Otevřít hlavní menu

Zbyněk Vostřák

český dirigent a hudební skladatel

ŽivotEditovat

Byl synem známého pražského architekta. Skladbu studoval soukromě u hudebního skladatele a profesora pražské konzervatoře Rudolfa Karla. Po absolvování gymnázia vstoupil na konzervatoř a studoval dirigování u Pavla Dědečka. Za německé okupace mu v roce 1943 zemřel otec a jeho učitele zatklo gestapo. Stal se členem orchestru Českého rozhlasu jako hráč na bicí nástroje.

Po válce vyučoval korepetici na pražské konzervatoři a hru z partitur na Akademii múzických umění v Praze. V letech 1959–1960 byl dirigentem opery v Ústí nad Labem a později i v Národním divadle v Praze. Od šedesátých let působil převážně jako nezávislý skladatel. Spolupracoval se souborem Musica viva Pragensis, zaměřeným na soudobou hudbu. V období normalizace po roce 1969 jeho hudba prakticky z českých koncertních sálů zcela zmizela a byla uváděna pouze v zahraničí.

Až do šedesátých let komponoval v duchu pozdního romantismu. Když se seznámil s novými kompozičními technikami západní hudby 20. století radikálně změnil svůj kompoziční styl. Např. ve skladbě Afekty pro 7 nástrojů z roku 1963 využívá aleatoriku. Skladba je notována bez taktových čar. Partitura kompozice Tao pro devět nástrojů (1967) je psána na volných listech a hudebníci si sami volí pořadí, ve kterém budou svůj part hrát. Ve skladbě Krásná zahradnice pro pět žesťových nástrojů (1973) je předepsáno 9 tónů a hráči si volí, který z tónů budou hrát. V sedmdesátých letech se rovněž věnoval hudbě elektroakustické.

DíloEditovat

OperyEditovat

BaletyEditovat

  • Petrklíče, balet o dvou jednáních podle Svatopluka Čecha, op. 10 (1945)
  • Filosofská historie, balet o třech obrazech podle Aloise Jiráska, op. 13 (1949)
  • Viktorka, taneční balada podle Boženy Němcové, op. 15 (1950)
  • Sněhurka, balet o sedmi obrazech podle pohádky bratří Grimmů, op. 20 (1955)
  • Veselí vodníci, balet o třech dějstvích, libreto Jan Rey (1979-90)

Vokální skladbyEditovat

  • Do usínání, písňový cyklus pro soprán a klavír na slova Františka Halase, op. 26 (1961)
  • Dva japonské madrigaly pro ženský sbor na slova Renáty Pandulové, op. 29 (1962)
  • Tři sonety ze Shakespeara pro bas a komorní orchestr, op. 33 (1963)
  • Kantáta na text F. Kafky pro smíšený sbor, dechové a bicí nástroje, op. 34 (1964)
  • Sinfonia per orchestra e coro, op. 63 (1982)

Komorní hudbaEditovat

  • Kontrasty pro smyčcové kvarteto, op. 27 (1961)
  • Krystalizace pro 12 dechových nástrojů op. 28 (1962)
  • Rekolekce pro sólové housle, op. 30 (1962)
  • Tři eseje pro klavír, op. 31 (1962)
  • Afekty. Improvizace pro 7 nástrojů op. 32
  • Elementy pro smyčcové kvarteto, op. 35 (1964)
  • Kosmogonia pro smyčcové kvarteto, op. 38 (1965)
  • Krásná zahradnice pro pět žesťových nástrojů, op. 48 (1973)
  • Mahasarasvatí (Fair play) pro cembalo a šest nástrojů op. 57 (1978)
  • Smyčcový kvartet č.4 "Poslední večeře", op. 59 (1979)

Orchestrální skladbyEditovat

  • Zrození měsíce, pro komorní orchestr, op. 39 (1966)
  • Metahudba pro velký orchestr, op. 43 (1968)
  • Tajemství elipsy pro velký orchestr, op. 44 (1970)
  • Tajný rybolov pro čtyři nástrojové skupiny, op. 49 (1973)
  • Pyramidy hledí do věčnosti, pro orchestr, op. 53 (1975)
  • Katedrála pro velký orchestr, op. 61 (1979-80)
  • Kapesní vesmír pro flétnu, cimbál a smyčcový orchestr (nebo pro flétnu, cimbál, lesní roh, smyčce a bicí nástroje), op. 62 (1981)
  • Krystaly pro anglický roh, smyčce a bicí nástroje, op. 65 (1983)
  • Vítězná perla. Koncert pro klavír a orchestr, op. 66 (1984)
  • Tajemství růže. Koncert pro varhany, žesťové kvinteto a bicí nástroje, op. 67 (1985)

Elektroakustické skladbyEditovat

  • Oběť svíce pro tři nástrojové skupiny a tři kruhové modulátory, op. 52 (1974)
  • Váhy světla, tape music č. 1 (1967)
  • Dvě ohniska, tape music č. 2 (1969)
  • Azot. Konkrétní hudba (1970)
  • Jedno ve všem, tape-music č. 8 (1973)
  • Proměna II. Tape-music č. 9 (1974)

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat