Wikipedistka:Johankovad/Pískoviště

Ekonomika Ghany má bohaté a rozmanité zdroje, zahrnující výrobu a vývoz digitálních technologií, výroba aut a lodí a vývoz různých hydrokarbonů a průmyslových materiálů. Ghana má jedno z nejvyšších HDP na obyvatele a v západní Africe. V roce 2011 byla Ghana nejrychleji rostoucí ekonomikou na světě.

Ghanská domácí ekonomika se v roce 2012 zaměřovala na služby, které zabíraly 50 % HDP a zaměstnávaly 28 % pracovní síly. Vedle průmyslu zahrnující minerály a ropu, průmyslový rozvoj v Ghaně je spojován s plasty (výroba židlí, plastových tašek, břitev a per.) V roce 2013 bylo 53,6 % ghanské pracovní síly zaměstnáno v zemědělství.

V červenci 2007 byla ghanská měna Cedi redominována na ghanský Cedi. 1 ghanský Cedi = 10 000 Cedi.

Ghana je také druhým největším producentem zlata v Africe (po jižní Africe) a druhým největším producentem kakaa (po Pobřeží slonoviny.) Také je bohatá na diamanty, mangan, bauxit a ropu. Většina dluhu Ghany bylo splaceno v roce 2005, ale vláda poté nešetřila s financemi. Ve spojení s propadem cen ropy to vedlo k ekonomické krizi.

Daně

Ekonomika Ghany
Měna	Cedi (GHS, GH₵)
Fiskální období	Kalendářní období
Statistické údaje
HDP	▲ $67.077 mld. (nominální, 2019 odhad) ▲ $204.813 mld. (PPP, 2019 odhad) }}
Inflace (CPI)	9.7% (2020)
Míra chudoby	23.4% lidí v chudobě (2016) }}
Pracovní síla	12,844,480 (2019)
Nezaměstnanost	4,33 % (2019)
Zahraničí
Vývoz	$13.84 mld. (2017)
Dovoz	12.65 mld.
Veřejné finance
Veřejný dluh	71.8% z HDP (2017)
Příjmy	9.544 mld. (2017)
Výdaje	12.36 mld. (2017)

Hlavní spotřební daní v Ghaně je daň z přidané hodnoty (DPH.) Zdaňování začalo v roce 1998, kdy daň měla pouze jednu hodnotu; v roce 2007 vstoupila to režimu vícenásobná daň. V roce 1998 byla daň 10 %, o 2 roky později, v roce 2000, se zvýšila na 12,5 %. Maximální sazba daně z příjmu byla navýšena na 35 %. Dalšími daněmi jsou daně z kapitálového příjmu. Celkové daňové zatížení z celkového domácího zisku Ghany bylo v roce 2020 17,6 %. Veřejný dluh Ghany v roce 2020 dosahoval 59,6 % z HDP.

Průmysl

Průmysl v Ghaně tvoří cca. 24,5 % celkového HDP. Nejdůležitějšími průmyslovými odvětvími v Ghaně jsou elektronický průmysl, automobilový průmysl, lehký průmysl, tavení hliníku, zpracování jídla, zpracování cementu a výroba malých, komerčních lodí.

Rlg Communications jsou první společností pocházející z Afriky, která sestavuje notebooky, stolní počítače a mobilní telefony. Je současně také největší západoafrickou společností distribuující informační a komunikační technologie, zkráceně ICT (z anglického Information and Communication Technologies.)

Automobilový průmysl v Ghaně začal zhotovením prototypu SUV, konkrétně SMATI Turtle 1, který je uzpůsoben pro drsný africký terén. Prototyp byl vytvořen v průmyslové oblasti Suame Magazine v blízkosti města Kumasi.

V textilním průmyslu se v Ghaně pohybují splečnosti Akosombo Textiles Limites (ATL), Tex Style Ghana Limited (GTP), Printex Ghana a Ghana Textile Manufactoring Company (GTMC).GTP, která funguje od roku 1966 se potýká s kopírováním jejich stylů Čínou a dalšími asijskými společnostmi, které textilní výrobky dovážejí zpátky do Ghany a snižují cenu výrobků produkovaných v Ghaně.  Koronavirová krize v roce 2020 zapříčinila pro GTP pokles prodeje z 1 milionu yardů na méně než 100 000.

Ghana National Petroleum Corporation a Ghana Oil Company se zabývají těžbou a šlechtěním ropy a oleje.  

Telekomunikace

Telekomunikace v Ghaně zahrnují rádio, televizi, pevnou linku, mobilní telefony a Internet. Je to také hlavním ekonomickým sektorem Ghany díky liberální politice kolem informačních a komunikačních technologií (ICT).

Na konci ledna 2020 byl celkový počet registrovaných telefonních čísel 41 380 751. S porovnáním z prosince 2019, kdy hodnoty dosahovaly 40 857 007, se jedná o nárůst o 1,28 %. Jedná se až o 136,79% pokrytí.

Vedoucím telekomunikačním operátorem, s 23 150 485 uskutečněnými hovory, reprezentující 55,95 % z celkového počtu, je MTN. Dalšími operátory jsou Vodafone (21, 93 %), AirtelTigo (20,69 %) a Glo s 1,75% podílem na trhu.

Masová média v Ghaně jsou jedny z nejliberálnějších, řadí se mezi 3 nejsvobodnější v Africe a 30. na světě v indexu svobody tisku. Ve své ústavě Ghana zakazuje cenzuru a garantuje samostatnost masových médii.

Ghana byla jednou z prvních zemí v Africe, které se připojily k World Wide Webu. V roce 2013 bylo v Ghaně 137 poskytovatelů internetu.

Turismus

Ministerstvo turismu (kultury a kreativních umění) reguluje turismus v zemi a vláda se zajímá o podporu a další rozvoj cestovního ruchu. Turismus přispěl 4,9 % HDP v roce 2009 přilákáním okolo 500 000 návštěvníků. Turistické destinace zahrnující ghanské hrady a pevnosti, národní parky, pláže, přírodní rezervace a památky na seznamu světového dědictví. Lákadlem je také festival PANAFEST, který je ukázkou ghanské kultury.

V roce 2011 označil magazín Forbes Ghanu za 11. nejpřátelštější zemi světa. Toto tvrzení bylo založeno na průřezovém průzkumu mezi turisty v roce 2010. Ze všech zemí na africkém kontinentu, které byly do průzkumu zapojeny, se Ghana umístila nejlépe. Ghaně patří 44. místo v seznamu bezpečnosti v zemích (pro porovnání Česko je na 11. místě (údaj z roku 2019)).

Ke vstupu do země je potřeba mít platné vízum vydané vládou Ghany, výjimkou jsou určití podnikatelé na obchodních cestách.

Zemědělství

Zemědělství v Ghaně je založeno na různých zemědělských produktech a je zavedeným ekonomickým sektorem. Zemědělství poskytuje zaměstnání na formální i neformální bázi. Díky různým klimatickým zónám, ve kterých se Ghana nachází, produkuje různé plodiny. Mezi hlavní plodiny patří např. rýže, kukuřice, banány, proso, nebo čirok. Na rozdíl od dalších odvětví jako je lesnictví, rybolov nebo chov hospodářských zvířat mají plodiny klíčovou roli v zemědělství Ghany. V roce 2013 zemědělství poskytovalo práci 53,6 % z celkové pracovní síly v Ghaně.

Je možné, že kvůli klimatickým změnám bude mít zemědělství v Ghaně problémy, jelikož je postavené na deštích v zemi, díky kterým jsou produkovány plodiny a suroviny.

Ghana: Vize 2020 a industrializace

Ghana chce pomocí ekonomického programu „Ghana: Vision 2020“ dosáhnout svých cílů, jako je zrychlení ekonomického růstu a zlepšení kvality života pro své obyvatele, kdy chtějí využít soukromých investic, rychlou a agresivní industrializací a v neposlední řadě přímé a tvrdé úsilí, které má pomoci ke zmírnění chudoby. Plány byly představeny vládní zprávou v roce 1995. Pokračuje znárodňování státních podniků, kdy přibližně dvě třetiny z celkového počtu 300 polostátních společností vlastní vláda Ghany.  Dalšími reformami, v rámci vládního programu strukturálního přeorganizování, jsou kontroly kurzů směny měn a zvýšení omezení dovozu.

Program Ghana: Vision 2020, předvídá politickou stabilitu a úspěšnou stabilizaci ekonomiky. Realizace Vize 2020 počítá s politickou agendou pro růst soukromého sektoru, investováním do sociálních služeb, infrastruktury a industrializace. Projekce ukazuje, že cíle Ghany  dosažením vysoko příjmové ekonomiky a nově industrializované země, by měly být lehce dosažitelné mezi lety 2020 až 2039.

Ekonomická transparentnost

Soudní systém v Ghaně se vypořádává s korupcí, hospodářskými praktikami a nedostatkem ekonomické transparentnosti. Korupce je v Ghaně běžná od její nezávislosti, je ale nižší, než v jiných zemích v regionu. I přes významný ekonomický pokrok tam zůstávají překážky. U konkrétních institucí jsou potřeba reformy a i vlastnická práva potřebují vylepšit. V celkovém investičním režimu v Ghaně chybí transparentnost na trhu. Řešení těchto problémů bude důležité pro další rychlý hospodářský vývoj v Ghaně.