Otevřít hlavní menu
Zahrada Nebozízek, schodiště podél Hladové zdi

Zahrada Nebozízek je zahrada v pražské části Praha 1 v katastrálním území Malá Strana na svahu Petřína. Rozkládá se na ploše cca 8 hektarů, v nadmořské výšce 320 m n. m. Jako součást Petřínských sadů je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]

Obsah

HistorieEditovat

 
Restaurace Nebozízek

Velkou část území dnešní zahrady Nebozízek pokrývaly ve středověku vinice křížovníků a vinice Názova. V roku 1433 je poprvé zaznamenán název Nebozez. Původu slova Nebozízek se odvozuje z cest, které se zde klikatí jako spirály na nebozezu. Podle jiné české legendy je název stanice odvozen z incidentu, kdy malý syn krále Karla IV. na obhlídce Prahy žádal o jídlo, nebyl však schopen řádně vyslovit písmeno ř, když požádal o řízek, takže místo „nebo řízek“, vyslovil „nebozízek“.[2]

V průběhu 16. století se vinice měnily na ovocný sad. Pražská obec pozemky odkoupila od V. Almera v roce 1822. V průběhu let 18321842 byl sad upraven na zahradu. Projekt vypracoval známý pražský zahradník Jiří Braul. Následně byla zahrada v roce 1842 zpřístupněna veřejnosti. Rozsáhlá přeměna na městský park proběhla v letech 18911895. Plán na tuto radikální přeměnu vypracoval zahradní architekt František Josef Thomayer. Park byl vybudován kvůli pořádání Jubilejní výstavy v roce 1891 a s ní související výstavbou lanové dráhy a rozhledny na Petříně.

V roce 1897 byla ve spodní části parku vystavěna budova malostranského Sokola. Ve 30. letech 20. století došlo k dalším zahradním úpravám Nebozízku rozšířením o tzv. jiřinkový sad, založený na místě zrušených újezdských kasáren. V letech 19841986 se provedla úplná rekonstrukce restaurace Nebozízek, která musela být kvůli špatnému stavu nově vystavěna.[3]

SoučasnostEditovat

 
Stanice Nebozízek lanové dráhy na Petřín

Zahradu ohraničuje na západě vrchol Petřína a Růžový sad, na severu lanová dráha, na východě úpatí Petřína a na jihu Hladová zeď.[4]

Do zahrady Nebozízek je možné vstoupit na více místech. Jednou z možností je vchod z ulice Újezd. Další možností je vstup ze sousední Seminářské zahrady, kde průchody vedou pod kolejemi lanové dráhy. Další cesty vedou z Kinského zahrady, odkud můžete zahradu navštívit několika průchody přímo v Hladové zdi. Hlavní část zahrady se nachází na příkrém svahu a je propletená řadou cest, u kterých je možné najít několik soch. Nejznámější je pomník českého básníka Karla Hynka Máchy od Josefa Václava Myslbeka. Další je např. socha skladatele Vítězslava Nováka a také pomník Vojty Náprstka.[5]

ZajímavostEditovat

Koncem 19. století požádal Spolek pro povznesení návštěvy cizinců v Praze o povolení zřídit nosítkovou stanici na Nebozízku. Turisté měli být úplatu vynášeni v nosítkách na Petřín, aby se mohli kochat vyhlídkou na město.[6]

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-30]. Identifikátor záznamu 156784 : Petřínské sady. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Etymologie petřínského názvu Nebozízek. Prahaneznama.cz [online]. [cit. 2019-02-08]. Dostupné online. 
  3. zahrada Nebozízek. www.popraze.cz [online]. [cit. 2013-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-18. 
  4. Zahrada Nebozízek
  5. Petřín – zahrada Nebozízek
  6. Nebozízek