Název editovat

V moderní době se pohoří nazývá Karpaty v češtině, polštině a slovenštině a Карпати ( Karpaty ) v ukrajinštině, Карпати / Karpati v srbštině, Carpați </img> v rumunštině, Карпаты v rusínštině, Karpaten v němčině a Kárpátok v maďarštině . [1] [2] Ačkoli toponymum zaznamenal Ptolemaios již ve druhém století našeho letopočtu, [3] je moderní forma jména ve většině jazyků neologismem.[1] Například jejich středověké uherské jméno bylo Havasok („Sněžné hory“); ruské kroniky je označovaly jako „maďarské hory“.[2][1] Pozdější zdroje jako Dimitrie Cantemir a italský kronikář Giovanandrea Gromo označovaly pohoří jako „Transylvánské hory“, zatímco historik ze 17. století Constantin Cantacuzino přeložil název hor do italsko-rumunského glosáře jako „Rumunské hory“. [1]

Jméno „Karpaty“ je úzce spjato se starými dáckými kmeny zvanými „Karpes“ nebo „Karpové“, kteří žili na rozsáhlém území na východě, severovýchodě Černého moře až po sedmihradské pláně v dnešním Rumunsku a Moldavsku. Název Karpaty může být nakonec pocházet z protoindoevropského kořene *sker-/* ker-, ze kterého pochází albánské slovo karpë (skála) a slovanské slovo skála (i útes), snad prostřednictvím dáckého kognátu, který znamenal horu, skálu nebo drsný terén (srov. germánský kořen *skerp-, staronorský harfr „brázda“, gótské skarpo, středoněmecký scharf „hrnčíř“ a moderní hornoněmecké Scherbe „střep“, staroanglické scearp a anglické sharp (ostrý), litevské kar~pas "řezat, sekat, zářez", lotyšské cirpt "střih, klip"). Archaické polské slovo karpa znamenalo „členité nerovnosti, podvodní překážky/skaliska, členité kořeny nebo kmeny“. Častější slovo skarpa znamená ostrý útes nebo jiný svislý terén. Název může místo toho pocházet z indoevropského *kwerp „otáčet“, podobné staroanglickému hweorfan „otáčet, měnit“ (anglický warp) a řeckému καρπός karpós „zápěstí“, možná odkazující na to, jak se pohoří ohýbá nebo stáčí do tvaru písmene L. [4]

V pozdně římských dokumentech byly východní Karpaty označovány jako Montes Sarmatici (což znamená Sarmatské pohoří). [5] Západní Karpaty se nazývaly Carpates, jméno, které je poprvé zaznamenáno v Ptolemaiově Geografii (druhé století n. l.). 

Ve skandinávské sáze Hervarar, která vypráví starogermánské legendy o bojích mezi Góty a Huny, se jméno Karpates objevuje v předvídatelné germánské podobě jako Harvaða fjöllum (viz Grimmův zákon ).

Inter Alpes Huniae et Oceanum est Polonia “ („Mezi Hunickými Alpami a oceánem leží Polsko“) psal Gervase z Tilbury ve svém Otia Imperialia („Rekreace pro císaře“) z roku 1211. Uherské listiny ze třináctého až patnáctého století pojmenovávají hory Thorchal, Tarczal nebo méně často Montes Nivium („Zasněžené hory“).

V Polsku název "Karpaty" poprvé použil Stanisław Staszic na začátku 19. století ve svém díle O ziemiorództwie Karpatów i innych gór i równin Polski (O pozemkovém hospodářství Karpat a jiných hor a pláních Polska).[6] [[Kategorie:Pohoří na Ukrajině]] [[Kategorie:Pohoří na Slovensku]] [[Kategorie:Pohoří v Rumunsku]] [[Kategorie:Pohoří v Polsku]] [[Kategorie:Hory a kopce v Maďarsku]] [[Kategorie:Pohoří v Česku]] [[Kategorie:Pohoří v Evropě]] [[Kategorie:Karpaty]] [[Kategorie:Údržba:Souřadnice z Wikidat]]

  1. a b c d Moldovanu 2010, s. 18.
  2. a b Blazovich 1994, s. 332.
  3. Buza 2011, s. 24.
  4. Room, Adrian. Placenames of the World. London: MacFarland and Co., Inc., 1997.
  5. E.g. in work Tractatus de duabus Sarmatiis, Asiana et Europiana, et de contentis in eis by Mathias de Miechow, first edition from 1517. Second book, chapter 1.
  6. O ziemiorodztwie Karpatow i innych gor i rownin Polski - Stanisław Staszic. winntbg.bg.agh.edu.pl [online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.