William Slim

britský maršál

William Joseph Slim, 1. vikomt Slim (William Joseph Slim, 1st Viscount Slim) (6. srpna 1891, Bristol, Anglie14. prosince 1970, Londýn, Anglie) byl britský maršál, úspěšný stratég za druhé světové války proti Japoncům. V armádě sloužil již za první světové války, později působil jako štábník důstojník a vojenský pedagog. Ve druhé světové válce byl velitelem převážně v Asii a zvítězil nad japonskou armádou v bitvě o Imphál, v roce 1948 dosáhl hodnosti polního maršála a v letech 1948–1952 byl náčelníkem britského generálního štábu. V letech 1953–1960 byl generálním guvernérem v Austrálii, poté byl s titulem vikomta povolán do Sněmovny lordů.

William Joseph Slim, 1. vikomt Slim
Generál William Slim jako velitel 14. armády za druhé světové války v Indii
Generál William Slim jako velitel 14. armády za druhé světové války v Indii
Narození 6. srpna 1891
Bristol
Úmrtí 14. prosince 1970 (ve věku 79 let)
Londýn
Místo pohřbení Kaple svatého Jiří
Alma mater King Edward's School, Birmingham
Povolání politik a důstojník
Ocenění Vojenský kříž
Řád za vynikající službu
rytíř velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří
legionář Záslužné legie
vrchní komandér Záslužné legie
… více na Wikidatech
Manžel(ka) Aileen Robertson (od 1926)
Děti John Slim, 2nd Viscount Slim
Una Mary Slim
Rodiče John Slim a Charlotte Tucker
Příbuzní Mark William Rawdon Slim, 3rd Viscount Slim[1], Hugo John Robertson Slim[1] a Mary Ann Slim[1] (vnoučata)
Funkce Chief of the General Staff (United Kingdom) (1948–1952)
Generální guvernér Austrálie (1953–1960)
člen Sněmovny lordů
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

 
Polní maršál Sir William Joseph Slim jako náčelník generálního štábu (1950)

Pocházel z rodiny bristolského obchodníka Johna Slima, starší bratr Charles John Slim vystudoval medicínu. William Slim původně působil jako učitel a úředník, za první světové války vstoupil do armády a zúčastnil se bojů na Středním Východě. V letech 1916 a 1917 byl zraněn, po skončení války byl v hodnosti kapitána převelen do Indie. V Indii a později v Anglii působil jako vojenský pedagog, mezitím jako spisovatel publikoval romány, povídky a básně. Na počátku druhé světové války byl povýšen na brigádního generála (1939).

V roce 1940 se zúčastnil dobytí italských území v Africe, poté bojoval v Iráku a během spojenecké okupace Íránu navázal první kontakty s Rudou armádou (1942). Mezitím postupoval v hodnostech (generálmajor 1941, generálporučík 1942). V roce 1942 byl donucen k ústupu před Japonci, kteří pronikli do Barmy, během roku 1943 se mu ale podařilo dosáhnout barmských hranic a jako velitel 14. armády byl pověřen úkolem Barmu znovu dobýt. Budoval logistické základny zásobované letectvem a vycvičil své vojáky pro boj v džungli. V roce 1944 dosáhl vítězství v bitvě o Imphál, kde se mu podařilo odrazit pokus o japonskou invazi do Indie. Byl povýšen do šlechtického stavu a v roce 1945 jmenován generálem. V létě 1945 byl krátce vrchním velitelem spojeneských vojsk v jihovýchodní Asii, k plánovanému dobytí Malajska ale již nedošlo vzhledem ke kapitulaci Japonska a ukončení druhé světové války.

 
Erb vikomta Slima s dekorací Podvazkového řádu

Koncem roku 1945 se vrátil do Anglie, kde v letech 1946–1948 zastával post velitele vojenské školy Imperial Defence College, od roku 1947 byl zároveň pobočníkem Jiřího VI. V roce 1948 dosáhl hodnosti polního maršála a v letech 1948–1952 byl náčelníkem britského generálního štábu. V letech 1953–1960 byl generálním guvernérem v Austrálii, kde působil apoliticky a věnoval se ceremoniálním záležitostem. V Austrálii měl značnou oblibu mimo jiné díky tomu, že s australskými vojáky bojoval již v první světové válce. Ještě před odchodem z Austrálie získal Podvazkový řád (1959), po návratu do Anglie byl povýšen na vikomta a stal se členem Sněmovny lordů (1960). V letech 1963–1970 zastával čestný post guvernéra Windsoru. V soukromí sepsal své Paměti. Zemřel v Londýně v prosinci 1970 ve věku 79 a byl mu uspořádán státní pohřed ve Westminsterském opatství.

Během kariéry získal řadu britských i zahraničních vyznamenání, byl nositelem velkokříže Řádu britského impéria (1946), Řádu lázně (1950), Řádu sv. Michala a sv. Jiří (1952) a Viktoriina řádu (1954). V roce 1990 mu byla odhalena socha před budovou ministerstva obrany.

S manželkou Aileen Robertson měl dvě děti, dědicem titulu byl syn John Douglas Slim, 2. vikomt Slim (1927–2019), který v mládí sloužil v armádě a později se angažoval ve vedení několika společností.

VyznamenáníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. The London Gazette. 24. dubna 1959, čís. 41691, s. 2687. Dostupné online. 
  3. The London Gazette (Supplement). 30. prosince 1949, čís. 38797, s. 2. Dostupné online. 
  4. The London Gazette (Supplement). 31. prosince 1943, čís. 36309, s. 4. Dostupné online. 
  5. The London Gazette. 12. prosince 1952, čís. 39716, s. 6544. Dostupné online. 
  6. The London Gazette. 27. dubna 1954, čís. 40159, s. 2500. Dostupné online. 
  7. The London Gazette. 28. prosince 1945, čís. 37407, s. 17. Dostupné online. 
  8. The London Gazette (Supplement). 27. října 1942, čís. 35763, s. 4687. Dostupné online. 
  9. The London Gazette (Supplement). 12. ledna 1943, čís. 35862, s. 321. Dostupné online. 
  10. The London Gazette (Supplement). 5. února 1918, čís. 30514, s. 1800. Dostupné online. 
  11. The London Gazette (Supplement). 21. července 1950, čís. 38973, s. 3741. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat