Wikipedista:LokajM/Pískoviště
genpor. v. v. Ing. Wikipedista:LokajM/Pískoviště | |
---|---|
Mikuláš Končický | |
Narození | 1. ledna 1925 Trosťanec Polsko |
Úmrtí | 13. prosince 2015 (ve věku 90 let) Ostrava Česko |
Mikuláš Končický (1. ledna 1925 Trosťanec – 13. prosince 2015 Ostrava) byl československý a český voják, účastník bojů druhé světové války na východní frontě a činovník obnovené Československé obce legionářské na Ostravsku.
Život
editovatMikuláš Končický se narodil dne 1. ledna 1925 do rodiny českých krajanů na někdejší polské Volyni (dnes západní Ukrajině), kde prožil období sovětské i německé okupace. Když se po obratu ve válce na Volyň vrátila Rudá armáda, přihlásil se v březnu 1944 do československého zahraničního vojska bojujícího po jejím boku. U odvodu jej Hrdina Sovětského svazu a pozdější generálmajor Richard Tesařík nechal zařadit k tankistům. Nedlouho poté se Končický již jako velitel tanku a tankové čety zúčastnil těžkých bojů karpatsko-dukelské, jaselská a také ostravské operace. Byl mezi prvními příslušníky 1. československé samostatné tankové brigády, kteří se 30. dubna 1945 probojovali do Moravské Ostravy.[1]
Po válce se rozhodl zůstat v Československu a pokračovat ve službě u armády, kde platil za uznávaného odborníka tankové techniky. Jeho znalosti a pedagogické schopnosti nalezly uplatnění ve vojenském školství. Naposledy zastával funkci vedoucího katedry tankové a automobilní na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně. Za své politické postoje v roce 1968, kdy se vymezil proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy, však byl postupně suspendován na nižší funkce a posléze donucen odejít do civilu. V 70. letech přesídlil do Ostravy, kde až do důchodu pracoval ve stavebnictví.[2]
Morální rehabilitace se Mikuláš Končický dočkal až po pádu komunistického režimu. Aktivně se zapojil do činnosti Českého svazu bojovníků za svobodu, jehož městský výbor v Ostravě od roku 1992 coby předseda vedl.[3] Zároveň se angažoval také v obnově Československé obce legionářské, přičemž v letech 2002–2015 stál v čele její místní Jednoty Ostrava I.[4] Patřil mezi popularizátory tradic prvního i druhého odboje a až do vysokého věku veřejně přednášel, besedoval se školní mládeží a poskytoval rozhovory novinářům.[5] V roce 2003 vystoupil po boku dalších veteránů v dokumentárním filmu České televize Tankisté.[6] Těžištěm jeho veřejných aktivit byla ostravská operace. Po mnoho let patřil k předním řečníkům na všech vzpomínkových a pietních akcích připomínajících události a oběti osvobozovacích bojů jara 1945 na dnešním česko-polském pomezí.
Mikuláš Končický zemřel 13. prosince 2015 v nedožitých 91 letech. Poslední rozloučení se všemi vojenskými poctami se konalo v obřadní síni krematoria na Ústředním hřbitově ve Slezské Ostravě.[7][8] Jeho ostatky posléze spočinuly po boku manželky a syna v urnovém háji na hřbitově v Ostravě-Vítkovicích, kde si jej členové Československé obce legionářské u příležitosti výročí úmrtí připomínají pietami.[9][10]
Ocenění
editovatJako výraz uznání za osvobození udělilo v roce 2008 město Ostrava Mikuláši Končickému čestné občanství.[11] O tři léta později obdržel z rukou prezidenta České republiky Václava Klause Řád Bílého lva II. třídy, který doplnil početnou sbírku československých, českých a zahraničních vyznamenání.[12] Určitým zadostiučiněním za normalizační vypuzení z řad armády pro něj pak bylo roku 2014 povýšení na brigádního generála, následované hned v květnu 2015 jmenováním do hodnosti generálporučíka.[13][14]
Jednota Československé obce legionářské Ostrava I pořádá každoročně od roku 2016 turistický a střelecký memoriál, který je věnován památce Mikuláše Končického a nese jeho jméno. Nejúspěšnější účastníci memoriálů jsou dekorování medailí s Končického podobiznou. V roce 2021 si 73. tankový prapor Armády České republiky posádkou v Přáslavicích vybral Mikuláše Končického coby svého patrona a zapojil se do pořádání dalších ročníků zmíněného memoriálu.[15]
Vyznamenání
editovat- Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítkem SSSR
- Československý válečný kříž 1939, udělen třikrát
- Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
- Československá vojenská medaile za zásluhy I. stupně
- Medaile Za vítězství nad Německem (SSSR)
- Medaile za odvahu (SSSR)
- Medaile Za osvobození Prahy (SSSR)
- Kříž za chrabrost (Polsko), udělen třikrát
- Dukelská pamětní medaile
- Medaile Za zásluhy o obranu vlasti
- Řád rudé hvězdy
- Záslužný kříž ministra obrany České republiky III. třídy
- Záslužný kříž ministra obrany České republiky I. třídy
- Kříž obrany státu ministra obrany České republiky
- Řád Bílého lva II. třídy
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Mikuláš Končický (1925 - 2015). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2022-05-14]. Dostupné online.
- ↑ Mikuláš Končický (1925 - 2015). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2022-05-14]. Dostupné online.
- ↑ Mikuláš Končický. encyklopedie.ostrava.cz [online]. [cit. 2022-05-14]. Dostupné online.
- ↑ O nás :: Csol-ostrava1. www.csol-ostrava1.cz [online]. 2020-10-30 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online.
- ↑ Vzpomínka na Mikuláše Končického :: Csol-ostrava1. www.csol-ostrava1.cz [online]. 2020-12-05 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online.
- ↑ Tankisté - iVysílání | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Ostrava se rozloučila se svým osvoboditelem, generálporučíkem Končickým - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2022-05-14]. Dostupné online.
- ↑ Nezapomeneme, generále! Ostrava se loučila s válečným hrdinou Končickým. iDNES.cz [online]. 2015-12-21 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online.
- ↑ Hrob Mikuláš Končický | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2022-05-14]. Dostupné online.
- ↑ Hold Mikuláši Končickému :: Csol-ostrava1. www.csol-ostrava1.cz [online]. 2021-12-13 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online.
- ↑ Ostrava má pět nových čestných občanů. NašePraha.cz [online]. 2008-12-06 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Řád Bílého lva dostali od Klause tři veteráni. Deník.cz. 2011-10-28. Dostupné online [cit. 2022-05-14].
- ↑ S.R.O, POLAR televize Ostrava. Válečný veterán Mikuláš Končický byl povýšen | Nový Jičín | Zprávy | POLAR TV. polar.cz [online]. [cit. 2022-05-14]. Dostupné online.
- ↑ Mikuláš Končický, osvoboditel Ostravy, byl povýšen na generálporučíka. iDNES.cz [online]. 2015-05-15 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online.
- ↑ VI. ročník Memoriálu genpor. Mikuláše Končického :: Csol-ostrava1. www.csol-ostrava1.cz [online]. 2021-10-22 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online.
Literatura
editovat- KONČICKÝ, Mikuláš – VRANSKÝ, Pavel. Bez nároku na slávu : vzpomínky mužů, kteří bojovali za svobodné Československo na východní i západní frontě. Ostrava: Montanex, 2015. 264 s. ISBN 978-80-7225-412-5.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Mikuláš Končický (* 1925 †︎ 2015) [on-line]. Paměť národa [cit. 2022-05-14]. Dostupné on-line.