Památník Zámeček

památník v Pardubicích

Památník Zámeček je památník v Pardubicích, ve čtvrti Pardubičky, na místě nacistického popraviště z doby druhé světové války, které bylo zřízeno v prostoru bývalé vojenské střelnice za tzv. druhého stanného práva po atentátu na Reinharda Heydricha v roce 1942. Památník je tvořen pietním místem s pomníkem a budovou muzea s expozicí, jež připomíná události spojené s druhou světovou válkou a nacistickými zločiny na Pardubicku.[1]

Památník Zámeček
Poloha
AdresaPrůmyslová 558, Pardubičky, Pardubice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Památník Zámeček
Památník Zámeček
Další informace
Rejstříkové číslo památky11785/6-4375 (PkMISSezObrWD)
Webzamecek-memorial.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Památník Zámeček je zároveň i příspěvkovou organizací zřízenou statutárním městem Pardubice v roce 2021 za účelem trvalého uchování vzpomínky na oběti druhého stanného práva a odvahu československých odbojářů, kteří se stali spolupracovníky parašutistického výsadku Silver A a dalších spojených výsadků.[2]

Popraviště

editovat

Místo, na němž se nynější Památník Zámeček nachází, bylo součástí obory, která patřila k Larischově vile. Tento objekt obsadila po okupaci Schutzpolizei, přesněji prapor záložního policejního pluku Böhmen, jenž si v místě zřídil cvičnou střelnici. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se ze cvičné střelnice stalo popraviště pardubického gestapa, na kterém bylo během 19 dní června a července 1942 u tří kůlů popraveno 194 osob z Pardubicka, Kolínska a Královéhradecka. Těla popravených byla převážena do pardubického krematoria, kde byla zpopelněna.[3]

Popravení občané

editovat

Seznam je členěn: jméno a příjmení, rok narození, místo bydliště[4]

Poprava ve středu 3. června 1942

editovat
  • Miroslava Horská (1918, Horní Sloupnice)
  • Stanislav Mikulecký (1895, Horní Sloupnice)
  • Anna Mikulecká (1896, Horní Sloupnice)
  • Josef Průšek (1889, Horní Sloupnice)
  • Otakar Průšek (1923, Horní Sloupnice)

Poprava ve čtvrtek 4. června 1942

editovat
  • Josef Čeřenský (1884, Pardubice)
  • Jaroslav Ruml (1881, Pardubice)
  • Marie Korábová (1902, Hradec Králové)
  • Rudolf Kudrna (1896, Hradec Králové)
  • Jaroslav Hofman (1903, Velká Jesenice)
  • František Ther (1908, Suchý Důl)

Poprava v pátek 5. června 1942

editovat
  • Václav Holý (1886, Hradec Králové),
  • Josef Vaněk (1883, Hradec Králové),
  • Jaroslav Bilina (1896, Dvůr Králové),
  • Jaroslav David (1893, Dvůr Králové),
  • Jaroslav Suchý (1896, Újezd),
  • Rudolf Tošovský (1914, Týniště nad Orlicí),

Poprava v úterý 9. června 1942

editovat
  • Ladislav Brož (1899, Týniště nad Orlicí),
  • Ludmila Brožová (1901, Týniště nad Orlicí),
  • Marie Karásková (1911, Týniště nad Orlicí),
  • František Potoček (1897, Lípa u Týniště nad Orlicí),
  • Jan Bednář (1897, Štěpánov),
  • Otto Kafka (1911, Hradec Králové),
  • Josef Stejskal (1891, Miletín u Hořic)

Poprava ve středu 10. června 1942

editovat
  • JUDr. Stanislav Ropek (1906, Pardubice),
  • Paraska Duminová (1891, Pardubice),
  • Miroslav Cziviš (1920, Litomyšl),
  • Leopold Eisner (1883, Litomyšl),
  • Václav Klemt (1894, Litomyšl),
  • Anna Kocmanová (1911, Litomyšl),
  • Františka Králová (1889, Litomyšl),
  • Václav Lindenthal (1898, Litomyšl),
  • Josef Pekárek (1896, Litomyšl),
  • Jaroslav Mlejnek (1913, Choceň),

Poprava v pondělí 15. června 1942

editovat
  • Vladimír Hottmar (1901, Dolní Dobrouč),
  • Oldřich Mach (1916, Semechnice),
  • Bohumír Mottl (1912, Náchod),
  • Rudolf Schejbal (1900, neuvedeno),
  • Alois Šmahel (1887, Jaroměř),
  • Josef Šonka (1895, Dvůr Králové),
  • Ottokar Walter (1912, Kostelec nad Orlicí),

Poprava ve středu 17. června 1942

editovat
  • Alexandr Hliněný (1910, Čáslav),
  • JUDr. Ladislav Kovář (1903, Čáslav),
  • JUDr. Antonín Munzi (1906, Čáslav),
  • Jaroslav Pacák (1905, Čáslav),
  • Roman Prouza (1897, Čáslav),
  • JUDr. Čeněk Vančura (1897, Čáslav),
  • JUDr. František Šrámek (1899, Hořice),

Poprava ve čtvrtek 18. června 1942

editovat
  • JUDr. Jan Bedřich Krejčí (1908, Litomyšl),
  • Jiří Šperl (1921, Litomyšl),
  • Zdeněk Diviš (1912, České Heřmanice),
  • Václav Vaněk (1895, Pohřebačka),

Poprava v pátek 19. června 1942

editovat
  • Adolf Frieda (1898, Dvůr Králové),
  • Viktor Steiner (1890, Dvůr Králové),
  • Alois Mareček (1889, Mochov),
  • Josef Vítek (1903, Babice),

Poprava v neděli 21. června 1942

editovat
  • Václav Doležal (1894, Vápenný Podol),
  • Jindřich Jetleb (1879, Vápenný Podol),

Poprava v úterý 23. června 1942

editovat
  • Jindřich Dudek (1926, Vysoké Chvojno),
  • Miroslav Provazník (1921, Vysoké Chvojno),
  • Zdeněk Rybín (1925, Vysoké Chvojno),
  • František Sobotka (1924, Vysoké Chvojno),
  • Oldřich Kopecký (1907, Golčův Jeníkov),
  • Milada Kopecká (1914, Golčův Jeníkov),
  • Václav Oliverius (1901, Golčův Jeníkov),
  • Anna Šťastná (1898, Vrtěšice),

Poprava ve středu 24. června 1942 (Ležáky)

editovat

Den 24. června 1942 byl vyhrazen pro popravu občanů obce Ležáky.[5]

  • Josef Boháč (1868, Ležáky),
  • Marie Boháčová (1872, Ležáky),
  • Břetislav Boháč (1912, Ležáky),
  • Květoslava Boháčová (1918, Ležáky)
  • Čeněk Bureš (1908, Ležáky),
  • Františka Burešová (1908, Ležáky),
  • Antonín Čech (1882, Ležáky),
  • Vlasta Čechová (1923, Ležáky),
  • Marie Dušková (1894, Ležáky),
  • Ludvík Dušek (1920, Ležáky),
  • Květoslava Dušková (1924, Ležáky),
  • Antonín Skalický (1898, Ležáky),
  • Helena Skalická (1926, Ležáky),
  • Josef Hrdý (1870, Ležáky),
  • Stanislav Hrdý (1900, Ležáky),
  • Aloisie Hrdá (1923, Ležáky),
  • Marie Klapková (1898, Ležáky),
  • Vlasta Klapková (1920, Ležáky),
  • Františka Louvarová (1889, Ležáky),
  • Antonín Louvar (1922, Ležáky),
  • Alois Mrkvička (1914, Ležáky),
  • Marie Mrkvičková (1919, Ležáky),
  • Marie Jamborová (1894, Ležáky),
  • Adolf Sýkora (1908, Ležáky),
  • Emilie Sýkorová (1911, Ležáky),
  • František Sýkora (1913, Ležáky),
  • Milada Sýkorová (1916, Ležáky),
  • Marie Sýkorová (1915, Ležáky),
  • Karel Tomek, st. (1886, Ležáky),
  • Růžena Tomková (1891, Ležáky),
  • Růžena Tomková, ml. (1925, Ležáky)
  • Antonín Pilař (1887, Ležáky),
  • Miloš Stantejský (1920, Ležáky),

Poprava ve čtvrtek 25. června 1942

editovat
  • Karel Tomek, ml. (1924, Ležáky),
  • František Hloušek (1897, Hradec Králové),
  • JUDr. Jaromír Kálal (1902, Hradec Králové),
  • Bedřich Groh (1908, Dvůr Králové),
  • František Libřický (1882, Jaroměř),
  • JUDr. Tomáš Sedláček (1887, Nymburk),
  • Rudolf Horník (1910, Chomutice),
  • Josef Fejfar (1896, Jezbiny),
  • Václav Kocourek (1910, Oskořínek),
  • Václav Moravec (1901, Polepy),

Poprava v neděli 28. června 1942

editovat
  • JUDr. Slavoj Friš (1893, Poděbrady)
  • Rudolf Jandák (1886, Nymburk),
  • JUDr. Jan Ježek (1908, Nymburk),
  • Ing. Ladislav Kohout (1887, Nymburk),

Poprava v úterý 30. června 1942

editovat
  • JUDr. Vladimír Pírek (1904, Nymburk),
  • Zdeněk Dostál (1915, Litomyšl),
  • Jan Koníček (1916, Litomyšl),
  • Jan Bureš (1922, Týništko),
  • Stanislav Řehák (1914, Semily),
  • Jaroslav Zima (1922, Malé Svatoňovice),

Poprava ve středu 1. července 1942

editovat
  • František Bureš (1884, Hradec Králové),
  • Ludmila Burešová (1894, Hradec Králové),
  • Pavel Gerber (1894, Náchod),
  • Oldřich Lokvenc (1924, Náchod),
  • František Svatoš (1885, Týniště nad Orlicí),
  • Oldřich Svatoš (1922, Týniště nad Orlicí),
  • Václav Tojnar (1920, Týniště nad Orlicí),
  • Filip Stehno (1892, Radostín),
  • Jaroslav Šturma (1897, neuvedeno),
  • Josef Němec (1910, Rovny),

Poprava ve čtvrtek 2. července 1942 (Pardubice)

editovat
  • MUDr. Josef Bartoň (1899, Pardubice),
  • Antonie Bartošová (1896, Pardubice),
  • Antonín Hebký (1899, Pardubice),
  • Taťána Hladěnová (1920, Pardubice, popraveno mrtvé tělo[6]),
  • Božena Hovorová (1888, Pardubice),
  • Ferdinand Chára (1892, Pardubice),
  • Josef Janáček (1898, Pardubice),
  • Ludmila Janáčková (1912, Pardubice),
  • Ing. Josef Jánský (1901, Pardubice),
  • Čeněk Jirásek (1891, Pardubice),
  • Františka Jirásková (1898, Pardubice),
  • Věra Junková (1917, Pardubice),
  • Bohuslav Konvalinka (1899, Pardubice),
  • Arnošt Košťál (1904, Pardubice),
  • Luděk Matura (1920, Pardubice),
  • Alvín Palouš (1899, Pardubice),
  • Marie Paloušová (1897, Pardubice),
  • Antonín Pištora (1905, Pardubice),
  • Bedřich Schejbal (1919, Pardubice),
  • Jaroslav Šorm (1901, Pardubice),
  • František Vaško (1904, Pardubice),
  • JUDr. Vladimír Žváček (1903, Pardubice),
  • Anna Žváčková (1905, Pardubice),
  • Jaroslav Dvořák (1907, Pardubice),
  • Stanislav Tyc (1909, Dražkovice),
  • Adolf Švadlenka (1904, Mikulovice),
  • Josef Chrbolka (1912, Mnětice),
  • Jan Jozíf (1885, Opatovice nad Labem),
  • František Nyklíček (1887, Opatovice nad Labem),
  • Jindřich Vaško (1910, Dachov),
  • Josef Šťulík (1913, Ležáky),
  • Jindřich Švanda (1904, Ležáky),
  • Františka Švandová (1909, Ležáky),
  • Karel Svoboda (1902, Miřetice),
  • Bohumil Švanda (1906, Borová),
  • Josef Hrdina (1916, Ústí nad Orlicí),
  • Zdenka Hrdinová (1919, Ústí nad Orlicí), toho času těhotná
  • Evžen Freund (1909, Holice),
  • Ludvík Lustík (1909, Praha),
  • Josef Pánek (1891, Chlumec nad Cidlinou),

Poprava v pátek 3. července 1942

editovat
  • Josef Bláha (1892, Český Brod),
  • JUDr. Emil Říha (1895, Český Brod),
  • Josef Červinka (1901, Nymburk),
  • Vladimír Jankovský (1898, Úvaly),
  • JUDr. Karel Engler (1908, Nový Bydžov),
  • Jan Klečka (1883, Kolín),
  • Václav Kozděra (1899, Dobřeň u Kutné Hory),
  • Marie Skořepová (1876, Pečky),
  • Josef Sokolníček (1897, Čáslav),
  • Hugo Vávra (1894, Čáslav),

Poprava ve čtvrtek 9. července 1942

editovat

Historie

editovat

Po skončení druhé světové války se území bývalého popraviště stalo pietním místem, které nechal zdokumentovat tehdejší Svaz osvobozených politických vězňů. V červenci roku 1946 byl položen základní kámen pomníku, jenž byl dostavěn v roce 1949 a který se nachází na pietním území dodnes. Autoři pomníku jsou Karel Jičínský a pardubický architekt Karel Kalvoda. Autorem reliéfu s figurální tvorbou je sochař Jaroslav Zelený z Chrudimi. Během 60. let 20. století vznikla snaha o posunutí řešení památníku. V roce 1967 byly na pietním místě vybudovány dva kubusy s uměleckými vlysy, které ztvárnili studenti Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Ilja Holešovský a Jan Hričák pod dohledem profesora Otto Ekerta. Návrh podoby a umístění kubusů vypracoval Karel Kalvoda. K další důležité stavební úpravě došlo v roce 1972, kdy byla zahájena výstavba výstavní síně, zkolaudované v roce 1975. Z tohoto roku pochází také figurální plastika Zuzany Koutové, která byla v budově umístěna. O rok později byl areál zapsán jako kulturní památka, v roce 1978 jako národní kulturní památka a v roce 1984 přibylo k NKP také zapsané ochranné pásmo.[7]

Statutární město Pardubice se rozhodlo v roce 2017 vypsat soutěž na revitalizaci pietního místa a stavbu nového muzea, jehož ideový koncept zpracoval historik Akademie věd ČR Vojtěch Kyncl. Soutěž vyhráli se svým návrhem architekti Jan Žalský a Vít Podráský. Práce na revitalizaci pietního území a výstavbě muzea byly dokončeny v roce 2021.[8][9]

Reference

editovat
  1. Památník Zámeček Pardubice – oficiální webové stránky organizace. www.zamecek-memorial.cz [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online
  2. Zřizovací listina Památníku Zámeček Pardubice, příspěvkové organizace. www.justice.cz [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online.
  3. KYNCL Vojtěch, Jiří PADEVĚT, Kamila CHVOJKOVÁ, Pavel ŠMEJKAL a Adolf VONDRKA. Ležáky a odboj ve východních Čechách. Vydání I. Praha: Academia, 2016, s. 152-160.
  4. Seznam popravených v Pardubicích. SPOLEK PRO VPM - archivní verze - nový web je vets.cz. 2006-05-16.[cit. 2018-04-03] Dostupné online
  5. Zámeček Pardubice | Stránky, které se zabývají Pardubickým Zámečkem. zamecek-pardubice.cz [online]. [cit. 2018-04-03]. Dostupné online Archivováno 19. 1. 2022 na Wayback Machine.. (česky)
  6. Jiří Sedláček - Pomáhali Silver A/Taťána Hladěnová, 2005. Dostupné online
  7. VÁCLAVÍK, R. František. Stavebněhistorický průzkum území památníku Zámeček, Pardubice-Pardubičky, 2017, s. 25 a 26. Pietní území Zámeček. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online.
  8. Oprava Památníku Zámeček finišuje, nový ředitel má řadu plánů. www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online.
  9. GREGOROVÁ, Gabriela. Pardubický památník Zámeček otevírá. Vrací v čase, uctívá i varuje. iDNES.cz [online]. 2021-10-26 [cit. 2024-03-22]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • KYNCL, Vojtěch – Pardubická heydrichiáda ve vzpomínkách pachatelů. Vojtěch Kyncl. In: Východočeský sborník historický / Pardubice: Východočeské muzeum v Pardubicích Sv. 30, (2016), s. 251-290.
  • KYNCL, Vojtěch. Bez výčitek--: genocida Čechů po atentátu na Reinharda Heydricha. Praha: Historický ústav, 2012. ISBN 978-80-7286-197-2.
  • NĚMEČEK, Jan – Pardubice za nacistické okupace. Jan Němeček. In: Východočeský sborník historický / Pardubice: Východočeské muzeum v Pardubicích Sv. 29, (2016), s. 161-187.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat