Willard Libby

Willard Frank Libby (17. prosince 19088. září 1980) byl americký fyzikální chemik, který objevil a významně zdokonalil tzv. radiokarbonovou metodu datování, která způsobila revoluci v archeologii. Za to také získal roku 1960 Nobelovu cenu za chemii.[1] Objevil též, že za pomoci tritia lze určovat stáří vody, což ovlivnilo zejména obchod s vínem.

Willard Frank Libby
Narození17. prosince 1908
Grand Valley, Colorado, USA
Úmrtí8. září 1980
Los Angeles, Kalifornie, USA
NárodnostAmeričan
VzděláníUniverzity of California, Berkeley Princeton Univerzity
Alma materKalifornská univerzita v Berkeley
Princetonská univerzita
Povoláníchemik a fyzik
ZaměstnavateléKalifornská univerzita v Los Angeles
Kalifornská univerzita v Berkeley
Chicagská univerzita
OceněníNobelova cena, medaile Elliotta Cressona
Nábož. vyznáníapostáze v katolictví
Manžel(ka)Leona Woods
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Narodil se v Grand Valley ve státě Colorado. Doktorát za chemii dostal v roce 1933 na University of California v Berkeley. Tam se pak stal odborným asistentem. 30. léta 20. století strávil budováním citlivého Geigerova počítače na měření přírodní a umělé radioaktivity. Bylo mu uděleno Guggenheimovo stipendium, které využil většinou v roce 1941 na Princeton University. Po začátku druhé světové války pracoval s nositelem Nobelovy ceny, chemikem Haroldem Ureyem na projektu Manhattan (výroba první atomové bomby) na Columbia University, byl zde zodpovědný za plynovou difúzí a obohacení uranu 235.

V roce 1945 se stal profesorem na univerzitě v Chicagu. V roce 1954 byl jmenován do americké komise pro atomovou energii. V roce 1959 se stal profesorem chemie na University of California (UCLA), na tomto postu působil až do jeho odchodu do důchodu v roce 1976. Měl tu čest učit studenty prvního ročníku chemie v letech 1959 až 1963 (v souladu s univerzitní tradicí, kdy senior fakulty učí první ročník). Byl po mnoho let ředitelem celostátního institutu Geofyziky a planetární fyziky (IGPP) při University of California, včetně doby, kdy došlo k přistání na Měsíci.
V roce 1966 se podruhé oženil s Leonou Woods Marshallovou, původně experimentátorkou na prvním nukleárním reaktoru na světě, později profesorkou tvorby a ochrany životního prostředí na UCLA. Také byl u počátku prvního programu tvorby a ochrany životního prostřední na UCLA v roce 1972.
V roce 1960 se stal nositelem Nobelovy ceny za chemii jako vedoucí týmu (sestávajícího z Jamese Arnolda a Ernie Andersona, kterým byl udělen příspěvek 5 000 dolarů), který vyvinul datování pomocí uhlíku 14C.

Během svého pobytu v New York City bydlel v Leonia, New Jersey.[2]

DíloEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Willard Libby na anglické Wikipedii.

  1. T. SEABORG, Glenn. Obituary: Willard Frank Libby [online]. Physics Today, 1981. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. Well-Read, Well-Shaded and Well-Placed : "Much later, its residents included five Nobel Prize winners, among them Enrico Fermi, one of the developers of the atomic bomb, and Willard Libby, who discovered radiocarbon dating; Sammy Davis Jr., Pat Boone and Alan Alda, the entertainers, and Robert Ludlum, the author.. The New York Times [online]. Červen 1997 [cit. 2011-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat