Otevřít hlavní menu

Zářivý výkon je souhrnný výkon, který těleso vyzařuje do prostoru jako elektromagnetické záření. Může jít o

Rozložení energie do jednotlivých frekvenčních pásem popisuje Planckův vyzařovací zákon.

Obsah

Rádiové zářeníEditovat

Světelné zářeníEditovat

Běžnou otázku osvětlení prostředí člověka řeší inženýři osvětlovací technikou, jednou z hlavních veličin je právě světelný tok.

Sběr světlaEditovat

V současnosti intenzivně probíraným tématem jsou obnovitelné zdroje energie, jedním z nich je právě sluneční světlo: Na povrch Země dopadá cca 1300 W energie na m2, z toho cca 800 W ve formě světla. Na orbitě jsou intenzity a toky ještě mnohem vyšší. I v běžném životě se již dnes setkáváme s fotovoltaikou.

AstronomieEditovat

Zářivý výkon (také zářivost, luminosita) je souhrnný výkon, který vyzařuje hvězda do okolního prostoru. Značka je L, jednotka watt, avšak u hvězd kromě Slunce obvykle používáme jako jednotku zářivý výkon Slunce, kde  =3,827×1026W (někdy značíme LS nebo L0). Výkony jiných hvězd pak poměřujeme touto poměrnou jednotkou.

Zářivý výkon lze vyjádřit pomocí absolutní hvězdné velikosti

 

nebo podle Stefan-Boltzmannova zákona

 

kde R je poloměr hvězdy, σ Stefan-Boltzmannova konstanta a T povrchová teplota hvězdy.

Pomocí známých hodnot Slunce můžeme vzorec přepsat do tvaru:

 

Zářivý výkon některých hvězdEditovat

Název hvězdy Magnituda Vzdálenost [ ly ] Zářivost [ L/L0 ]
Eta Carinae 3,9 až 10,5 7500 5 500 000
Deneb 1,25 1600 250 000
Betelgeuze 0,58 430 60 000
Spica 1,00 262 14 000
Polárka 1,97 430 2 200
Aldebaran 0,85 65 140
Vega 0,00 25 47
Sirius −1,46 8,6 22
Proxima Centauri 11,05 4,3 0,000 06

Tepelné zářeníEditovat

Tepelné záření je jednou ze tří možností vytápění:

Sběr teplaEditovat

Opět lze zachycovat energii Slunce a to i jeho tepelnou složku: Tak lze vyhřívat bazény a prodlužovat jejich letní sezónu nebo teplo zachycovat tepelnými kolektory na střechách a svádět ho do budov do výměníků a akumulátorů.

Související článkyEditovat