Otevřít hlavní menu

Zámeček (Pardubice)

kulturní památka České republiky na území obce Pardubice

Zámeček také „Larischova vila“[1] je místní název pro vilu, kterou si dal v roce 1885 postavit uprostřed borového lesa na východním okraji Pardubic hrabě Jiří Larisch-Mönnich. Autorem projektu byl architekt František Schmoranz. Hrabě Larisch vilu využíval zejména v období parforsních honů a Velké pardubické.[2] V současné době se objekt snaží zachránit Občanské sdružení za záchranu Zámečku Pardubice.

Zámeček
Dnes je zdevastovaná budova Zámečku skryta v lesním porostu a za ostnatým drátem
Dnes je zdevastovaná budova Zámečku skryta v lesním porostu a za ostnatým drátem
Poloha
Adresa Pardubičky, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 11785/6-4375 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník věnovaný 194 zde popraveným osobám
Pomník popraveným

HistorieEditovat

Později vila několikrát změnila majitele. Nejprve ji hrabě Larisch roku 1897 prodal hraběti Alfonsu Henckelovi, jehož rodina ho vlastnila až do roku 1928. Tehdy vilu zakoupil obchodník A. Erhart, jehož dcera vilu v letech 19341937 pronajala hraběti Leopoldu Fuggerovi-Babenhausenovi.[3] V roce 1937 vila přešla do majetku města Pardubic a krátce zde byla usídlena část vojenského jezdeckého učiliště.[2]

Po německé okupaci v roce 1939 se ze Zámečku stal vojenský objekt, ve kterém se usadil prapor záložního policejního pluku Böhmen, tzv. Schutzpolizei, který zde byl do roku 1944. Jednotka si v zámecké oboře zřídila cvičnou střelnici, která se za heydrichiády stala popravištěm gestapa, vybaveným třemi kůly. Od 3. června do 9. července 1942 zde bylo popraveno zastřelením celkem 194 osob. Popraviště přitom nevyužívala pouze pardubická služebna gestapa, nýbrž ještě expozitury v Hradci Králové a Kolíně. Těla popravených byla následně zpopelněna v pardubickém krematoriu a popel vysypán do řeky Labe.[2]

Svaz osvobozených politických vězňů zřídil v roce 1949 v místě popraviště památník (50°1′39″ s. š., 15°48′29″ v. d.). V roce 1956 se Zámeček stal majetkem národního podniku Tesla Pardubice a později patřil společnosti Foxconn. Sloužil firemní administrativě.[2] Město usilovalo o získání vily a její proměnu v muzeum.[4] V roce 2015 byl Pardubický Zámeček bezplatně převeden na Československou obec legionářskou.[5]

Seznam popravených na popravišti "Zámeček" v PardubicíchEditovat

Seznam je členěn: jméno a příjmení, rok narození, místo narození.[6] Den 24. června 1942 byl vyhrazen pro popravu občanů obce Ležáky.[1]

poprava ve středu 3. června 1942Editovat

Miroslava Horská (1918, Horní Sloupnice), Stanislav Mikulecký (1895, Horní Sloupnice), Anna Mikulecká (1896, Horní Sloupnice), Josef Průšek (1889, Horní Sloupnice), Otakar Průšek (1923, Horní Sloupnice)

poprava ve čtvrtek 4. června 1942Editovat

Josef Čeřenský (1884, Pardubice), Jaroslav Ruml (1881, Pardubice), Marie Korábová (1902, Hradec Králové), Rudolf Kudrna (1896, Hradec Králové), Jaroslav Hofman (1903, Velká Jesenice), František Ther (1908, Suchý Důl),

poprava v pátek 5. června 1942Editovat

Václav Holý (1886, Hradec Králové), Josef Vaněk (1883, Hradec Králové), Jaroslav Bilina (1896, Dvůr Králové), Jaroslav David (1893, Dvůr Králové), Jaroslav Suchý (1896, Újezd), Rudolf Tošovský (1914, Týniště n/O.),

poprava v úterý 9. června 1942Editovat

Ladislav Brož (1899, Týniště n/O.), Ludmila Brožová (1901, Týniště n/O.), Marie Karásková (1911, Týniště n/O.), František Potoček (1897, Lípa u Týniště n/O.), Jan Bednář (1897, Štěpánov), Otto Kafka (1911, H. Králové), Josef Stejskal (1891),

poprava ve středu 10. června 1942Editovat

JUDr. Stanislav Ropek (1906, Pardubice), Paraska Duminová (1891, Pardubice), Miroslav Cziviš (1920, Litomyšl), Leopold Eisner (1883, Litomyšl), Václav Klemt (1894, Litomyšl), Anna Kocmánová (1911, Litomyšl), Františka Králová (1889, Litomyšl), Václav Lindenthal (1898, Litomyšl), Josef Pekárek (1896, Litomyšl), Jaroslav Mlejner (1913, Choceň),

poprava v pondělí 15. června 1942Editovat

Vladimír Hottmar (1901, Dolní Dobrouč), Oldřich Mach (1916, Semechnice), Bohumír Mottl (1912, Náchod), Rudolf Schejbal (1900, bez trvalého bydliště), Alois Šmahel (1887, Jaroměř), Josef Šonka (1895, Dvůr Králové), Ottokar Walter (1912, Kostelec n/O.),

poprava ve středu 17. června 1942Editovat

Alexandr Hliněný (1910, Čáslav), JUDr.Ladislav Kovář (1903, Čáslav), JUDR. Antonín Munzi (1906, Čáslav), Jaroslav Pacák (1905, Čáslav), Roman Prouza (1897, Čáslav), JUDr. Čeněk Vančura (1897, Čáslav), František Šrámek (1899, Hořice),

poprava ve čtvrtek 18. června 1942Editovat

JUDr. Jan Krejčí (1908, Litomyšl), Jiří Šperl (1921, Litomyšl), Zdeněk Diviš (1912, České Heřmanice), Václav Vaněk (1895, Pohřebačka),

poprava v pátek 19. června 1942Editovat

Adolf Frieda (1898, Dvůr Králové), Viktor Steiner (1890, Dvůr Králové), Alois Mareček (1889, Mochov), Josef Vítek (1903, Babice),

poprava v neděli 21. června 1942Editovat

Václav Doležal (1894, Vápenný Podol), Jindřich Jetleb (1879, Vápenný Podol),

poprava v úterý 23. června 1942Editovat

Jindřich Dudek (1926, Vysoké Chvojno), Miroslav Provazník (1921, Vysoké Chvojno), Zdeněk Rybín (1925, Vysoké Chvojno), František Sobotka (Vysoké Chvojno), Oldřich Kopecký (1907, Golčův Jeníkov), Milada Kopecká (1914, Golčův Jeníkov), Václav Oliverius (1901, Golčův Jeníkov), Anna Šťastná (1898, Vrtěšice),

poprava ve středu 24. června 1942 LežákyEditovat

Josef Boháč (1868, Ležáky 23), Marie Boháčová (1872, Ležáky 23), Břetislav Boháč (1912, Ležáky 23), Květa Boháčová (1918, Ležáky 23), Čeněk Bureš (1908, Ležáky 23), Františka Burešová (1908, Ležáky 23), Antonín Čech (1882, Ležáky 13), Vlasta Čechová (1923, Ležáky 13), Marie Dušková (1894, Ležáky 27), Ludvík Dušek (1920, Ležáky 27), Květoslava Dušková (1924, Ležáky 27), Antonín Skalický (1898, Ležáky 27), Helena Skalická (1926, Ležáky 27), Josef Hrdý (1870, Ležáky 26), Stanislav Hrdý (1900, Ležáky 26), Aloisie Hrdá (1923, Ležáky 26), Marie Klapková (1898, Ležáky 29), Vlasta Klapková (1920, Ležáky 29), Františka Louvarová (1889, Ležáky 28), Antonín Louvar (1922, Ležíky 28), Alois Mrkvička (1914, Ležáky 28), Marie Mrkvičková (1919, Ležáky 28), Marie Jamborová (1894, Ležáky 28), Adolf Sýkora (1908, Ležáky 12), Emilie Sýkorová (1911, Ležáky 12), František Sýkora (1913, Ležáky 12), Milada Sýkorová (1916, Ležáky 12), Marie Sýkorová (1915, Ležáky 12), Karel Tomek (1886, Ležáky 11), Růžena Tomková (1891, Ležáky 11), Antonín Pilař (1897, Dachov-Ležáky 26), Miloš Stantejský (1920, Dachov-Ležáky 26),

poprava ve čtvrtek 25. června 1942Editovat

Karel Tomek (1924, Ležáky 11), František Hloušek (1897, H. Králové), JUDr. Jaromír Kálal (1902, H. Králové), Bedřich Groh (1908, Dvůr Králové), František Libřický (1882, Jaroměř), JUDr. Tomáš Sedláček (1887, Nymburk), Rudolf Horník (1910, Chomutice), Josef Fejfar (1896, Jezbiny), Václav Kocourek (1910, Oskořínek), Václav Moravec (1901, Polepy),

poprava v neděli 28. června 1942Editovat

JUDr. Slavoj Friš (1893, Poděbrady), Rudolf Jandák (1886, Nymburk), JUDr. Jan Ježek (1908, Nymburk), Ing. Ladislav Kohout (1887, Nymburk),

poprava v úterý 30. června 1942Editovat

JUDr. Vladimír Pírek (1904, Nymburk), Zdeněk Dostál (1915, Litomyšl), Jan Koníček (1916, Litomyšl), Jan Bureš (1922, Týništko), Stanislav Řehák (1914, Semily), Jaroslav Zima (1922, Malé Svatoňovice),

poprava ve středu 1. července 1942Editovat

František Bureš (1884, H. Králové), Ludmila Burešová (1894, H. Králové), Pavel Gerber (1894, Náchod), Oldřich Lokvenc (1924, Náchod), František Svatoš (1885, Týniště n/O.), Oldřich Svatoš (1922, Týniště n/O.), Václav Tojnar (1920, Týniště n/O.), Stehno Filipp (1892, Radostín), Šturma Jaroslav (1897, je uveden na památníku obětí války v Čáslavi na hřbitově), Josef Němec (1910, Rovny),

poprava ve čtvrtek 2. července 1942 PardubiceEditovat

MUDr. Josef Bartoň (1899, Pardubice), Antonie Bartošová (1896, Pardubice), Antonín Hebký (1899, Pardubice), Taťána Hladěnová (1920, Pardubice), Božena Hovorová (1888, Pardubice), Ferdinand Chára (1892, Pardubice), Josef Janáček (1898, Pardubice), Ludmila Janáčková (1912, Pardubice), Ing. Josef Jánský (1901, Pardubice), Vincenc Jirásek (1891, Pardubice), Františka Jirásková (1898, Pardubice), Věra Junková (1917, Pardubice), Bohuslav Konvalinka (1899, Pardubice), Arnošt Košťál (1904, Pardubice), Luděk Matura (1920, Pardubice-Svítkov), Alvín Palouš (1899, Pardubice), Marie Paloušová (1897, Pardubice), Antonín Pištora (1905, Pardubice), Bedřich Schejbal (1919, Pardubice), Jaroslav Šorm (1901, Pardubice), František Vaško (1904, Pardubice), JUDr. Vladimír Žváček (1903, Pardubice), Anna Žváčková (1905, Pardubice), Jaroslav Dvořák (1907, Pardubice), Stanislav Tyc (1909, Pardubice), Adolf Švadlenka (1904, Mikulovice), Josef Chrbolka (1912, Mnětice), Jan Jozíf (1885, Opatovice n/L.), František Nyklíček (1887, Opatovice n/L.), Jindřich Vaško (1910, Dachov), Josef Štulík (1913, Dachov-Ležáky), Jindřich Švanda (1904, Dachov-Ležáky), Františka Švandová (1909, Dachov-Ležáky), Karel Svoboda (1902, Miřetice), Bohumil Švanda (1906, Borová), Josef Hrdina (1916, Ústí n/O.), Zdenka Hrdinová (1919, Ústí n/O.), Evžen Freud (1909, Holice), Ludvík Lustík (1909, Praha), Josef Pánek (1891, Chlumec n/C.),

poprava v pátek 3. července 1942Editovat

Josef Bláha (1892, Český Brod), JUDr. Emil Říha (1895, Český Brod), Josef Červinka (1901, Nymburk), Vladimír Jankovský (1898, Úvaly), JUDr. Karel Engler (1908, Nový Bydžov), Jan Klečka (1883, Kolín), Václav Kozděra (1899, Dobřeň u K.Hory), Marie Skořepová (1876, Pečky), Josef Sokolníček (1897, Čáslav), Hugo Vávra (1894, Čáslav),

poprava ve čtvrtek 9. července 1942Editovat

Josef Klikar (1907, Bohdašín), Ladislav Satran (1914, Bohdašín),Zdenka Satranová (1911, Bohdašín), Antonín Burdych (1874, Končiny), Josefa Burdychová (1876, Končiny), Milada Burdychová (1905, Končiny), Václav Hejna (1913, Červený Kostelec), Jaroslav Vokatý (1908, Červený Kostelec), Josef Schejbal (1905, Malé Svatoňovice), Josef Geisler (1910, Rtyně v Podkrkonoší), Jaroslav Merta (1910, Rtyně v Podkrkonoší), Stanislav Prouza (1921, Dvůr Králové), Karel Ježek (1902, Doubravice u Dvora Králové), Miroslav Hampl (1910, Strážkovice), Karel Kábrt (1910, Strážkovice).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Zámeček Pardubice | Stránky, které se zabývají Pardubickým Zámečkem. zamecek-pardubice.cz [online]. [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d ŘEHÁČEK, Jan. Památník Zámeček [online]. Sdružení přátel Pardubického kraje, rev. 2007-08-06 [cit. 2010-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-10. 
  3. Památník Zámeček [online]. Pardubice Region Tourism, rev. 2009-06-05 [cit. 2010-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-13. (česky) 
  4. BAČKOROVÁ, Drahomíra. Pardubice chtějí získat památník Zámeček [online]. Pardubice: Český rozhlas, 2008-10-29 [cit. 2010-09-30]. Dostupné online. (česky) 
  5. Češi dostali zámek od Tchajwanců. Díky hrdinům z Ležáků [online]. Aktualně.cz, 2015-01-18 [cit. 2015-01-18]. Dostupné online. (česky) 
  6. Seznam popravených v Pardubicích. SPOLEK PRO VPM - archivní verze - nový web je vets.cz. 2006-05-16. Dostupné online [cit. 2018-04-03]. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat