Italská východní Afrika

italská kolonie v letech 1936 až 1941

Italská východní Afrika či Italské východoafrické impérium (italsky Africa Orientale Italiana) byla nedlouho (1936–1941) trvající italská kolonie zabírající území dnešní Etiopie (obsazené po druhé italsko-etiopské válce), Italského Somálska (krátce i Britského) a Eritrey. V maximálním rozsahu zabírala zhruba 1,89 milionu km². Zanikla po britské východoafrické kampani během druhé světové války.

Italská východní Afrika
Africa Orientale Italiana
 Italská Eritrea
 Italské Somálsko
 Etiopské císařství
 Britské Somálsko
19361941 Britská okupace Somálska 
Britská okupace Eritreje 
Britské Somálsko 
Etiopské císařství 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Marcia Reale d'Ordinanza
Motto: Foedere et Religione Tenemur
geografie
Mapa
Italská východní Afrika
obyvatelstvo
národnostní složení:
Italové, Etiopané, Somálci
italština (úřední)
křesťanství (etiopské ortodoxní, katolické), islám, judaismus
státní útvar
vznik:
1936 (intervence italské armády do Habeše)
zánik:
1941 (porážka italských vojsk v druhé světové válce ve východní Africe)
státní útvary a území
předcházející:
Italská Eritrea Italská Eritrea
Italské Somálsko Italské Somálsko
Etiopské císařství Etiopské císařství
Britské Somálsko Britské Somálsko
následující:
Britská okupace Somálska Britská okupace Somálska
Britská okupace Eritreje Britská okupace Eritreje
Britské Somálsko Britské Somálsko
Etiopské císařství Etiopské císařství

HistorieEditovat

 
Italské kolonie ve východní Africe
 
Východoafrická kampaň: Spojenecký postup v Italské východní Africe

Kolonie byla zřízena roku 1936 italskou fašistickou vládou premiéra Benita Mussoliniho v návaznosti na porážku Habeše v druhé italsko-etiopské válce. Poté, co Italové obsadili Habeš, byly do té doby územně nesouvislé italské kolonie Eritrea a Italské Somálsko sloučeny s Etiopií a vznikla tak Italská východní Afrika s Addis Abebou jako hlavním městem a italským místokrálem jako hlavou státu.

Potenciálně znamenal výsledek italsko-habešského konfliktu nebezpečnou hrozbu pro britské impérium v Africe, neboť případným dobytím Súdánu by byly italské kolonie ve východní Africe propojeny s rovněž italskou Libyí, čímž by byl obklíčen britský protektorát v Egyptě a s ním i strategicky klíčový Suezský průplav. Nicméně po propuknutí světového konfliktu byla v roce 1940 Italská východní Afrika od Itálie prakticky odříznuta, neboť Britové zablokovali námořní cestu přes Suezský průplav. Kolonie tak byla odkázána jen na vzdušný most, jímž však přicházely zásoby jen v žalostném množství.

Se začátkem Východoafrické kampaně čítaly italské jednotky v oblasti 91 000 ozbrojených mužů a dalších 200 000 černošských Askari. Výcvik jednotek složených z domorodých obyvatel byl minimální, italské pevnosti byly jen řídce rozmístěné a stav místních silnic byl také špatný.

 
Amedeo Savojský, etiopský místokrál

Přesto byla, díky mnohonásobné přesile, v roce 1940 italskými vojsky obsazena a připojena k Italské východní Africe sousední britská kolonie Britské Somálsko. Tento akt se stal jediným vítězstvím Italů nad Spojenci během druhé světové války, které se obešlo bez podpory německé armády. Italové drželi Britské Somálsko asi jeden rok.

27. března 1941, navzdory houževnatému odporu Italů pod velením generála Orlanda Lorenziniho padla italská pevnost Keren do rukou britských jednotek. A poté, co 8. dubna kapituloval klíčový přístav Massawa, ztratili Italové i oblast Eritrey. Válka byla pro Itálii ztracena v květnu 1941, když jedno z posledních ohnisek italského odporu ve východní Africe v Ambě Alagi pod velením místokrále Amedea Savojského, vévody z Aosty, podlehlo obrovské spojenecké přesile. Válka však trvala ještě do 28. listopadu, kdy kapituloval obránce města Gondaru, generál Guglielmo Nasi.

Až do roku 1943 však ještě v bojích pokračovalo přibližně 7 000 vojáků Italských guerillových jednotek, kteří kapitulaci Spojencům nepřijali. Tyto jednotky spatřovaly svou naději na úspěch v příjezdu německého Afrického sboru z Egypta, ale po bitvě u El Alamejnu, která skončila pro nacistické Německo porážkou, se zbývající italský odpor postupně hroutil.

Představitelé koloniální moci v Italské východní AfriceEditovat

Guvernéři Italské východní AfrikyEditovat

Italští guvernéři v Addis AbeběEditovat

Italští guvernéři v AmhařeEditovat

Italští guvernéři v Galla-SidaměEditovat

Italští guvernéři v HararuEditovat

Italští guvernéři v ShowěEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Giulio Barberis, Gian Luigi Zuretti, Terre e Mari. Volume IV: Continenti Extraeuropei, SEI, Torino 1946
  • Angelo Del Boca, Italiani in Africa Orientale: Dall'Unità alla Marcia su Roma, Laterza, Roma-Bari 1985, ISBN 88-420-2638-7
  • Angelo Del Boca, Italiani in Africa Orientale: La conquista dell'Impero, Laterza, Roma-Bari 1985, ISBN 88-420-2715-4
  • Angelo Del Boca, Italiani in Africa Orientale: La caduta dell'Impero, Laterza, Roma-Bari 1986, ISBN 88-420-2810-X
  • Arnaldo Mauri, The First Monetary and Banking Experiences in Eritrea, in African Review of Money, Finance and Banking, 1998, pagg 67-84

Související článkyEditovat

 
Italské kolonie na mapě světa

Externí odkazyEditovat