Československá obec legionářská Jednota Ostrava I

místní organizace Československé obce legionářské

Jednota Ostrava I je jednou z místních organizací Československé obce legionářské v Moravskoslezském kraji.

Československá obec legionářská, z.s.
Jednota Ostrava I
CsOL Ostrava 1.jpg
Právní forma spolek
Založeno 28. březen 2000
Předseda Mgr. Martin Lokaj
Adresa Oty Synka 1828, Ostrava 70800
Další informace
Web www.csol-ostrava1.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie jednotyEditovat

Jednota Československé obce legionářské (ČsOL) Ostrava I je místní organizací spolku, který roku 1921 založili bývalí příslušníci československých legií - revolučního vojska, jež na frontách 1. světové války bojovalo po boku dohodových armád za vznik samostatného státu Čechů a Slováků.

V letech 1921–1939 nebyla ČsOL pouze spolkem hájícím sociální zájmy legionářů, vdov a sirotků, ale díky své početné členské základně a husté síti jednot také významnou ideovou oporou Masarykovy republiky na území celého Československa. Příchod německých okupantů byl tak nutně následován zákazem a perzekucí představitelů i členů. Po vítězství nad nacismem v roce 1945 byla činnost ČsOL opět obnovena a její řady rozšířeny o bývalé příslušníky československé exilové armády na západě i východě. Nástup komunistů k moci v únoru 1948 ale rychle následovalo nedobrovolné začlenění do zpolitizovaného Svazu bojovníků za svobodu a posléze protiprávní zrušení. Legionáři byli v následujících dekádách opět pronásledováni, ponižováni a odsouzeni k zapomnění. ČsOL však díky svým členům v exilu přežila. Po pádu totality byla roku 1991 obnovena a o deset let později se stala opět plně samostatnou organizací. Dnes ČsOL sdružuje účastníky protinacistického a protikomunistického odboje, novodobé válečné veterány, jejich potomky, pozůstalé a občany, kteří chtějí pomoci s naplněním jejího historického poslání.

 
Stráž praporu Jednoty Ostrava 1 ve stejnokrojích čs. legií v Rusku, Francii a Itálii během pietního aktu za Jana Čapka u pomníku padlým za Těšínsko v Orlové.

Zatímco v letech 1921–1939 existovaly jednoty ČsOL téměř v každé obci, které dnes tvoří město Ostravu, roku 1992 vznikla pouze jediná. Ta se v roce 2000 rozdělila na dvě územně nedefinované jednoty, od roku 2003 odlišené pořadovým číslem I a II. V čele jednoty Ostrava I stanul bojovník od Tobruku i Dukly a oběť komunistické zvůle genmjr. Josef Řehulka (1915–2002), po jehož smrti funkci převzal bývalý příslušník 1. čs. samostatné tankové brigády v SSSR, mnohonásobně vyznamenaný veterán Ostravské operace a čestný občan města Ostravy genpor. Ing. Mikuláš Končický (1925–2015). Předsedou se posléze stal bývalý policista a záložní armádní důstojník kpt. Jan Šimčík (*1954). Od března roku 2019 jednotu, sdružující více jak šest desítek členů z Ostravy a širokého okolí, vede historik Mgr. Martin Lokaj (*1989).

Až do své smrti byla členy Jednoty Ostrava I řada přímých účastníků protinacistického odboje, vedle výše jmenovaných také např. členové výsadku Wolfram Robert Matula (1918–2012) a Vladimír Řezníček (1919–2001), nebo veterán od Tobruku a posléze příslušník 311. čs. bombardovací perutě Boleslav Ivánek (1917–2003). Vedle válečných veteránů tvořili a stále tvoří významnou skupinu členů jejich pozůstalí, jakou byla např. Eva Janková, vdova po veliteli 1. čs. samostatné tankové brigády a čestném občanu města Ostravy genplk. Vladimíru Jankovi (1917–1968).

Činnost jednotyEditovat

 
Stráž praporu ČsOL ve stejnokrojích 1. čs. sam. tankové brigády během pietního aktu u příležitosti 74. výročí osvobození města Ostravy 30. dubna 2019.

Jednota Ostrava I navazuje na činnost meziválečné ČsOL na Ostravsku. Jejím hlavním cílem je uchovávat, propagovat a předávat dalším generacím legionářské ideály a odkaz I. a II. odboje za národní osvobození a udržovat ve společnosti povědomí o době nesvobody. K dosažení tohoto cíle vyvíjí jednota v Ostravě a okolí širokou komemorativní a osvětovou činnost v podobě pietních a vzpomínkových aktů, přednášek a besed pro školy i veřejnost, exkurzí a branných soutěží pro mládež, vojensko-historických ukázek, publikací a mnoha dalších aktivit. Za tím účelem jednota úzce spolupracuje se samosprávou, Armádou ČR, školami, muzei a dalšími institucemi či spolky.

Členové Jednoty Ostrava I pravidelně účastní slavnostních pietních aktů v dobových stejnokrojích čs. legií, nebo čs. zahraničních armád 2. světové války (nejčastěji čs. samopalníků z bojů o Ostravu v dubnu 1945) – buďto coby symbolické čestné stráže u hrobů či pomníků, nebo jako stráže zapůjčených historických bojových praporů, případně vlastního praporu jednoty.

Prapor jednotyEditovat

 
Rub praporu Jednoty Ostrava 1 s viditelnými stuhami, kterými byl v minulosti dekorován.
 
Líc praporu Jednoty Ostrava 1.

Na líci bílého hedvábného praporu je vytištěn znak ČsOL. Ten tvoří čs. legionář na stráži v typické přilbě "Adrian", který prošel ohněm světové války, jejíž plamen je znázorněn v pozadí. Vycházející slunce, na jehož kotouči je umístěn stylizovaný sdružený znak čs. odboje, symbolizuje úsvit nové doby pro naše národy - vznik Československa. Svatoplukovy pruty po obou stranách znaku vyjadřují jednotu, svornost a bratrství. Na věnci kolem znaku leží letopočet 1921 - rok založení ČsOL. Vše doplňuje legionářské heslo "VĚRNOST ZA VĚRNOST". Na rubové straně praporu je vytištěna varianta sdruženého znaku odboje lemovaná nápisem ČS OBEC LEGIONÁŘSKÁ OSTRAVA I. Prapor byl v posledních letech dekorován třemi stuhami, které jednotě za její činnost udělil Úřad Městského obvodu Ostrava-Jih, Úřad Městského obvodu Ostrava-Poruba a Konfederace politických vězňů.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • FILIP, Jiří. Stručné dějiny Československé obce legionářské. 2. rozšířené vydání. Praha: Československá obec legionářská, 2015. ISBN 978-80-87919-12-5.
  • PRZYBYLOVÁ, Blažena. Českoslovenští legionáři - rodáci a občané Ostravy. Ostrava: Archiv města Ostravy, 2002. ISBN 80-86101-59-2.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat