Bota jménem Melichar je povídka pro děti a mládež, kterou roku 1986 napsala česká spisovatelka Jana Knitlová a ilustroval Luboš Grunt.

Bota jménem Melichar
Autor Jana Knitlová
Ilustrace/foto Luboš Grunt
Země Česko
Jazyk vydání český
Žánr Povídka pro děti a mládež
Datum vydání 1986

Malý Honzík jde do první třídy a jeho sestra Jolana do deváté. Jolana si stěžuje, že nemá hezké a nové oblečení. První den školy Honzík čeká na svého nejlepšího kamaráda Davida. Těší se, že si sednou spolu do lavice. Honzík bohužel neví, že Davida do školy nevzali, zůstává ve školce. Honzík má novu spolužačku Marušku, která neustále žaluje paní učitelce.

Hned druhý den Honzík se sestrou zaspí. Škola už je uzavřená. Vidí, že David jsou zrovna se školkou na zahradě, jde si s ním povídat přes plot. Spolužáci vidí Honzu a řeknou to paní učitelce, která mu jde otevřít. Honzík jde do třídy výtvarné výchovy. Po vyučování jde Jolana ze školy a závidí Michale. Michala je nejlépe oblékaná dívka školy a má nové boty. Všichni ji obdivují. Také Radim Dochleba, spolužák, který se Jolaně líbí.

Další den si Jolana o přestávce zkouší stříbrné boty Michaly na toaletách. Překvapí ji, ale zvonění a nestačí je vrátit zpět. Schová je tedy do kbelíku a přikryje hadrem na podlahu. Po skončení hodiny Míša hledá své stříbrné kozačky. Při hodině vaření Jolana rozbije vajíčko. Musí jít pro kbelík, aby nepořádek uklidila. Kbelík vezme i s kozačkami, které chce vrátit. Ve spěchu upadne na schodech. Vidí ji Dochleba, Jolana se snaží kozačky zakrýt, aby si ničeho nevšiml.

Po obědě má Jolana spolu s Dochlebou upravit nástěnku. Stále ji tíží svědomí. Přiznává se, je jí to líto a má strach, že to někdo zjistí, co udělala. Dochleba ji poradí, aby je vrátila. Ustrašená hodí rychle kozačky na chodbu před botník. Míša o přestávce našla své ztracené boty, nikdo si ničeho nevšiml a Jolana má čisté svědomí.

Popis postav

editovat
  • Honzík - prvňáček, bratr Jolany
  • Jolana - chodí do 8. třídy, sestra Honzíka
  • David - kamarád Honzíka ze kolky
  • Janička - spolužačka Honzíka, přezdívá ji Nosál Sosál
  • Radim Dochleba - chodí do 9. třídy
  • Michaela - spolužačka Radima Dochleby

Přijetí díla

editovat

Bota jménem Melichar je název filmu, který na gottwaldovském filmovém festivalu zaujal diváky i porotu a odnesl si obě ceny. Hlavní epizoda filmu se stala základem pro stejnojmennou knihu. Autorka se v knize pokusila vcítit do pocitů i chování malého šestiletého kluka, který jde poprvé do školy. Hned na počátku ho čeká velké zklamání, když zjistí, že jeho nejlepšího kamaráda Davida do školy zatím nevzali. Když s ním tedy nemůže být jeho kamarád David ve škole, chce k němu propadnout do školky. Negativní emoce ze ztráty kamaráda, zvědavost i lidi se autorce podařilo vystihnout velice dobře. Nevyrovnané pocity a postoje zklamaného kluka, ale zároveň i jeho cílevědomost a snaha celý problém, co nejdříve vyřešit po svém. Proto se Honzík snaží získat poznámky a špatné známky, aby dosáhl svého cíle - propadnout do školky.

Filmová adaptace

editovat

Reference

editovat
  1. KNITLOVÁ, J. (1986). Bota jménem Melichar. Praha: Albatros (ČR), ISBN 13-798-86
  2. CSFD (1983). Bota jménem Melichar. [online] Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2022-15-6] Dostupné z: ČSFD.cz (csfd.cz)
  3. DATABÁZE KNIH (1986). Bota jménem Melichar. [online] Databáze knih [cit. 2022-15-6] Dostupné z: Databáze knih (databazeknih.cz)
  4. WIKIPEDIE (2022). Bota jménem Melichar. [online] Wikipedie [cit. 2022-16-6] Dostupné z: [[1]]
  5. CZSKtrailery80 (1983). Bota jménem Melichar - ukázka. [online] Youtube [cit. 2022-16-6] Dostupné z: [[2]]
  6. WIKIPEDIE (2022). Jana Knitlová. [online] Wikipedie [cit. 2022-16-6] Dostupné z: [[3]]
  7. FDB (2022). Jana Knitlová. [online] Filmová databáze [cit. 2022-16-6] Dostupné z: [[4]]