Wikipedista:Mmilan-b/Pískoviště

Edice Odeonu 3×… – knihy v této edici vydávalo v letech 1963–1994 československé nakladatelství Odeon. Po politických změnách v roce 1989 začaly nově vzniklá nakladatelství vydávat edice stejného obsahu a stejného nebo podobného názvu (Třikrát, 2krát, 2×, Tři případy, aj.).

Vznik

Socialistická kulturní politika na počátku šedesátých let dvacátého století posuzovala tuzemská i zahraniční díla detektivního žánru jako díla neangažovaná, druhořadá a nepodstatná. V průběhu období 60. let nastalo postupné uvolňování společnosti v politické a kulturní oblasti.

V této době začaly ve větší míře vycházet knihy detektivního žánru, které měly u čtenářů ohlas a snadný odbyt a tak Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p. Praha, v redakci krásné literatury začal vydávat reprezentativní řadu knih v edici 3×….

Nakladatelství Odeon tímto přispělo k šíření děl zahraniční západní detektivní prózy. Edice vycházela v letech 1963–1994, do zániku nakladatelství. Vyšlo celkem 50 titulů, některé tituly byly vydány dvakrát, celkem bylo vydáno v této edici 67 svazků.

Obsah

V edici se představovali světoví klasikové tohoto žánru (např. Erle Stanley Gardner, Dashiell Hammett, Raymond Chandler, Agatha Christie, Ed McBain, Ellery Queen, Léo Malet, Dorothy L. Sayersová, Georges Simenon, dvojice Pierre Souvestre a Marcel Allain, Rex Stout, Arthur Upfield) a také noví autoři, s jejichž tvorbou se tuzemští čtenáři touto formou seznamovali (např. Simon Brett, James Hadley Chase, Robert van Gulik, Patricia Highsmithová, Chester Himes, Phyllis D. Jamesová, John D. MacDonald, Patrick Quentin, Maj Sjöwallová a Per Wahlöö). Vždy v jednom svazku byla v precizním překladu trojice románů a většinou také byl připojen informativní doslov. Některá díla byla v zahraničí zfilmována.

Vzhled a tisk

Všechny publikace měly jednotnou úpravu: vázaná kniha bez přebalu, tvrdé desky potažené plátnem, stejná titulní strana. Vazbu navrhovali Jiří Toman (v letech 1965 – 1973), Libor Fára (v letech 1974 – 1990) a Miloš Novák (od roku 1990). První svazky měly desky z plastiku (plastikové desky vyrobila Svoboda, n.p. Praha). Jednotlivé svazky v edici nebyly číslovány, cena knihy od 29 Kčs do 79 Kčs. Zpočátku vycházel maximálně ročně jeden svazek, ne vždy však každý rok, později byly vydávány i čtyři svazky za rok. Kvalita použitého papíru nebyla po celou dobu stejná, u některých knih papír rychle žloutl, v průběhu let byl používaný papír o různé gramáži.

Tiskárny

• Státní tiskárna, n.p. závod 2, Plzeň
• Stráž, tiskařské závody, n.p. Plzeň, závod 9 Vimperk
• Tisk, knižní výroba, n.p. Brno
• Rudé právo, tiskařské závody, Praha 1
• Tisk, knižní výroba, n.p. Brno, závod 3, Český Těšín
• Těšínská tiskárna, s.p. Český Těšín
• Česká typografie, Praha 1, Na poříčí 30
• Svoboda, grafické závody, n.p. Praha 10

Po roce 1989

V nových podmínkách po roce 1989 nakladatelství Odeon obtížně pokračovalo ve své činnosti, až roku 1994 vstoupilo do likvidace; po zániku Odeonu n.p. na tradici této řady navázal Knižní klub.

Vysoká úroveň redakční přípravy publikací edice 3× a jejich čtenářský ohlas vedly od počátku devadesátých let vícekrát k pokusům o napodobení této ediční koncepce (nakladatelství Oddych, Grafoprint-Neubert, Saga, Garamond, XYZ, Euromedia Group, Klokan - Alpress, atd.) pod stejným nebo podobným názvem. Některé vydané původní svazky Odeonu byly později znovu vydávány v různých nakladatelstvích.

Přehled titulů, vydaných v letech 1963 - 1994 v nakladatelství Odeon

	Titul	Autor	Názvy částí	Doslov	Nakladatelská id. knihy	Počet výtisků	Další vydání
	1963
1	Třikrát Hercule Poirot	Agatha Christie	1.Vražda v Orient-Expresu (Murder on the Orient Express) 2.Vraždy podle abecedy (The ABC Murders) 3.Smrt staré posluhovačky (Mrs. McGinty's Dead)	Milan Stuchlík: O detektivním románu vůbec a detektivkách A. Christieové zvláště	01-157-63	25000	-
	1964
2	3× Perry Mason	Erle Stanley Gardner	1.Případ nedbalé nymfy (The Case of the Negligent Nymph) 2.Případ bázlivé bardámy (The Case of the Hesitant Hostess) 2.Případ roztěkané rudovlásky (The Case of the Restless Redhead)	Doslov „O právnických detektivkách a jejich autorovi (Detektivka jako společenská kritika)“ napsal Vladimír Procházka.	01-117-64	25000	1968
	1965
3	3× Maigret	Georges Simenon	1.Maigretův první případ (La Première enquète de Maigret) 2.Maigret v Picratt Baru (Maigret au Picratt's) 3.Maigret a Dlouhé Bidlo (Maigret et la Grande Perche)	Doslov napsal V. V. Štech	01-105-65	40000	1976
4	3 krvavé historie	Samuel Dashiell Hammett	1.Rudá žeň (Red Harvest) 2.Maltézský sokol (The Maltese Falcon) 3.Hubený muž (The Thin Man)	Doslov „Vzpomínka na Dashiella Hammetta“ od V. J. Jeroma přeložil Radoslav Nenadál	01-111-65	50000	-
	1967
5	3× Phil Marlowe	Raymond Chandler	1.Hluboký spánek (The Big Sleep) 2.Sbohem buď, lásko má (Farewell, My Lovely) 3.Loučení s Lennoxem (The Long Good-Bye)	Doslov (Raymond Chandler a souvislosti „drsné školy“) napsal Josef Škvorecký	01-045-67	120000	1978
6	3× Nestor Burma	Léo Malet	1.Za Louvrem vycházelo slunce (Le Soleil nait derriére le Louvre) 2.Medvídek a kalhotky (L'Ours et la Culotte) 3.Krysy z Montsouris (Les Rats de Montsouris)	Poznámka o autorovi (redakce)	01-136-67	50000	-
	1968
7	3× Gregory a Yvonna	Jan de Hartog	1.Krysy na schodech (Ratten op de trap) 2.Panna a vrah (De maagd en de moordenaar) 3.Tři mrtví trpaslíci (Drie dode dwergen)	Doslovem „J.D.I. Sevycpat - majitel stánku hrůzy“ opatřila Olga Krijtová	01-068-68	115000	1988
8	3× Perry Mason	Erle Stanley Gardner	1.Případ nedbalé nymfy (The Case of the Negligent Nymph) 2.Případ bázlivé bardámy (The Case of the Hesitant Hostess) 3.Případ roztěkané rudovlásky (The Case of the Restless Redhead)	Poznámka redakce	01-126-68	110000	1964
	1970
9	3× bez detektiva	Patrick Quentin	1.Zelenooká stvůra (The Green-Eyed Monster) 2.Muž v osidlech (A Man in the Net) 3.Podezřelé okolnosti (Suspicious Circumstances)	Výbor uspořádal a doslov „Detektivky bez detektiva“ napsal František Vrba	01-001-70	125000	-
	1971
10	3× lord Petr	Dorothy L. Sayers	1.Vražda žádá metodu (Whose Body?) 2.Nepříjemnost v klubu Bellona (The Unpleasantness at the Belona Club) 3.Podivné námluvy lorda Petra (Strong Poison)	Doslov „Experimenty slečny Sayersové“ napsala redakce.	01-004-71	140000	1991
11	3× Fantomas	Pierre Souvestre, Marcel Allain	1.Fantomas (Fantômas) 2.Fiakr noci (Le Fiacre de Nuit) 3.Červená vosa (La Guêpe Rouge)	Bez doslovu	01-025-71	75000	-
	1972
12	3× slečna Marplová	Agatha Christie	1.Není kouře bez ohýnku (The Moving Finger) Mrtvá v knihovně (The Body in the Library) 3.Kapsa plná žita (A Pocket Full of Rye)	Doslov „Hrst zajímavostí o královně detektivek a jejích knížkách“ napsal Jan Zábrana	01-072-72	100000	1991
	1973
13	3× 87. revír	Ed McBain	1.Dej mládencům ruky jako lopatu (Give the Boys a Great Big Hand) 2.Brokovnice (Shotgun) 3.Skládačka (Jigsaw)	Doslov „Velký detektiv odchází“ napsal Jan Zábrana.	01-056-73	100000	1986
14	3× Nero Wolfe	Rex Stout	1.Příliš mnoho kuchařů (Too Many Cooks) 2.Liga vyděšených (The League of Frightened Men) 3.Zlatí pavouci (The Golden Spiders)	Doslov „Nero Wolfe a jeho tvůrce“ napsal František Jungwirth	01-089-73	100000	1987
	1974
15	3× soudce Ti	Robert van Gulik	1.Tykev a náhrdelník (Necklace and Calabash) 2.Vražda v Kantonu (Murder in Canton) 3.Strašidelný klášter (The Haunted Monastery)	Doslov „Kriminální příběhy z čínského středověku“ napsala Dana Heroldová	01-077-74	80000	1990
16	3× Martin Beck	Per Wahlöö, Maj Sjöwall	1.Roseana (Roseanna) 2.Muž, který se vypařil (Mannen som gick upp i rök) 3.Muž na balkóně (Mannen på balkongen)	Doslov „Švédské romány o zločinu“ napsal František Frölich	01-114-74	80000	-
	1975
17	3× Lew Archer	Ross Macdonald	1.Zamrazení (The Chill) 2.Rub dolaru (The Far Side of the Dollar) 3.Pohřešovaný (The Underground Man)	Doslov „Kalifornie v dílech Rosse Macdonalda“ napsal František Jungwirth	01-055-75	80000	-
18	3× inspektor French	Freeman Wills Crofts	1.Protijed (Antidote to Venom) 2.Inspektor French a tragédie ve Starvelu (Inspector French and the Starvel Tragedy) 3.Případ doktora Earlea (The Hog's Back Mystery)	Doslov „Na okraj tří příběhů klasika anglické literatury“ napsal František Jungwirth	01-121-75	80000	-
	1976
19	3× Maigret	Georges Simenon	1.Maigretův první případ (La Première enquète de Maigret) 2.Maigret v Picratt Baru (Maigret au Picratt's) 3.Maigret a Dlouhé Bidlo (Maigret et la Grande Perche)	Doslov „Doktor Maigret“ napsal František Jungwirth	01-068-76	100000	1965
20	3× Doug Selby	Erle Stanley Gardner	1.Okresní prokurátor rýsuje kruh (The D. A. Draws a Circle) 2.Okresní prokurátor láme pečeť (The D. A. Breaks a Seal) 3.Okresní prokurátor využívá šance (The D. A. Takes a Chance)	Doslov „Prokurátor Doug Selby a jeho autor“ napsal Jiří Navrátil	01-076-76	100000	-
	1977
21	Třikrát ve slepé uličce	James Hadley Chase	1.Tvrdá lekce (Just Another Sucker) 2.Máš co ti patří (You've Got It Coming) 3.Zlaté rybičky (Goldfish)	Doslov „Svět krutých lekcí“ napsal Radoslav Nenadál	01-056-77	80000	1981
22	Třikrát Napoleon Bonaparte	Arthur William Upfield	1.Vdovy z Broome (The Widows of Broome) 2.Zlověstné kameny (Cake in the Hat Box) 3.Bony kupuje ženu (Bony Buys a Woman)	Doslov „Holmes šestého kontinentu“ napsal František Jungwirth	01-111-77	80000	-
	1978
23	3× Phil Marlowe	Raymond Chandler	1.Hluboký spánek (The Big Sleep) 2.Sbohem buď, lásko má (Farewell, My Lovely) 3.Loučení s Lennoxem (The Long Good-Bye)	Doslov „Klasik a novátor detektivního románu“ napsal František Jungwirth	01-051-78	80000	1967
	1979
24	Třikrát Steve Carella a spol.	Ed McBain	1.Provokatér (The Heckler) 2.Poldové (Fuzz) 3.Není hluchý jako hluchý (Let's Hear It for the Deaf Man)	Doslov „Hluchý - McBainův profesor Moriarty“ napsal Jan Zábrana	01-012-79	80000	1990
25	Třikrát záhady starého Londýna	John Dickson Carr	1.Ohni, hoř (Fire, Burn!) 2.Démon odlivu (The Witch of the Low Tide) 3.Tři rakve (The Three Coffins)	Doslov „Mistr šarád“ napsal František Jungwirth	01-086-79	80000	-
	1980
26	Třikrát Queen otec a syn	Ellery Queen	1.Zločin v Římském divadle (The Roman Hat Mystery) 2.Zločin v obchodním domě (The French Powder Mystery) 3.Zločin v Holandské nemocnici (The Dutch Shoe Mystery)	Doslov „Queenové na stopě zločinu“ napsala Greta Mašková	01-027-80	80000	1984
27	Třikrát zločin na vodě	Georges Simenon	1.Zločin na lodi Prozřetelnost (Le Charretier de la Providence) Hospůdka na břehu Seiny (Chez les Flamands) 3.Komisař Maigret ve Flandrech (La Guinguette à deux sous)	Bez doslovu	01-047-80	80000	-
28	Třikrát inspektor West	John Creasey	1.Dovolená pro inspektora Westa (Holiday for Inspector West) 2.Zbraně pro inspektora Westa (A Gun for Inspector West) 3.Balíčky pro inspektora Westa (Parcels for Inspector West)	Doslov „Muž posedlý psaním“ napsal Ladislav Smutek	01-069-80	80000	-
	1981
29	Třikrát v slepé uličce	James Hadley Chase	1.Tvrdá lekce (Just Another Sucker) 2.Máš co ti patří (You've Got It Coming) 3.Zlaté rybičky (Goldfish)	Doslov „Svět krutých lekcí“ napsal Radoslav Nenadál	01-040-81	80000	1977
30	Třikrát soukromý detektiv Lew Archer	Ross Macdonald	1.Najít oběť (Find a Victim) 2.Pohled zpátky (The Goodbye Look) 3.Modré kladivo (The Blue Hammer)	Doslov „Pokřivený svět Rosse Macdonalda“ napsal Pavel Medek	01-047-81	100000	1983
	1982
31	Třikrát vražda z posedlosti	Patricia Highsmithová	1.Cizinci ve vlaku (Strangers on a Train) 2.Houkání sovy (The Cry of the Owl) 3.Posedlost láskou (This Sweet Sickness)	Doslov „Jiné detektivky Patricie Highsmithové“ napsal Jan Zábrana	01-069-82	50000	1994
32	Třikrát hlavní viník náhoda	Pierre Boileau, Thomas Narcejac	1.Dohrát až do konce (La Vie en miettes) 2.Operace Petrklíč (Operation Primevère) 3.V kleštích (La Tenaille)	Doslov „Velký detektiv není už jedinou možností“ napsal František Jungwirth	01-070-82	100000	-
33	Třikrát život a skutky soudce Ti	Robert van Gulik	1.Záhada čínského zlata (The Chinese Gold Murders) 2.Záhada čínského bludiště (The Chinese Maze Murders) 3.Záhada čínského hřebíku (The Chinese Nail Murders)	Doslov „Staročínské detektivní romány Roberta van Gulika“ napsala Zlata Černá	01-083-82	100000	1984
	1983
34	Třikrát za obhajobu Perry Mason	Erle Stanley Gardner	1.Případ sličné siluety (The Case of the Shapely Shadow) 2.Případ pozlaceného zlata (The Case of the Gilded Lily) 3.Případ kulhavého kanárka (The Case of the Lame Canary)	Doslov „Svět Erle Stanley Gardnera“ napsal František Jungwirth	01-020-83	100000	-
35	Třikrát soukromý detektiv Lew Archer	Ross Macdonald	1.Najít oběť (Find a Victim) 2.Pohled zpátky (The Goodbye Look) 3.Modré kladivo (The Blue Hammer)	Doslov „Pokřivený svět Rosse Macdonalda“ napsal Pavel Medek	01-022-83	100000	1981
36	Třikrát Kramer a Zondi	James McClure	1.Až se ucho utrhne (The Gooseberry Fool) 2.Had (The Snake) 3.Čichám, čichám člověčinu (The Blood of an Englishman)	Doslov „Černobílý svět Jamese McClura“ napsal Vladimír Klíma	01-043-83	100000	-
	1984
37	Třikrát život a skutky soudce Ti	Robert van Gulik	1.Záhada čínského zlata (The Chinese Gold Murders) 2.Záhada čínského bludiště (The Chinese Maze Murders) 3.Záhada čínského hřebíku (The Chinese Nail Murders)	Doslov „Staročínské detektivní romány Roberta van Gulika“ napsala Zlata Černá	01-008-84	100000	1982
38	Třikrát Queen otec a syn	Ellery Queen	1.Zločin v Římském divadle (The Roman Hat Mystery) 2.Zločin v obchodním domě (The French Powder Mystery) 3.Zločin v Holandské nemocnici (The Dutch Shoe Mystery)	Doslov „Queenové na stopě zločinu“ napsala Greta Mašková	01-011-84	100000	1980
39	Třikrát v roli obhájce Perry Mason	Erle Stanley Gardner	1.Případ pobouřených pozůstalých (The Case of the Angry Mourner) 2.Případ tichého společníka (The Case of the Silent Partner) 3.Případ zdráhavé modelky (The Case of the Reluctant Model)	Bez doslovu	01-045-84	100000	-
	1985
40	Třikrát seržant Cribb	Peter Lovesey	1.Tři muži ve člunu (o mrtvole nemluvě) (Swing, Swing Together) 2.Detektiv v lamé šortkách (The detektive Wore Silk Drawers) 3.Voskové figuríny (Waxwork)	Doslov „O podivných třech mužích ve člunu, ilegálních pěstních zápasech, krásné travičce a samolibém katovi, ale vlastně o něčem zcela jiném (K viktoriánským detektivkám Petera Loveseyho)“ napsal Miroslav Jindra	01-009-85	100000	-
41	Třikrát v roli detektiva Charles Paris	Simon Brett	1.Mrtvá strana mikrofonu (The Dead Side of the Muke) 2.Situační tragédie (Situation Tragedy) 3.Vražda bez nápovědy (Murder Unprompted)	Doslov „Detektiv (trochu) smutné postavy“ napsal Lubomír Dorůžka	01-028-85	100000	1989
42	Třikrát superintendent Alleyn	Ngaio Marsh	1.Vražda po plese (Death in a White Tie) 2.Smrt v Delfínu (Death at the Dolphin) 3.Nedokončený portrét (Black as He´s Painted)	Doslov „Třetí dáma zločinu“ napsala Hana Knížková	01-092-85	100000	-
	1986
43	Třikrát Maigret a neochotní svědkové	Georges Simenon	1.Muž, který okradl Maigreta (Le voleur de Maigret) 2.Maigret a neochotní svědkové (Maigret et les témoins récalcitrants) 3.Maigret a mrtvá dívka (Maigret et la jeune morte)	Bez doslovu	01-026-86	100000	-
44	Třikrát 87. revír	Ed McBain	1.Dej mládencům ruky jako lopatu (Give the Boys a Great Big Hand) 2.Brokovnice (Shotgun) 3.Skládačka (Jigsaw)	Doslov „Velký detektiv odchází“ napsal Jan Zábrana	01-057-86	100000	1973
45	Třikrát Adam Dalgliesh	P. D. Jamesová	1.Případ pro psychiatra (A Mind to Murder) 2.Z příčin nikoli přirozených (Unnatural Causes) 3.Povolání pro ženu nevhodné (An Unsuitable Job for a Woman)	Doslov „Vražda pod mikroskopem“ napsal František Jungwirth	01-108-86	100000	1988
	1987
46	Třikrát Nero Wolfe	Rex Stout	1.Příliš mnoho kuchařů (Too Many Cooks) 2.Liga vyděšených (The League of Frightened Men) 3.Zlatí pavouci (The Golden Spiders)	Doslov „Nero Wolfe a jeho tvůrce“ napsal František Jungwirth	01-010-87	100000	1973
47	Třikrát v blízkosti vraha	Ruth Rendellová	1.Pochmurný dům (A Judgement in Stone) 2.Dvojí tvář (The Face of Trespass) 3.Podoba ďábla (A Demon in My View)	Doslov „Smutná šílenství malých“ napsal Lubomír Dorůžka	01-025-87	100000	-
48	Tři krvavé historie	Samuel Dashiell Hammett	1.Rudá žeň (Red Harvest) 2.Maltézský sokol (The Maltese Falcon) 3.Hubený muž (The Thin Man)	Doslov „Záhada jménem Hammett“ napsal Michael Žantovský	01-038-87	100000	-
49	Třikrát detektiv amatér Travis McGee	John Dann MacDonald	1.Tmavší než jantar (Darker than Amber) 2.Dlouhý levandulový pohled (The Long Lavender Look) 3.Skořicová pleť (Cinnamon Skin)	Doslov „MacDonaldův smutný superman“ napsal Pavel Medek	01-091-87	100000	-
	1988
50	Třikrát Inspektor Borniche	Roger Borniche	1.Povídka o policajtovi (Flic story) 2.Gringo (Le Gringo) 3.Malťan (Le Maltais)	Doslov „Bezbřehé duely inspektora Borniche“ napsala Anna Fureková	01-028-88	100000	-
51	Třikrát Adam Dalgliesh	P. D. Jamesová	1.Případ pro psychiatra (A Mind to Murder) 2.Z příčin nikoli přirozených (Unnatural Causes) 3.Povolání pro ženu nevhodné (An Unsuitable Job for a Woman)	Doslov „Vražda pod mikroskopem“ napsal František Jungwirth	01-034-88	100000	1986
52	Třikrát Gregory a Yvonna	Jan de Hartog	1.Krysy na schodech (Ratten op de trap) 2.Panna a vrah (De maagd en de moordenaar) 3.Mrtví trpaslíci (Drie dode dwergen)	Doslovem „J.D.I. Sevycpat - majitel stánku hrůzy“ opatřila Olga Krijtová	01-099-88	170000	1968
53	Třikrát černá stopa	Cornell Woolrich	1.Nevěsta v černém (The Bride Wore Black) 2.Dáma měla oranžový klobouk (Phantom Lady) 3.Černý anděl (The Black Angel)	Doslov „Případ osamělého milionáře“ napsala Hana Křížková	01-105-88	172000	-
	1989
54	Třikrát komisař Palmu	Mika Waltari	1.Kdo zavraždil paní Skrofovou? (Kuka murhasi rouva Skrofin?) 2.Omyl komisaře Palmua (Komisario Palmun erehdys) 3.Hvězdy to řeknou (Tähdet kertovat, komisario Palmu)	Doslov „Klasik finské detektivky“ napsal Jan Petr Velkoborský	01-028-89	100000	-
55	Třikrát černý Harlem	Chester Himes	1.Z lásky k Imabelle (For Love of Imabelle) 2.Jak přišla bavlna do Harlemu (Cotton Comes To Harlem) 3.Horký den, horká noc (Hot Day, Hot Night)	Doslov „Detektivka jako způsob poznání“ napsal Jaroslav Kořán	01-038-89, 80-207-0108-7	100000	-
56	Třikrát v roli detektiva Charles Paris	Simon Brett	1.Mrtvá strana mikrofonu (The Dead Side of the Mike) 2.Situační tragédie (Situation Tragedy) 3.Vražda bez nápovědy (Murder Unprompted)	Doslov „Detektiv (trochu) smutné postavy“ napsal Lubomír Dorůžka	01-010-89, 80-207-0192-3	150000	1985
	1990
57	Třikrát policejní prefekt Ótani	James Melville	1.Kruh přátel chryzantémy (The Chrysanthemum Chain) 2.Smrt knížete zločinu (Death of a Daimyo) 3.Smrt při čajovém obřadu (The Death Ceremony)	Doslov „Současné Japonsko v detektivních románech Jamese Melvilla“ napsala Věra Heroldová-Šťovíčková	80-207-0161-3	80000	-
58	Třikrát Steve Carella a spol.	Ed McBain	1.Provokatér (The Heckler) 2.Poldové (Fuzz) 3.Není hluchý jako hluchý (Let's Hear It for the Deaf Man)	Doslov „Hluchý - McBainův profesor Moriarty“ napsal Jan Zábrana	80-207-0408-6	170250	1979
59	Třikrát soudce Ti	Robert van Gulik	1.Tykev a náhrdelník (Necklace and Calabash) 2.Vražda v Kantonu (Murder in Canton) 3.Strašidelný klášter (The Haunted Monastery)	Doslov „Kriminální příběhy z čínského středověku“ napsala Dana Heroldová	80-207-0564-3	150000	1974
	1991
60	Třikrát lord Petr	Dorothy L. Sayers	1.Vražda žádá metodu (Whose Body?) 2.Nepříjemnost v klubu Bellona (The Unpleasantness at the Belona Club) 3.Podivné námluvy lorda Petra (Strong Poison)	Doslov „Experimenty slečny Sayersové“ napsal Josef Škvorecký	80-207-0297-0	50000	1971
61	Třikrát slečna Marplová	Agatha Christie	1.Není kouře bez ohýnku (The Moving Finger) 2.Mrtvá v knihovně (The Body in the Library) 3.Kapsa plná žita (A Pocket Full of Rye)	Doslov „Hrst zajímavostí o královně detektivek a jejích knížkách“ napsal Jan Zábrana	80-207-0301-2	50000	1972
62	Třikrát Kinsey Millhoneová	Sue Grafton	1.A jako alibi (A is for Alibi) 2.B jako běs (B is for Burglar) 3.C jako corpus delicti (C is for Corpse)	Doslov „Ostrá žena s něžným srdcem“ napsala Eva Klimentová	80-207-0305-5	50000	-
	1992
63	Třikrát strážmistr Studer	Friedrich Glauser	1.Strážmistr Studer (Wachtmeister Studer) 2.Kde vládne Matto (Matto regiert) 3.Číňan (Der Chinese)	Doslov „Friedrich Glauser - švýcarský Simenon?“ napsal Jaroslav Kovář	80-207-0392-6	neuvedeno	-
64	Třikrát Richard Jury ze Scotland Yardu	Martha Grimesová	1.U muže s nákladem zla (The Man with a Load of Mischief) 2.U léčivého náhrdelníku (The Anodyne Necklace) 3.Pomoc v nouzi (Help the Poor Struggler)	Doslov „Magická Anglie“ napsala Alena Hartmanová	80-207-0357-8	40000	-
65	Třikrát ve vážném podezření	Margaret Yorkeová	1.Major, který neměl medaile (No Medals for the Major) 2.Ruka smrti (The Hand of Death) 3.Zcela soukromá vražda (Intimate Kill)	Doslov „Autorka nevšedních detektivek“ napsala Zora Wolfová	80-207-0409-4	neuvedeno	-
	1994
66	Třikrát inspektor Cadin	Didier Daeninckx	1.Vraždy na konci masopustu (Meurtres pour mémoire) 2.Kat a jeho dvojník (Bourreau et son double) 3.Vraždy pro úplnost (Géant inachevé)	Doslov „Nezhojené rány Francie aneb Inspektor Cadin zasahuje“ napsal Jindřich Veselý	80-207-0470-1	neuvedeno	-
67	Třikrát vražda z posedlosti	Patricia Highsmith	1.Cizinci ve vlaku (Strangers on a Train) 2.Houkání sovy (The Cry of the Owl) 3.Posedlost láskou (This Sweet Sickness)	Doslov napsal Jan Zábrana	80-207-0499-X	neuvedeno	1982

Vyšlo dvakrát:

. seřazeno podle roku prvního vydání:

• 3× Perry Mason, Erle Stanley Gardner - 1964 a 1968
• 3× Maigret, Georges Simenon - 1965 a 1976
• 3× Phil Marlowe, Raymond Chandler - 1967 a 1978
• Třikrát Gregory a Yvonna, Jan de Hartog - 1968 a 1988
• Třikrát lord Petr, Dorothy L. Sayers - 1971 a 1991
• Třikrát slečna Marplová, Agatha Christie - 1972 a 1991
• Třikrát 87. revír, Ed McBain - 1973 a 1986
• Třikrát Nero Wolfe, Rex Stout - 1973 a 1987
• Třikrát soudce Ti, Robert van Gulik - 1974 a 1990
• Třikrát ve slepé uličce, James Hadley Chase - 1977 a 1981
• Třikrát Steve Carella a spol., Ed McBain - 1979 a 1990
• Třikrát Queen otec a syn, Ellery Queen - 1980 a 1984
• Třikrát soukromý detektiv Lew Archer, Ross Macdonald - 1981 a 1983
• Třikrát vražda z posedlosti, Patricia Highsmith - 1982 a 1994
• Třikrát život a skutky soudce Ti, Robert van Gulik - 1982 a 1984
• Třikrát v roli detektiva Charles Paris, Simon Brett - 1985 a 1989
• Třikrát Adam Dalgliesh, P. D. Jamesová - 1986 a 1988

. seřazeno podle roku druhého vydání:

• 3× Perry Mason, Erle Stanley Gardner - 1964 a 1968
• 3× Maigret, Georges Simenon - 1965 a 1976
• 3× Phil Marlowe, Raymond Chandler - 1967 a 1978
• Třikrát v slepé uličce, James Hadley Chase - 1977 a 1981
• Třikrát soukromý detektiv Lew Archer, Ross Macdonald - 1981 a 1983
• Třikrát život a skutky soudce Ti, Robert van Gulik - 1982 a 1984
• Třikrát Queen otec a syn, Ellery Queen - 1980 a 1984
• Třikrát 87. revír, Ed McBain - 1973 a 1986
• Třikrát Nero Wolfe, Rex Stout - 1973 a 1987
• Třikrát Adam Dalgliesh, P. D. Jamesová - 1986 a 1988
• Třikrát Gregory a Yvonna, Jan de Hartog - 1968 a 1988
• Třikrát v roli detektiva Charles Paris, Simon Brett - 1985 a 1989
• Třikrát Steve Carella a spol., Ed McBain - 1979 a 1990
• Třikrát soudce Ti, Robert van Gulik - 1974 a 1990
• Třikrát lord Petr, Dorothy L. Sayers - 1971 a 1991
• Třikrát slečna Marplová, Agatha Christie - 1972 a 1991
• Třikrát vražda z posedlosti, Patricia Highsmith - 1982 a 1994

Vydáno také jako Ztracená naděje, J.H.Chase. Vyšlo v roce 1998, nakladatelství Magpie Production pozměnilo v textu místní názvy a jména postav (detektiv Davis = Lew Archer), jako autor je uveden James Hadley Chase, titul Ztracená naděje

Externí odkazy

| datum narození = 28. dubna 1928 (95 let)
| místo narození = Praha
Československo Československo
| místo úmrtí = Praha
 Česká republika

Mýtné v Öresundu

(dánsky Øresundstolden, švédsky Öresundstullen, německy Sundzoll) bylo zavedeno kolem roku 1429 norským, dánským a švédským králem Erikem VII. Pomořanským za průjezd lodi mořskou úžinou Øresund a bylo vybíráno Dánskem až do roku 1857.

Výběr poplatků

Úžina Öresund (dlouhá až 118km, v nejuzším místě široká 3,4km) je nejkratší cesta mezi Baltským mořem a Kattegatem / Severním mořem. Každá cizí obchodní loď, která překročila v úžině linii mezi Elsinore a Helsingborgem, v pozdější době mezi hradem Kronborg na dánské straně a nejsevernější částí Helsingborgu na švédské straně musela zaplatit určený poplatek. Vybrané mýtné představovalo v 16. a 17. století až dvě třetiny dánského státního příjmu. Poplatky za průjezd úžinou Øresund byly vyhlašovány dánským panovníkem a zůstaly v platnosti až do podepsání Kodaňské úmluvy v roce 1857. V některých letech nesměly cizí lodě proplouvat dalšími dánskými úžinami, Velkým Beltem a Malým Beltem, ve kterých dánské království obvykle také vybíralo mýto.

Až do poloviny 13. století se nepřepravovalo mnoho zboží z Baltského moře a zpět cestou přes průlivy a kolem Jutského poloostrova, protože zde převládaly nebezpečné západní větry a plavba byla velmi obtížná. Lodě přivezly zboží Baltským mořem do Lübecku, odkud je transportovaly vozy po cestách do Hamburku, dále říční lodě po Labi k Severnímu moři a nakonec námořní lodě k cíli. Když vzrostlo množství hromadného zboží, především obilí, kožešin, dřeva a smoly, přestala dostačovat pozemní kapacita a začali se množit "přímí" plavci, plující dánskými průlivy.

Úžina Öresund

Dánské průlivy

Historie

Norský, dánský a švédský král Erik Pomořanský (panoval 1397–1439) v první polovině 15. století aktivně bojoval proti jednotlivým hanzovním městům. V roce 1427 zajal velkou část hanzovního solného konvoje v Sundu, v reakci na to hanzovní síly zničily město Bergen. Přímou odpovědí pro Hanzu bylo zavedení poplatku, který král Erik v roce 1429 uvalil na lodě proplouvající úžinou Öresund.

Zpočátku bylo mýtné poměrně mírné a činilo 1 anglický zlatý Noble za lodní mýtnou jednotku. Toto Dánsku poskytlo podstatný příjem, ale naladilo proti němu všechny námořní obchodníky. Obchodní svaz hanzovních měst (Hansa Teutonica) vyhlásil, že zavedení mýtného odporuje podmínkám Stralsundské smlouvy, uzavřené v roce 1370 a král byl přinucen v roce 1436 uznat hanzovním městům Hamburk, Lübeck, Wismar a Luneburg právo na bezcelní přepravu povoleného zboží úžinou. O něco později bylo toto právo uznáno také pro Stralsund a Rostock. Lodě hanzovních měst však musely být prohledány a zkontrolovány.

Aby král posílil svou moc nad Öresundem, který ovládal z obou jeho břehů, nechal na švédském břehu postavit pevnost Malmøhus a založil zde tržní město Landscrone (Landskrona) a také přenesl hlavní město Dánska z Roskilde do Kodaně (København). Stav úlev pro hanzovní města však netrval dlouho. Kristian I. (králem 1448-1481) opět začal vybírat mýto od východopruských měst. Pro zbytek měst se osvobození od mýtného také stalo spíše iluzorním. Původní mýto 1 Noble bylo zvýšeno na 4 Noble na loď a v roce 1472 se začalo vybírat ve výši 5 ½ Noble. Za vlády krále Jana I. (vládl 1481–1513) se začalo vybírat mýto za průjezd vedlejšími průlivy, Velkým Beltem a Malým Beltem v Nyborgu a Fredericii.

Podle Speyerské smlouvy (Speyertraktaten) z roku 1544 a dohody v Odense z roku 1560 bylo stanoveno, že hanzovní lodě mohou bezcelně proplouvat dánskými úžinami pouze s vlastním nákladem. Zboží osvobozené od poplatků však nezahrnovalo víno a měď.

Zvýšení velikosti mýtného a pak uzavření Öresundu v průběhu Severní sedmileté války (1563–1570) ohrozilo Dánsko tím, že bude vtaženo do dalšího vojenského konfliktu s Nizozemskem a Španělskem. V roce 1566 Nizozemsko důrazně požadovalo, aby Dánsko úžinu otevřelo, zrušilo nové poplatky a uhradilo vzniklé škody. Dánům se však podařilo problém urovnat.

V roce 1567 bylo mýtné změněno na daň z nákladového prostoru a hodnoty nákladu, která ztrojnásobila příjmy.  Pokud byla loď naložena obchodním zbožím, musel se zaplatit 1 říšský tolar, pokud by byla bez zboží jen se zátěží, platilo se 1/2 tolaru. Režim však nebyl zaveden v této podobě dlouho. Místo toho bylo prosazeno, aby lodě bez zboží platily 1/4 tolaru,  zatímco lodě plující naložené měly clo zvýšeno na 4 tolary. Aby kapitáni lodí nehlásili úmyslně nízkou hodnotu nákladu, ze kterého byla daň vypočítávána, měla dánská strana po prohlídce lodi vyhrazeno právo na odkup nákladu lodi za uvedenou hodnotu.

V roce 1574 dánský král zahájil přestavbu hradu Kronborg na bastionovou pevnost, která se měla stát symbolem dánské nadvlády nad Öresundem. Stavba stála krále Frederika II. 430 tisíc říšských tolarů, které byly získány z vybraného mýta v Öresundu. Všechny cizí lodě, proplouvající průlivem, ať už směřovaly do Dánska nebo jinam musely zakotvit v přístavu Helsingør a zaplatit mýto dánskému království. Pokud loď odmítla zastavit, děla v Helsingøru a Helsingborgu mohla zahájit palbu a potopit ji, nebo mohly zasáhnout hlídkující dánské válečné lodě.

V roce 1613, při uzavření Knäredské mírové smlouvy (Freden i Knærød) po ukončení Kalmarské války (1611–1613) potvrdilo Dánsko právo Švédska na bezcelní přepravu zboží, toto se však nevztahovalo na švédské provincie v Baltském moři, což moc neuspokojilo stockholmskou vládu, zvláště když dánská strana požadovala certifikáty potvrzující švédský původ zboží. Přeprava vojenského materiálu byla zakázána.

Za panování Kristiána IV. (vládl 1588–1648) se sazba zvyšovala. Zvláště výrazně vzrostla během Kalmarské a třicetileté války. Mýtné u některých druhů zboží se zvýšilo až čtyřnásobně. Takto prudké zvýšení poplatků přirozeně vyvolalo protesty společenství obchodníků, především z Nizozemí. Obchodníci od vlády Kristiána IV. neúspěšně požadovali zrušení výběru poplatků, které jen v roce 1639 přinesly dánské koruně 616 tisíc říšských tolarů (rigsdaler), významná část pocházela od nizozemských a anglických lodí, protože severoněmecká Hanza již ztrácela své bývalé postavení a řada měst od ní odpadla.

V roce 1640 Nizozemsko podepsalo se Švédskem dohodu o volném obchodu v Severním a Baltském moři. Nespokojenost Nizozemí s politikou dánského krále se projevila účastí nizozemského loďstva v dánsko-švédské válce v letech 1643-1645 na straně Švédů. Podle mírové smlouvy v Brømsebro (Freden i Brömsebro) z roku 1645 bylo Švédsko osvobozeno od placení mýta v Öresundu, zatímco Nizozemsko ji nadále platilo, ale Christianopelská smlouva (Traktaten i Kristianopel) z téhož roku stanovila, že Dánsko nemá právo zvyšovat výši poplatku po dobu 40 let a poté měla vstoupit v platnost smlouva ze Špýru (Speyerská smlouva - Speyertraktaten) z roku 1544. Celní sazba pro většinu zboží byla stanovena ve výši 1 % z jeho hodnoty.

V posledních letech vlády Kristiána IV. přineslo Öresundské mýto do státní pokladny jen 140 tisíc rigsdalerů ročně. Nizozemí bylo nespokojeno s Christianopelskou smlouvou (Traktaten i Kristianopel) a v roce 1649 uzavřelo s Dánskem tzv. „dohodu o vykoupení“ (Redemptionstraktaten), podle níž Nizozemsko (z jehož lodí byla vybírána většina poplatků v Öresundu) dosáhlo osvobození od poplatků za své lodě a jimi dopravované zboží výměnou za platbu 350 tisíc guldenů ročně. Tento traktát však nizozemské obchodníky neuspokojil a v roce 1653 byl nahrazen novým (Rescissionstraktat), který zrušil „dohodu o vykoupení“ a potvrdil podmínky Christianopelského míru. Následně Dánsko uzavíralo dohody o výběru 1 % hodnoty z přepravovaného zboží s řadou dalších zemí: s Anglií (1654, 1670), Francií (1662, 1742) a Ruskem (1782).

Pouze po uzavření mírové smlouvy ve švédském Brømsebro (Freden i Brömsebro) roku 1645 se dosáhlo ústupků v otázce poplatků a po smlouvě v Roskilde (Freden i Roskilde) roku 1658 získaly švédské provincie také právo na bezplatnou přepravu zboží. Švédsko nyní ovládalo jednu stranu úžiny, kterou plavidla proplouvala, ale svou celní svobodu opět ztratilo po porážce ve velké severní válce (1700–1720) mírem ve Frederiksborgu (Freden i Frederiksborg) v roce 1720 a muselo se podřídit celnímu seznamu uloženému v Christianopelu a opět platit mýtné za průjezd svých lodí přes úžiny Öresund a Velký a Malý Belt. Tento stav byl potvrzen po napoleonských válkách u Kielského míru (Freden i Kiel) v roce 1814.

Zrušení mýtného

Mapa dánského pobřeží na západě a švédského pobřeží na východě z roku 1888

Po vídeňském kongresu v roce 1815 otázka Öresundského mýta opět vzbudila pozornost a od 20. let 19. století švédská a pruská vláda vyvíjely nátlak na Dánsko a později se k nim přidala také Anglie.

Ve 40. letech 19. století válečné lodě různých států postupně zlikvidovaly rozšířené pirátství ve Středozemním moři a v Atlantiku a tak bylo mýtné za průjezd dánských úžin stále více vnímáno jako překážka volného obchodu a nepříjemnost, kterou je třeba také odstranit.

Se zvýšeným lodním provozem v 19. století se také stal důležitým faktorem čas, který zabralo vybírání poplatků a který byl stresující. Platný celní list byl navíc neúplný a postrádal například ustanovení týkající se koloniálního zboží, jako je bavlna, káva, kakao a další nové zboží, které právě v těchto časech začalo mít velkou převahu v celkové přepravě. V zásadě mělo být z takového zboží zaplaceno 1% clo z ceny, ale v praxi byla zavedena pevná sazba, aby se předešlo nepříjemnostem, způsobeným měnícími se cenami komodit. Toto však de facto vyústilo ve výrazné zvýšení mýtného, což vedlo k poklesu množství přepravovaného zboží přes Öresund a obchodníci dávali více přednost jiným trasám. Silně vzrostla tranzitní doprava německými zeměmi přes Hamburk-Altonu a Lübeck a protože zboží bylo možné dovážet bezcelně do Kielského království (Kiel náležel k Německu, ale vládl mu dánský král), rozvinul se podobný tranzitní provoz na trase Hamburk-Kiel, který byl později posílen v roce 1844 nově vybudovanou železnicí mezi Altonou a Kielem.

26. září 1832 byl otevřen švédský kanál Göta (Göta kanal), který spolu s kanálem Trollhätte (Trollhätte kanal) a jezery Vänern, Viken sjö, Vättern, Boren a Roxen vytvořily vodní cestu, která obcházela průliv Öresund a spojovala Baltské a Severní moře přes švédskou pevninu.

V lednu 1842 Dánsko výrazně snížilo poplatky a sazba za přepravu zboží, jako jsou bavlněné látky, káva, cukr, víno, lihoviny a dřevo byla stanovena na 1 % z jejich hodnoty. Kromě těchto plateb však lodě musely platit majákové poplatky vládě a nejrůznější poplatky celníkům, což plavbu lodě zdrželo v průměru o jeden den. Otázka mýta znovu vyvstala na konci krymské války z iniciativy Spojených států, i když jejich lodě tvořily jen malý zlomek všech lodí proplouvajících přes Öresund. V roce 1855 začala v Kodani jednání mezi všemi zainteresovanými stranami. Dánsko bylo v zásadě připraveno opustit výběr Öresundského mýta, ale výměnou požadovalo značné odškodnění, jehož výše se stala předmětem jednání, která se táhla déle než rok.

V březnu 1857 byla nakonec podepsána dohoda, podle níž se ukončil výběr mýta od obchodních lodí proplouvajících přes Öresund a oba Belty. Na oplátku mělo Dánsko v průběhu 20 let obdržet 30 476 325 rigsdalerů (dánských říšských tolarů), jejichž platba byla rozdělena mezi smluvní strany. Smlouva vstoupila v platnost 1. dubna 1857.

Mezinárodní vody v Öresundu

Až do roku 1660 byl průliv Öresund vnitrozemskými dánskými vodami, ale od roku 1660 podél něj vedla námořní hranice mezi Dánskem a Švédskem, což z úžiny učinilo místo několika námořních bitev a konfliktů mezi těmito státy. Dánská kontrola nad cestou z Baltského moře do Severního moře se opakovaně stávala příčinou války. Aby Švédsko snížilo závislost na plavbě přes Öresund, provedlo dva velké projekty: založení přístavního města Göteborgu v roce 1621 na západním pobřeží Švédska v zálivu Kattegat v Severním moři a výstavbu kanálu Göta v letech 1810 až 1832.

V současné době je Öresund převážně mezinárodní vodní cesta, s výjimkou hlubokých kanálů Drogden a Hollenderdubet, které jsou teritoriálními vodami Dánska.

Podle dánsko-švédské dohody z roku 1979 jsou mezinárodní také vody kolem jižního a severního vstupu do průlivu.

Rejstřík jako historický pramen

Registr, do kterého se zaznamenávaly platby Öresundského mýta je nyní v Rigsarkivetu, nejvýznamnějším z dánských státních archivů (Statens Arkiver) v Kodani. Je to historický zdroj mimořádného významu pro evropské hospodářské a obchodní dějiny, protože zaznamenal až 1,7 milionu průjezdů úžinou za období 360 let (od roku 1497 do roku 1857). Mezi další zaznamenané údaje patří výchozí bod a cíl plavby, domovský přístav lodi a obvykle i její náklad.

V roce 2007 byl registr prohlášen za světové dědictví dokumentů (program UNESCO, který byl zahájen roku 1992 jako program ochrany a záchrany světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech, tzv. documentary heritage).

Od roku 2009 je registr Öresundzoll v Nizozemsku digitalizován Univerzitou Groningen (Rijksuniversiteit Groningen) a Centrem pro frískou historii a literaturu (Tresoar) v Leeuwardenu.

Galerie

• 
  Helsingør v roce 1588
• 
  Hrad Kronborg byl postaven, aby střežil vstup do Baltského moře
• 
  Budova muzea výběrčího cla
• 
  Hlavní vchod do budovy celnice
• 
  Dánsko (Zealand) ze švédského břehu (Scania), pohled přes Øresund

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Зундская пошлина na ruské Wikipedii a Sundzoll na německé Wikipedii.

Odkazy