich počet ustálil na třinácti. Z dělení říše na provincie bylo vyjmuto metropolitní území (Č’-li) kolem hlavního města Pekingu, které přímo podléhalo ústřední vládě, a analogicky široké okolí Nankingu (Nan č’-li) spravovaly tamní úřady, jejichž struktura odpovídala ne provinční, ale centrální vládě.

V mingské Číně existovaly od roku 1368 metropolitní oblast Č’-li (okolí Nankingu) a provincie Če-ťiang, Ťiang-si, Chu-kuang, Fu-ťien, Kuang-tung, Kuang-si, Che-nan, Šan-tung, Šan-si a Pej-pching (roku 1403 reorganizovaná v severní metropolitní oblast – Pej č’-li). Roku 1369 byla na územích připojených k říši založena provincie Šen-si (zahrnovala i dnešní provincie Kan-su a Ning-sia), roku 1371 S’-čchuan, roku 1382 Jün-nan. Roku 1413 byla z částí Chu-kuangu, Jün-nanu a S’-čchuanu utvořena provincie Kuej-čou. V letech 1407–1428 existovala na území severního Vietnamu provincie Ťiao-č’.

Provincie spravovaly tři úřady – provinční administrativní úřad (v čele s jedním nebo dvěma vedoucími pu-čeng š’) řídil civilní správu, regionální vojenská komise velela místním vojenským jednotkám a kontrolní úřad (v čele s vedoucím an-čcha-š’) dozíral na všechno dění. Provinční kontrolní úřad se postupem doby soustředil na soudní agendu. S vojenskými i civilními úkoly byli do provincií vysíláni velcí koordinátoři sün-fu a výše postavení nejvyšší velitelé cung-tu. Mívali tituly ministra nebo náměstka ministra a nejvyššího kontrolora, což je stavělo nad běžné provinční úředníky.

Provincie se členily na prefektury fu, případně i kraje čou.

Provincie říše ČchingEditovat

 
Členění říše Čching

Mandžuská říše Čching, která roku 1644 nahradila Mingy, provinční rozdělení země převzala. Postupně provedla několik změn. Z jižní metropolitní oblasti kolem Nankingu vznikla provincie Ťiang-nan, roku 1666 rozdělená na An-chuej a Ťiang-su. Roku 1664 byl Chu-kuang rozdělen na provincie Chu-pej a Chu-nan. Od Šen-si se odtrhla provincie Kan-su.

K dalším změnám došlo až koncem 19. století. Roku 1884 vznikla provincie Sin-ťiang, roku 1885 získal status provincie ostrov Tchaj-wan, o deset let později dobytý Japonskem. Od roku 1907 fungovala provincie Feng-tchien (dnešní Liao-ning), zbytek Mandžuska byl rozdělen mezi provincie Ťi-lin a Chej-lung-ťiang.

V čele čchingských provincií stál provinční guvernér sün-fu, kterému podléhal zástupce guvernéra či provinciální správce pu-čeng-š’, stojící v čele civilní správy provincie, a o stupeň níže stojící provinční soudce an-čcha-š’. Na jednu nebo více provincií dohlížel generální guvernér cung-tu, který měl převážně vojenské úkoly a byl nadřízený provinčním guvernérům.

Provincie Čínské republikyEditovat

 
Členění Čínské republiky

Po vzniku Čínské republiky došlo k vícero změnám. Na východě vznikly provincie Si-kchang (části Tibetu a S’-čchuanu) a Čching-chaj, na severu Ning-sia, na místě dnešního Vnitřního Mongolska existovaly provincie tři a devět v Mandžusku.

Provincie Čínské lidové republikyEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Provincie v Čínské lidové republice.

Čínská lidová republika je rozčleněna na 34 celků první (neboli provinční) úrovně. Provincií je formálně 23, fakticky však pouze 22, jelikož Tchaj-wan je pod kontrolou Čínské republiky. Dále existuje 5 autonomních oblastí, 4 přímo spravovaná města a 2 zvláštní správní oblastí.

Provincie se člení na celky druhé (prefekturní) úrovně, městské prefektury, prefektury, autonomní prefektury; výjimečně obsahují též celky postavené výše než prefektury – subprovinční města, subprovinční autonomní prefekturu a subprovinční nové obvody.

V čele provincie stojí provinční vláda vedená guvernérem. Fakticky je zodpovědná provinčnímu výboru Komunistické strany Číny v čele s tajemníkem.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku History of the administrative divisions of China na anglické Wikipedii.