Wikipedie

Zdeňka Hanzlová

vězeň nacismu, nar. 1904-09-10

Zdeňka Hanzlová (rozená Holubová) (10. září 1904 Podmokly – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen)[1] se spolu se svým manželem Josefem Hanzlem za protektorátu zapojila do domácího sokolského protiněmeckého odboje.[2]

Zdeňka Hanzlová
Rodné jménoHolubová
Narození10. září 1904
Podmokly, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942
koncentrační tábor Mauthausen, Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopravena zastřelením ranou do týla
ChoťJosef Hanzl (1903–1942)
Dětisyn: Lumír Hanzl (* 1929)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Po Čurdově zradě (16. června 1942) a boji parašutistů v kostele svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze (18. června 1942) zahájily německé bezpečnostní složky rozsáhlé zatýkání v řadách odbojářů se zvýšeným zájmem o podporovatele parašutistů a o jejich rodinné příslušníky. Zdeňka Hanzlová byla zatčena gestapem 27. srpna 1942.[2] V nepřítomnosti byla v Praze odsouzena 29. září 1942 německým stanným soudem k trestu smrti.[2][3] Od 13. října 1942 byla držena v policejní věznici gestapa v Malé pevnosti v Terezíně.[2] Dne 22. října 1942 byla deportována do koncentračního tábora Mauthausen.[4] Zde byla následujícího dne (23. října 1942) evidována. V Mauthausenu byla zavražděna střelou do týla z malorážní pistole v sobotu 24. října 1942 (ve 12.50 hodin)[2] ve skupině 262 československých vlastenců, kteří byli ten den (v čase od 8.30 do 17.42 hodin) zbaveni života stejným způsobem.[5] Exekuce se konala v odstřelovacím koutě (německy: Genickschussecke) přikrytém černou látkou a maskovaném jako „osobní výškoměr“, který se nacházel v mauthusenském bunkru.[5]

Josef Hanzl editovat

 
Josef Hanzl

Josef Hanzl se narodil 26. února 1903 v Olšině u Mnichova Hradiště.[p. 1] Jeho otcem byl Vincenc Hanzl, jeho matkou byla Kateřina Hanzlová (rozená Kinská).[6] Manželé Hanzlovi bydleli původně v Podmoklech, kde byl Josef Hanzl členem Sokola v Podmoklech a župním náčelníkem sokolského dorostu v Duchcově.[7] Dne 18. listopadu 1929 se manželům Hanzlovým narodil syn Lumír Hanzl.[6][8] Po přijetí Mnichovské dohody (30. září 1938) byl nucen (spolu s manželkou a synem) opustit pohraničí a z Podmokel se přestěhovat do Olšiny, kde bydleli v čísle popisném 35.[6] V Praze působil jako člen sokola v Břevnově, ale pracoval jako skladník v centrálním skladu Českomoravských drah v Bubenči.[6] V domácím sokolském odboji spolupracoval s Václavem Novákem z Libně. Václav Novák (1893–1942) byl Hanzlův blízký přítel, znali se z Podmokel a ze Sokola, kde Novák vykonával funkci náčelníka. Václav Novák měl za protektorátu v Praze kontakty na další členy sokolského odboje – na Jana Zelenku–Hajského a Jaroslava Piskáčka. A byl to právě Jan Zelenka-Hajský od které se Václav Novák v lednu 1942 dozvěděl, že se parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík ukrývají u odbojáře Václava Růty.

V domácím odboji podporoval Josef Hanzl penězi a potravinami rodiny zatčených a popravených příslušníků odboje a české vlastence, kteří byli nuceni žít v ilegalitě.[6] Ihned po příchodu parašutistů do Prahy v lednu 1942 se Josef Hanzl zapojil do spolupráce s nimi. Jednou z forem pomoci bylo i to, že Hanzl dodával v Praze proviant z drážního skladu v Bubenči do úkrytu parašutistů v kryptě pravoslavného kostela v Resslově ulici.[7]

Měsíc před zatčením Zdeňky Hanzlové (27. srpna 1942) byl dne 27. července 1942 zatčen Josef gestapem.[6] V nepřítomnosti byl v Praze odsouzen 29. září 1942 německým stanným soudem k trestu smrti.[6] Z policejní vazební věznice v Praze na Pankráci byl 28. srpna 1942 přemístěn do policejní věznice gestapa v Malé pevnosti v Terezíně.[6][9] Dne 22. října 1942 byl deportován do koncentračního tábora Mauthausen.[4][9] Zde byl následujícího dne (23. října 1942) evidován.[10] V Mauthausenu byl zavražděn v sobotu 24. října 1942 (v 15.26 hodin)[6] stejným způsobem jako jeho manželka.[11]

Dovětek editovat

Syn Lumír Hanzl (* 18. listopadu 1929, Olšina, Turnov)[8][12] byl až do konce druhé světové války vězněn v Praze na Jenerálce,[6][p. 2] v internačním táboře ve Svatobořicích[6][12] na jižní Moravě a v Plané nad Lužnicí.[6] Dožil se osvobození a konce druhé světové války.[6][8]

Připomínky editovat

  • Její jméno (Hanzlová Zdeňka roz. Holubová *10.9.1904) i jméno jejího manžela (Hanzl Josef *26.3.1903) jsou uvedena na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[14][15][16]
  • Jméno Josefa Hanzla (HANZL JOSEF, 23.2.1903, 24.10.1942, V MAUTHAUS) bylo uvedeno i na pomníku věnovaném obětem druhé světové války, který se nacházel v areálu společnosti ATECO na adrese Praha 7, Železničářů 204/6, Holešovice.[17][18]

Galerie editovat

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Pramen[6] uvádí datum narození Josefa Hanzla 26. března 1903.[6] Na některých pamětních deskách je rovněž uvedeno datum narození 26. března 1903.
  2. ↑ Po atentátu na Reinharda Heydricha byla Jenerálka přeměněna na dětský domov s tvrdým režimem pro 46 dětí,[13] jejichž rodiče byli popraveni nebo skončili v koncentračních táborech. Dne 14. dubna 1944 byly tyto děti odvezeny do internačního tábora Svatobořice na jižní Moravě.

Reference editovat

  1. ↑ Zdeňka Hanzlová (1904 - 1942) [online]. web: Raum Der Namen; Die Toten Des KZ Mauthausen [cit. 2023-03-11]. Zdeňka Hanzlová (* 10.9.1904 v Podmoklech / Děčín – 24.10.1942 v Mauthausenu). Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ a b c d e JANÍK, Vlastislav, Jaroslav Čvančara (obrazová příloha). Mauthausen - konečná stanice: dějiny koncentračního tábora. 2., přepracované vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2021. 70 s., 200. (Pohled do historie; 11). ISBN 978-80-7264-205-2. Kapitola Rejstřík osob: Zdeňka Hanzlová (rozená Holubová), s. 74. Inspirováno knihou Hanse Maršálka. 
  3. ↑ Hrdinové odboje: Stanný soud v Praze odsoudil rozsudkem z 29. 9. 1942 tyto osoby k trestu smrti: ... [online]. web: Český svaz protifašistických bojovníků [cit. 2023-03-12]. Hanzl Josef, sklad­ník, 26. III. 1903, Olšina, Olšina.; Hanzlová Zdeňka, roz. Holubová, 10. IX. 1904, Podmokly, Olšina.. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Zdeňka Hanzlová (* 10. 9. 1904 Bodenbach – 24. 10. 1942 KT Mauthausen) [online]. web: Terezín Memorial (Database of the Inmates in the Terezín Police Prison) [cit. 2023-03-11]. Deportována do KT Mauthausen dne 22. 10. 1942. Dostupné online. (angličtina) 
  5. ↑ a b Poprava 262 spolupracovníků parašutistů v Mauthausenu 24. 10. 1942 - 80 let [online]. web: Fronta cz [cit. 2023-03-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Josef Hanzl (1903-1942) [online]. web: You Tube / Oběti heydrichiády, 2022-12-11 [cit. 2023-03-12]. Stopáž 2 minuty a 39 sekund. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Severočeští Sokolové proti Heydrichovi [online]. web: Teplický Deník cz, 2012-06-13 [cit. 2023-03-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c HRDINOVÉ HEYDRICHIÁDY XXVI. - Děti z Jenerálky [online]. web: Geo Caching com, 2020-06-01 [cit. 2023-03-12]. Lumír Hanzl (* 18. 11. 1929) syn Zdenky a Josefa Hanzlových. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Josef Hanzl (* 26. 2. 1903 Wolschina b. Münchengrätz – popraven 24.10.1942 KT Mauthausen) [online]. web: Database of the Inmates in the Terezín Police Prison [cit. 2023-03-12]. Z pražského Pankráce přesunut 28. 8. 1942 do MP Terezín, odtud do transportu 22. 10. 1942 do KT Mauthausen. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Josef Hanzl (* 26. 2. 1903 Wolschina (Olšina u Mnichova Hradiště) – 24. 10. 1942 KT Mauthausen) skladník [online]. web: Památník Terezín cz (Čeští vězni v koncentračním táboře Mauthausen 1938-1945; Database of the Czech Inmates in the Concentration Camp Mauthausen 1938-1945) [cit. 2023-03-12]. Vězněn: gestapo Praha; policejní věznice Malá pevnost Tereznín; deportován 22. 10. 1942 do KT Mauthausen, přezd do KT Mauthausen: 23. 10. 1942. Dostupné online. 
  11. ↑ Josef Hanz (1903 - 1942): narozen 26.2.1903 in Olšina / Mnichovo Hradiště; zemřel 24.10.1942 in Mauthausen [online]. web: Raum Der Namen; Die Toten Des KZ Mauthausen [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. (německy) 
  12. ↑ a b ČERMÁKOVÁ, Klára; KUX, Jan. INTERNAČNÍ TÁBOR SVATOBOŘICE [online]. web: Gymnázium, VII. ročník; Součkova 500, Bučovice, Jihomoravský kraj, 2009 [cit. 2023-03-12]. Lumír Hanzl, nar. 18.11.1929, Olšina, Turnov. Dostupné online. 
  13. ↑ Diana a Vladimír Štruplovi. Pamětní desky internovaným dětem [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2022-06-15]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Hanzl Josef *26.3.1903; Hanzlová Zdeňka roz. Holubová *10.9.1904 .... Dostupné online. 
  15. ↑ a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. web: Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2022-06-14]. Hanzl Josef *26.3.1903; Hanzlová Zdeňka roz. Holubová *10.9.1904. Dostupné online. 
  16. ↑ Pomník Obětem druhé světové války; Vojenská pietní místa v Praze 2 ( strana 9 ) [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa; VETS Estranky cz [cit. 2022-12-28]. Hanzl Josef *26.3.1903; Hanzlová Zdeňka roz. Holubová *10.9.1904. Dostupné online. 
  17. ↑ PORTEŠ, Jiří; ALTNER, Antonín. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2014-04-08 [cit. 2023-03-12]. Nápis: TRPĚLI ZA NÁS / OBĚTOVALI ŽIVOTY PRO VLAST / 1939-1945 // ...; Centrální evidence válečných hrobů: CZE0007-38715; Chyby v textu. Dostupné online. 
  18. ↑ Železničářů 204/6, 170 00 Praha 7 - Holešovice, Česko [online]. web: Mapy cz [cit. 2023-03-12]. GPS souřadnice: 50.1065908N, 14.4403914E (50°6'23.727"N, 14°26'25.409"E). Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zdeňka_Hanzlová&oldid=22540021“