Otevřít hlavní menu

Zabrušany (hradiště)

Slovanské raně středověké hradiště v Ústeckém kraji

Zabrušany (též Švédské šance) jsou zaniklé raně středověké hradištěstejnojmenné obceokrese Teplice. Od roku 1964 je chráněno jako kulturní památka.[1] Nachází se na ostrožně, která od sebe odděluje vesnice Zabrušany a Všechlapy. Vrcholová plošina dosahuje nadmořské výšky 225 metrů a okolní terén převyšuje o deset metrů. Pod severním a severozápadním svahem je vodní nádrž Všechlapy.[2]

Zabrušany
Rozoraný val mezi předhradím a střední částí hradiště
Rozoraný val mezi předhradím a střední částí hradiště
Základní informace
Zánik přelom 11. a 12. století
Poloha
Adresa Zabrušany, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Zabrušany
Zabrušany
Další informace
Rejstříkové číslo památky 43256/5-2753 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

Plošina byla podle archeologických nálezů osídlena již lidem kultury s nálevkovitými poháry a v době halštatské. Opevněné hradiště však bylo postaveno až v devátém století. Svůj sídelní význam ztratilo ve druhé polovině desátého století, když se správním centrem kraje stala Bílina. Nadále však bylo udržováno jako vojenský opěrný bod až do přelomu jedenáctého a dvanáctého století. Hradiště bývá spojováno se zmínkou „civitas Witrachi ducis“ (hrad knížete Vistracha) uvedenou v díle kronikáře Widukinda a vztaženou k roku 857.[3] Pokud tomu tak je, představuje zabrušanské hradiště jedno ze sídel nepřemyslovských knížat, které přetrvalo do doby dlouho po připojení severozápadních Čech k Českému knížectví.[4]

PopisEditovat

Svahy ostrožny byly ve středověku terasovitě upraveny a na vrcholu pravděpodobně ohrazeny lehčím opevněním typu palisády. Z jihovýchodní strany však byla ostrožna snadno přístupná, a proto zde postupně vznikla trojice příčných valůpříkopy. Opevněná plocha dosahuje rozlohy 5,5 hektarů. Střední a vnitřní hradba byla v průběhu času téměř rozorána, a proto se dochovala jen v podobě nevýrazné terénní vlny. Terén před vnější hradbou byl silně pozměněn průběhem silnice ze Zabrušan do Všechlap, které vede v místech bývalého prvního příkopu.[4]

Vnější hradba měla nejprve dřevohlinitou konstrukci, ale později byla zesílena 70 cm silnou zadní zdí, která těleso hradby vyztužila a zvýšila její šířku na deset metrů. Střední hradbu tvořil hlinitý val s palisádou na vrcholu. V mladší fázi však byla zesílena čelní zdí z nasucho kladených kamenů a dřevěnou komorovou konstrukcí vyplněnou kameny a hlínou. Její šířka dosahovala osmi metrů a chránil ji příkop hluboký 1,5 metru. Podobným způsobem byla postavena také vnitřní hradba, kterou však chránil mnohem větší příkop hluboký až čtyři metry a široký třináct metrů. Výška jednotlivých hradeb se pohybovala okolo čtyř metrů.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-18]. Identifikátor záznamu 155528 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště slovanské, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-02-18]. Dostupné online. 
  3. ČTVERÁK, Vladimír, a kol. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Zabrušany, s. 351–352. 
  4. a b c LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. I. Zrození státu (872–972). Praha: Libri, 2006. 272 s. ISBN 80-7277-308-9. Kapitola Švédské šance u Zabrušan, s. 176–182. 

LiteraturaEditovat

  • KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Zabrušany, s. 440–442. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat