Zámostí (Hradec Králové)

osada v Hradci Králové

Zámostí (německy Zamost) je historická osada, část královéhradecké čtvrti Malšovice. Nachází se na levém břehu řeky Orlice.

Zámostí
Dům č. p. 478
Dům č. p. 478
Lokalita
Charakter osada
Obec Hradec Králové
Okres Hradec Králové
Kraj Královéhradecký kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
PSČ 500 02
Zámostí
Zámostí
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

V 15. století se Zámostí nacházelo u silnice směrem na Vysoké Mýto (stará obchodní cesta z Brna přes Slezské Předměstí do Náchoda a Vratislavi). Vedla přes dva mosty a její začátek byl u špitálu sv. Antonína.

V roce 1509 bylo město Hradec Králové rozděleno do 4 čtvrtí a 14 okolních „krajů“, z nichž třináctým bylo Zámostí. Na jeho území se nacházel dvůr, domy a zahrady hradeckých měšťanů. V roce 1533 místní dvůr koupil Ondřej Velas a roku 1574 zakoupil Matěj Suchý osadu od pana Bartoše. V první polovině 16. století tady byl Křížkovský dvůr a ve druhé polovině stejného století dům Jana Stodoly a zahrada Itala Antoniho Devolty, který pracoval jako zedník při stavbě Bílé věže. O sto let později se město začalo dělit na předměstí Pražské a Mýtské a Zámostí bylo považováno za součást toho druhého předměstí. V té době zde byl dvůr sester Anny a Kateřiny Stehlíkových, které ho předaly arcijáhnovi Martinovi Karasovi z Rosenfeldu, a to za podmínky, že po jeho smrti se stane součástí majetku farního kostela svatého Pavla. Ale dům byl později prodán, protože v roce 1584 byl jeho majitelem jistý Pavel. Může se však jednat o nesprávný zápis, jestliže by jméno kostela sv. Pavla bylo změněno na jméno majitele dvora.

Zámostí také neuniklo dopadům třicetileté války (1618–1648). Když se švédský vojevůdce Lennart Torstensson v roce 1642 připravoval na vpád do Čech, císařské jednotky pod velením Matthiase Gallase rozbily svůj tábor u Zámostí a Malšovic a způsobily zde mnoho škod. Množství škod v této oblasti také způsobily saské (1631) a švédské (1639, 1645) armády.

Do zahájení stavby královéhradecké pevnosti bylo Zámostí mnohem rozsáhlejší. V první polovině osmnáctého století sestávalo ze čtyř částí oddělených od sebe, mezi nimi byly bažiny a pastvina „Obec“. Jeho území sahalo až k Novému rybníku v osadě Náhon, který tak byl jeho součástí. Patřily k němu i části dnešní novohradské ulice Na Brně (kovárna a dvůr hraběnky Bubnové), Kopce Svatého Jana (dvůr Františka Procházky) a Lhoty pod Strání (hostinec). V roce 1727 se Zámostí skládalo z 27 dvorů a domů. Později ale byla většina domů zbořena, v roce 1770 se tak zde nacházelo jen 15 domů, v roce 1785 osm a v roce 1825 už jen šest domů. Z panských dvorů zůstaly jen tři. 5. února 1775 byla situace ještě horší kvůli katastrofě v podobě velké povodně.

V důsledku povodně byly poškozeny dřevěné lázně s hospodou a zdrojem minerální vody obsahující železo, který zde vždy vyvěral. V roce 1815 byly pro lázně postaveny cihlové budovy, jejich majitelem se stal Jiří Mareš. Později patřily Židovi Jakubu Kleinovi (1852–1890) a v roce 1898 je koupila Hedvika Celerová z Hradce Králové. Další vážná povodeň přišla v roce 1846 a 2. září 1899 bouře pokácela stromy a strhala střechy. Navzdory tomu se lázně rozvíjely, protože v roce 1906 zde Alois Celer položil základ terapie rašelinovými koupelemi. V roce 1909 byli majiteli lázní Antonín Měkota a Marie Tománková, kteří následující rok zbořili zbylé dřevěné budovy a na východní straně vybudovali nové lázně. Později byly lázně uzavřeny, když zde chtěl v roce 1918 Miroslav Seyfried založit koželužnu. Ale nedokázal tento nápad realizovat a v roce 1920 prodal lázně i s restaurací Aloisi Balcarovi, který tady v roce 1933 postavil taneční sál.

V roce 1869 zde žilo 65 obyvatel, v roce 1880 šlo o 46 obyvatel a v roce 1890 jich bylo 54. Do roku 1927 bylo Zámostí osadou Malšovic, později už jen jejich součástí. V roce 1942 byly Malšovice připojeny k Hradci Králové a v následujících letech toto jméno postupně zmizelo, zůstalo jen jako název ulice. Jako historická památka se zde nachází pískovcový kříž z roku 1891 (autor Karel Hoffmann, stojí na místě, kde se původně nacházel dřevěný kříž, přemístěný sem z Malšovic v roce 1761).

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zámostí na polské Wikipedii.