Otevřít hlavní menu

Z 4

automobil Zbrojovky Brno

Z 4 s přezdívkou Silná čtyřka byl malý osobní automobil vyráběný v letech 1933–1936 firmou Československá zbrojovka, akciová společnost, Brno. Stal se prvním československým sériově vyráběným automobilem s pohonem předních kol. Celkem vzniklo 2750 kusů v pěti sériích.[p 1]

Z 4
Z 4 V. série z roku 1936
Z 4 V. série z roku 1936
Výrobce Československá zbrojovka,
akc. spol., Brno
Další jména Silná čtyřka
Roky produkce 1933–1936
Vyrobeno 2 750 kusů
Místa výroby Brno-Zábrdovice
Třída malý osobní
Technické údaje
Pohotovostní hmotnost 750–830 kg
Maximální rychlost 80–100 km/h
Motor
Motor řadový dvoutaktní, zážehový
Objem 905–980 cm³
Počet válců 2
Výkon 14–18,5 kW (19–25 k)
Převodovky
Převodovka třístupňová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Počátkem 30. let brněnská zbrojovka vyráběla typ Z 9, konzervativně konstruovaný automobil, jehož prodejní výsledky nesplňovaly očekávání. Východiskem se měl stát nový vůz s pohonem předních kol, založený na licenci německé automobilky DKW. Vzhledem k vysokým finančním nárokům však k zakoupení licence nedošlo. Bylo rozhodnuto vyvinout vůz stejné koncepce, ale bez použití patentových řešení firmy DKW. Tým konstruktérů pod vedením nového šéfkonstruktéra Bořivoje Odstrčila během sedmi měsíců vyvinul prototyp ZA32. Ten byl dokončen v lednu 1933. Automobil Z 4, s reklamní přezdívkou Silná čtyřka, debutoval v dubnu 1933 na pražském autosalonu. Nový vůz slavil úspěch, první 500 kusová série byla rozprodána ještě před její výrobou, která započala v květnu 1933. Stal se prvním českým sériově vyráběným vozem s pohonem předních kol.[1] V letech 1933–1936 následovaly další čtyři postupně zdokonalované série.[1][2] Poté, co byla výroba automobilů ve Zbrojovce Brno rozhodnutím MNO ukončena k 15. říjnu 1936, byly poslední vozy Z 4 prodány roku 1937. Celkem vzniklo 2750 kusů v pěti výrobních sériích, čímž se Z 4 stal nejúspěšnějším vozem značky.[3][4]

Roku 1934 vzniklo na upraveném podvozku III. série pět závodních speciálů s aerodynamickou hliníkovou karosérií kupé. Motor byl vyladěn na výkon 26 kW (35 k), vozy dosahovaly rychlosti 130 km/h. Tři z nich se účastnily druhého ročníku závodu 1000 mil československých a získaly Cenu presidenta republiky pro nejlepší tovární tým.[2]

Přehled sériíEditovat

  • I. série – výroba duben (květen) až září 1933, celkem 500 ks s karosériemi polokabriolet (420 ks) a roadster (80 ks).[1]
  • II. série – úprava masky a karosérie. Výroba od června 1933, celkem 750 ks s karosériemi tudor a polokabriolet.[5]
  • III. série – motor o zvětšeném obsahu (980 ccm) a výkonu, úprava karosérie. Výroba duben až listopad 1934, celkem 500 ks.[5]
  • IV. série – prodloužení rozvoru na 2700 mm, hřebenové řízení, zakulacení karosérie. Výroba od srpna 1934, celkem 500 ks.[5]
  • V. série – prodloužení rozvoru na 2760 mm, zakulacení karosérie. Výroba duben 1935 až říjen 1936, celkem 500 ks.[5]

Technický popisEditovat

Motor a převodovkaEditovat

Vůz Z 4 pohání řadový, vodou chlazený dvoudobý zážehový dvouválec. Motor má zdvihový objem 908 cm³ (I. a II. série) nebo 981 cm³ (III. až V. série). Přípravu palivové směsi zajišťuje karburátor Zenith 30. Motor je opatřen akumulátorovým zapalováním, elektrická instalace pracuje s napětím 6 V. Chlazení motoru je termosifonové, bez ventilátoru.[1]

Motor je uložen za přední nápravou, před ním se nachází třístupňová převodovka a rozvodovka s diferenciálem. Spojka je suchá, jednokotoučová. Motor a převodovka tvoří montážní celek.[3]

Podvozek a karosérieEditovat

Základem podvozku je tuhý obdélníkový rám z U profilů. Kola jsou zavěšena na nezávislých lichoběžníkových polonápravách, tvořených příčným spodním ramenem a spojených příčným listovým pérem. Řízení je šnekové nebo hřebenové (IV. a V. série). Mechanické bubnové brzdy jsou na všech čtyřech kolech. Kola jsou ocelová disková a opatřená pneumatikami rozměru 4,50×18" nebo později 5,25×16".[1]

Vozy byly dodávány s dvoudveřovými karosériemi tudor, polokabriolet nebo roadster. Kromě továrních karosérií vznikaly i individuální nástavby u samostatných karosářů.[6]

Tabulka technických datEditovat

I. série II. série III. série IV. série V. série
Pohotovostní hmotnost 750 kg 750 kg 800 kg 830 kg 830 kg
Rozvor 2 600 mm 2 600 mm 2 600 mm 2 700 mm 2 760 mm
Rozchod 1 100 mm 1 100 mm 1 100 mm 1 100 mm 1 100 mm
Pneumatiky 4,50×18 5,25×16 5,25×16 5,25×16 5,25×16
Zdvihový objem 905 cm³ 905 cm³ 980 cm³ 980 cm³ 980 cm³
Výkon 14 kW (19 k)

při 3000 ot./min

14 kW (19 k)

při 3000 ot./min

18,4 kW (25 k)

při 3000 ot./min

18,4 kW (25 k)

při 3000 ot./min

18,4 kW (25 k)

při 3000 ot./min

Spotřeba paliva 8–9 l /100 km 8–9 l /100 km 8–9 l /100 km 8–9 l /100 km 8–9 l /100 km
Nejvyšší rychlost 80–90 km/h 80–90 km/h 90–100 km/h 90–100 km/h 90–100 km/h

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Výroba vozidel v této době nebyla kontinuální, ale probíhala v sériích. Na každou sérii byl vypracován výrobní plán, určující dodávky materiálu a rozvrh práce. Výrobní série v českých automobilkách čítala desítky až stovky vozidel. Vozidla různých sérií se obvykle konstrukčně více či méně lišila.

ReferenceEditovat

  1. a b c d e KUBA, Adolf; SPREMO, Milan. Atlas našich automobilů 3: 1929–1936. 1. vyd. Praha: NADAS, 1989. 256 s. S. 135–137. Dále jen: Atlas našich automobilů 3: 1929–1936. 
  2. a b TUČEK, Jan. Nadace Elišky Junkové: Silná čtyřka. Automobil revue. 2008, čís. 4, s. 69–70. ISSN 1211-9555. 
  3. a b TUČEK, Jan. Nadace Elišky Junkové: Hurvínek a Express. Automobil revue. 2008, čís. 5, s. 69–70. ISSN 1211-9555. 
  4. Atlas našich automobilů 3: 1929–1936. s. 172
  5. a b c d (1933) Z 4 I. serie [online]. eurooldtimers.com [cit. 2017-04-30]. Dostupné online. 
  6. Atlas našich automobilů 3: 1929–1936. s. 172–174

LiteraturaEditovat

  • KUBA, Adolf; SPREMO, Milan. Atlas našich automobilů 3: 1929–1936. 1. vyd. Praha: NADAS, 1989. 256 s. ISBN 80-7030-049-3. 

Externí odkazyEditovat