Wikipedie

Wikipedista:Kacir/H

< Wikipedista:Kacir

Stephen William Hawking (8. ledna 1942 Oxford – 14. března 2018 Cambridge) byl anglický teoretický fyzik, kosmolog a spisovatel. Na Univerzitě v Cambridgi působil jako ředitel výzkumu Centra teoretické kosmologie a mezi lety 1979–2009 držel pozici lukasiánskho profesora matematiky.[1][2] Jeho vědecká činnost zahrnovala spolupráci s Rogerem Penrosem na teorémech gravitačních singularit v rámci obecné relativity a teoretické předpovědi tepelného záření emitovaného černými dírami, známého pod názvem Hawkingovo záření. Jako první se zabýval kosmologickou teorií, která by vycházela ze sjednocení obecné teorie relativity a kvantové mechaniky. Patřil k výrazným příznivcům mnohasvětové interpretace kvantové mechaniky.[3][4]

V průběhu vědecké kariéry byl přijat do Královské společnosti, stal se doživotním členem Papežské akademie věd a obdržel nejvyšší americké civilní vyznamenání, Prezidentskou medaili svobody. V roce 2002 se umístil na 25. místě ankety 100 největších Britů, průzkumu sestaveného BBC. Vysoké prodejnosti dosáhly jeho populárně-vědecké knihy, v nichž vysvětloval své teorie a kosmologická témata. Stručná historie času vytvořila v žebříčku nejprodávanějších knih deníku Sunday Times nový rekord, když v něm figurovala 237 týdnů.

Během vysokoškolského studia mu bylo diagnostikováno vzácné a nevyléčitelné degenerativní onemocnění motorického neuronu – amyotrofická laterální skleróza (ALS), s pomalou progresí, které jej na více než čtyři desetiletí upoutalo na elektrické kolečkové křeslo.[5][6] Po ztrátě řeči roku 1985 v důsledku tracheostomie komunikoval se světem prostřednictvím dorozumívacího programu, který mu umožnil psaní textu i hlasový projev díky syntetizátoru řeči.[7] Nejdříve k tomu využíval tlačítka ovládaného palcem. Po ztrátě jeho hybnosti funkci zastoupil snímač infračerveného paprsku v brýlích, jenž měřil změny svalového napětí žvýkacích svalů na jedné straně tváře.[8] Zemřel 14. března 2018 ve věku 76 let v Cambridgi, ačkoli první prognózy po odhalení ALS predikovaly dvou až tříleté přežití.[9][10]

Mládí a vzdělání editovat

Rodina editovat

Stephen Hawking se narodil 8. ledna 1942[11] v Oxfordu, v den 300. výročí úmrtí Galileo Galilea, do rodiny Franka Hawkinga (1905–1986)[12] a Isobely Eileen Hawkingové, rozené Walkerové (1915–2013).[13][14][15] Rodiče žili v severolondýnské čtvrti Highgate. Matka však odjela z nálety zužovaného Londýna porodit do Oxfordu, když se spekulovalo, že by město za svůj klid mohlo vděčit dohodě mezi Brity a Třetí říší o nebombardování univerzitních měst, Oxfordu a Cambridge, respektive Heidelbergu a Göttingenu. Následně se vrátila do viktoriánského domu v Highgate, čtvrti obývané intelektuály z univerzit a výzkumu.[16][17]

Matka Isobel Hawkingová pocházela ze středostavovské rodiny skotského praktického lékaře a narodila se v Glasgow jako druhá ze sedmi sourozenců.[18][19] Ve dvanácti letech se rodina přestěhovala do Devonu. V mládí byla levicově orientovaná a stala se členkou Ligy mladých komunistů.[20] Otec Frank Hawking měl kořeny v dynastii rolníků obdělávajících pronajatou půdu ve hrabství Yorkshire. Praděd John Hawking byl zámožný statkář, který nakoupil řadu polností a s příchodem velké změdělské krize na počátku 20. století zbankrotoval.[19][21] Finanční zajištění tak obstarala manželka jeho syna a Stephenova děda, Roberta Hawkinga, která ve svém domě v Boroughbridge zřídila školu.[19][22] Přestože měly rodiny obou rodičů skromný příjem, poslaly potomky studovat na Oxfordskou univerzitu.[23] Frank Hawking se stal posluchačem lékařství. Výdaje mu částečně pokryla stipendia a školní ceny. Isobel Walkerová se ve 30. letech zapsala ke studiu filosofie, politologie a ekonomie, když Oxford začal dívky přijímat o jednu dekádu dříve.[24][14] Po absolvování vystřídala několik povolání, včetně úřednice finančního úřadu, až zakotvila jako sekretářka v lékařské vědecké instituci, kde s nástupem druhé světové války poznala Franka Hawkinga, věnujícímu se výzkumu tropických onemocnění.[14][25][26]

Stephen Hawking měl dvě sestry, o sedmnáct měsíců mladší Marry, která se stala lékařkou a o téměř pět let mladší Philippu Hawkingovy. V jeho čtrnácti letech rodiče adoptovali bratra Edwarda Franka Davida (1955–2003), u nějž se neprojevily intelektuální vlohy.[27][28][29]

V roce 1950 se otcova laboratoř přemístila z Hampsteadu u Highgate do nového Státního lékařského výzkumného střediska v severolondýnském Mill Hill, kde se Frank Hawking stal vedoucím parazitologického oddělení. S tím se rodina přestěhovala do sídelního města biskupa St Albans v Hertfordshire, přibližně 30 km severně od vnitřního Londýna.[30][31][32] Zde byla považována za inteligentní, ale excentrickou;[33][30][34] čas k jídlu její členové často trávili v tichosti zahloubáni do svých knih.[30] Žili střídmým stylem života v rozlehlém, ovšem nedostatečně udržovaném viktoriánském domě, který rodiče prodali v roce 1985.[35] Otec odmítl zakoupit osobní auto a místo něj pořídil upravené londýnské taxi.[36][37] Během jednoho z jeho každoročních výzkumných pobytů v zimní Africe,[38] odjel roku 1951 Stephen Hawking se sestrami a matkou na čtyřměsíční pobyt do mallorské vesnice Deià za matčinou kamarádkou z mládí Beryl Pritchardovou, jejímž manželem byl anglický básník Robert Graves.[39][20]

Základní a středoškolské vzdělání editovat

Školní docházku započal v Byron House School, ležící v londýnské čtvrti Highgate. Později kritizoval progresivní vzdělávací metody této pokrokové školy, v jejichž důsledku se naučil číst až v osmi letech, zatímco sestra Philippa Hawkingová konvenčním přístupem již ve čtyřech letech.[40][41][30] Po přestěhování do St Albans v roce 1950 docházel několik měsíců do dívčí školy St Albans High School for Girls, která přijímala chlapce do deseti let.[39][42][43]

Po příjezdu z mallorské Deiy rok navštěvoval soukromou Radlett School,[44][42] a po složení zkoušky „jedenáct-plus“, byl od září 1952 přijat na bezplatné gymnázium St Albans School.[11][45] Standardizující inteligenční test „jedenáct-plus“ rozčlenil desetileté žáky podle výsledků do jednotlivých škol. Hawking byl zařazen do gymnaziální třídy A pro skupinu s nejlepšími výsledky.[46] Rodiče kladli velký důraz na vzdělání, vědomi si formální důležitosti jména vzdělávacích institucí pro kariéru.[30] V jeho třinácti letech otec usiloval o přestoupení do prestižní Westminster School, kam potřeboval stipendium, protože rodiče neměli prostředky na školné.[47] Zkoušku o stipendium však neabsolvoval pro nemoc, podle vzpomínek matky se jednalo zřejmě o infekční mononukleózu,[48] a dostudoval na gymnáziu s lehce nadprůměrným prospěchem.[49][50][44] Výhodou gymnaziální třídy se stalo stejně kvalitní vzdělání a vznik celoživotního přátelství s šesti až sedmi spolužáky, s nimiž vedl zanícené diskuse o mimosmyslovém vnímání, fyzice či křesťanství. Tvořivou povahu využil k vymýšlení deskových her, či stavění rádiem ovládaných modelů letadel a lodí.[51][52] V posledních dvou ročnících se zaměřil na matematiku a fyziku. Učitelem matematiky byl Dikran Tahta,[53] s jehož přispěním sestavili v roce 1958 jednoduchý počítač LUCE (Logical Uniselector Computing Engine) z hodinových součástek, vyřazeného telefonního přepojovače a obnovitelných komponent, jenž zvládal jednoduché matematické operace.[48][54][55]

Ve třídě získal přezdívku „Einstein“.[56][57] Přestože se později stal univerzitním profesorem matematiky, po střední škole již jako posluchač neabsolvoval žádné matematické přednášky a byl odkázan na samostudium.[58] Ovlivněn Tahtou, zvídavostí a touhou odhalit podstatu vesmíru, měl v plánu pokračovat vysokoškolským studiem matematiky. [59][60][61] Biologie se mu zdála málo exaktní a příliš popisná.[48] Otec však syna přesvědčoval k lékařství, když se obával omezeného pracovního uplatnění matematiků.[62] Podpořil jej ve výběru své vlastní alma mater, Univerzitní koleje v Oxfordu, kde ovšem nebyl otevřen obor matematiky.[63] Jako kompromis se Hawking rozhodl studovat na otcovo doporučení fyziku a chemii, s úmyslem, ponechat si otevřená dvířka ke všem možným směrům budoucího výběru vědecké specializace. Navzdory varování ředitele gymnázia v St Albans, na jeden rok odložit žádost o stipendium v přírodních vědách pro přílišné mládí, vydal se v březnu 1959 s dvěma staršími spolužáky na zkoušky pro udělení stipendia.[64][65] V závěrečném ročníku gymnázia v Anglii osiřel, když rodina na rok odcestovala do indického Lakhnaú, kde otec působil na výměnném pracovním pobytu. Na maturitu a přijímací zkoušky se tak připravoval v domě otcova kolegy doktora Humphreye v Mill Hill. Oxfordské sitpendium obdržel a zvládl i maturitu s přijímacímí zkouškami.[66][67]

Studium v Oxfordu editovat

Na Univerzitní kolej Oxfordské univerzity nastoupil v říjnu 1959,[11] kdy mu bylo sedmnáct roků.[11][68] Drtivá většina spolužáků byla o několik let starších a měla ukončenou vojenskou službu, z čehož pramenil v prvních osmnácti měsících pocit osamocení. Ve škole se nudil, když výuku shledával „komicky snadnou“.[69][70][71] Studijní vedoucí ve fyzice, Robert Berman, později řekl: „Byla to pro něj pouze povinnost, aby věděl, že je třeba něco odpracovat, což činil bez ohledu na to, jakým způsobem úkoly plnili ostatní,“[72] a zhodnotil jej jako nejlepšího studenta, kterého kdy vedl. Díky výborné paměti si Hawking nedělal poznámky ani se neobtěžoval nákupem příliš knih.[73] Změna v jeho společenském chování nastala ve druhém a třetím ročníku, kdy podle Bermana vyvinul více úsilí, aby zapadl do party spolužáků.[68] S tím souvisel i vstup do univerzitního veslařského oddílu, v němž se stal kormidelníkem.[74][75] Při závodech na úzké Temži však omylem upustil startovní lano tak, že se namotalo na kormidlo a loď byla diskvalifikována, či nasměroval posádku kolizním směrem, což vedlo ke srážce veslic. Přesto konečně navázal hlubší přátelství a cítil se být šťastnější.[76][74][77] Kolejní lodivod Norman Dix jej charakterizoval jako „dobrodružný typ, u něhož nikdy přesně nevíte, co udělá, když vyrazí s posádkou“.[78]

Hawking prošel studiem fyziky bez potíží, když odhadl, že mu během tří let věnoval asi tisíc hodin, což znamenalo asi hodinu na den. Přes laxní přístup písemné závěrečné zkoušky zvládl. Vzhledem k tomu, že měl v úmyslu pokračovat fyzikální specializací v kosmologii na Univerzitě v Cambridgi,[79][80] protože na Oxfordu nebyl v profesorském sboru žádný kosmolog (v Cambridgi působil Fred Hoyle),[81] podmínkou k přijetí na konkurenční univerzitu bylo závěrečné hodnocení na stupeň výborně. Zužovaly jej však obavy z nedostatečné přípravy v teoretické fyzice. S úzkostnými pocity noc před písemným testem téměř nespal a výsledný bodový zisk přinesl hraniční hodnotu mezi jedničkou a dvojkou. Výslednou známku tak muselo určit až náročnější ústní přezkoušení.[80][82] Hawking se obával, že na něj komise bude nahlížet jako na studenta, který si vybudoval pověst líného potížisty. Takže, když padl dotaz na další plány, pravdivě odpověděl: „Když mi dáte jedničku, půjdu na Cambridge. Když skončím s dvojku, zůstanu v Oxfordu, takže doufám, že dostanu jedničku.“[83][80][84] Oceněn byl vyšší známkou než očekával, což Berman komentoval slovy, že zkoušející „měli natolik rozumu, aby si uvědomili, že hovoří s někým, kdo je daleko chytřejší než většina z nich."“[80] Po obdržení výborného hodnocení a zakončení bakalářského studia v přírodních vědách (B.A. (Hons.)), odjel s přítelem na cestu do Íránu. Po návratu nastoupil v říjnu 1962 na kolej Trinity Hall Cambridgeské univerzity.[11][85][86]

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stephen Hawking na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené Auto2J-2 není určen žádný text
  2. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené Auto2J-3 není určen žádný text
  3. ↑ Gardner, Martin (September/October 2001). "Multiverses and Blackberries". "Notes of a Fringe-Watcher". Skeptical Inquirer. Volume 25, No. 5.
  4. ↑ Price, Michael Clive (February 1995). "THE EVERETT FAQ". 20-04-2016. Department of Physics, Washington University in St. Louis. Ověřeno k 17-12-2014.
  5. ↑ Mind over matter: How Stephen Hawking defied Motor Neurone Disease for 50 years. The Independent. 26-11-2015. Dostupné online. 
  6. ↑ How Has Stephen Hawking Lived to 70 with ALS?. Scientific American. 7-1-2012. Dostupné online [cit. 23-12-2014]. 
  7. ↑ Hawking, S. (2007), ss. 9–10
  8. ↑ Geniální fyzik se učí s PC: Hawking dostal nový systém a starý hlas
  9. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené NYT=20180314 není určen žádný text
  10. ↑ HENRY, David. Stephen Hawking, physicist who reshaped cosmology, passes away at 76. The Economic Times. 14-03-2018. Dostupné online [cit. 15-03-2018]. 
  11. ↑ a b c d e Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené whoswho není určen žádný text
  12. ↑ Frank Hawking [online]. Geni.com. Dostupné online. 
  13. ↑ Larsen 2005, s. xiii, 2.
  14. ↑ a b c Ferguson 2011, s. 21.
  15. ↑ Isobel Eileen Hawking [online]. Geni.com. Dostupné online. 
  16. ↑ Hawking, S. (2014), s. 12
  17. ↑ Larsen 2005, s. 1.
  18. ↑ Mind over matter Stephen Hawking [online]. Glasgow: Dostupné online. 
  19. ↑ a b c Ferguson, Kitty. Stephen Hawking, "Equal to Anything!" [Excerpt] [online]. Scientific American, 6 January 2012. Dostupné online. 
  20. ↑ a b Hawking, S. (2014), s. 27
  21. ↑ Hawking, S. (2014), s. 9
  22. ↑ Hawking, S. (2014), s. 9
  23. ↑ Hawking, S. (2014), ss. 9–12
  24. ↑ Larsen 2005, s. 2.
  25. ↑ White a Gribbin 2002, s. 6.
  26. ↑ Hawking, S. (2014), ss. 9–12
  27. ↑ Hawking, S. (2014), s. 14
  28. ↑ Edward Frank David Hawking [online]. Geni.com. Dostupné online. 
  29. ↑ Larsen 2005, s. 2, 5.
  30. ↑ a b c d e Ferguson 2011, s. 22.
  31. ↑ Larsen 2005, s. xiii.
  32. ↑ Hawking, S. (2014), ss. 21–22
  33. ↑ Hawking, S. (2014), s. 24
  34. ↑ White a Gribbin 2002, s. 12.
  35. ↑ Hawking, S. (2014), ss. 22–24
  36. ↑ Ferguson 2011, s. 22–23.
  37. ↑ White a Gribbin 2002, s. 11–12.
  38. ↑ White a Gribbin 2002, s. 13.
  39. ↑ a b Larsen 2005, s. 3.
  40. ↑ Hawking, S. (2014), s. 16
  41. ↑ HAWKING, Stephen. Stephen Hawking: "I'm happy if I have added something to our understanding of the universe" [online]. 7 December 2013. Dostupné online. 
  42. ↑ a b Ferguson 2011, s. 24.
  43. ↑ Hawking, S. (2014), ss. 29–31
  44. ↑ a b Larsen 2005, s. 4.
  45. ↑ White a Gribbin 2002, s. 8.
  46. ↑ Hawking, S. (2014), ss. 29–31
  47. ↑ Hawking, S. (2014), ss. 32–37
  48. ↑ a b c Larsen 2005, s. 5.
  49. ↑ Hawking, S. (2014), ss. 32–37
  50. ↑ White a Gribbin 2002, s. 7–8.
  51. ↑ Ferguson 2011, s. 25–26.
  52. ↑ White a Gribbin 2002, s. 14–16.
  53. ↑ Hawking, S. (2014), ss. 32–37
  54. ↑ Ferguson 2011, s. 26.
  55. ↑ White a Gribbin 2002, s. 19–20.
  56. ↑ Ferguson 2011, s. 25.
  57. ↑ Hawking, S. (2014), ss. 32–37
  58. ↑ Hawking, S. (2014), ss. 32–37
  59. ↑ White a Gribbin 2002, s. 17–18.
  60. ↑ Ferguson 2011, s. 27.
  61. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené Auto2J-5 není určen žádný text
  62. ↑ White a Gribbin 2002, s. 41.
  63. ↑ Larsen 2005, s. 6.
  64. ↑ Ferguson 2011, s. 27–28.
  65. ↑ White a Gribbin 2002, s. 42–43.
  66. ↑ Hawking, S. (2014), s. 39
  67. ↑ Larsen 2005, s. 7–8.
  68. ↑ a b Ferguson 2011, s. 28.
  69. ↑ Ferguson 2011, s. 28–29.
  70. ↑ White a Gribbin 2002, s. 46–47, 51.
  71. ↑ Hawking, S. (2014), ss. 40–41
  72. ↑ Ferguson 2011, s. 29.
  73. ↑ Larsen 2005, s. 11.
  74. ↑ a b Ferguson 2011, s. 30–31.
  75. ↑ Hawking 1992, p. 44.
  76. ↑ White a Gribbin 2002, s. 50.
  77. ↑ Hawking, S. (2014), ss. 43–44
  78. ↑ Larsen 2005, s. 10.
  79. ↑ White a Gribbin 2002, s. 53.
  80. ↑ a b c d Ferguson 2011, s. 31.
  81. ↑ Larsen 2005, s. 12.
  82. ↑ White a Gribbin 2002, s. 54.
  83. ↑ Hawking, S. (2014), s. 45
  84. ↑ White a Gribbin 2002, s. 54–55.
  85. ↑ White a Gribbin 2002, s. 56.
  86. ↑ Ferguson 2011, s. 31–32.
Chyby a nepřesnosti českého vydání
Hawking, S. (2014): Stručná historie mého života
s. text v anglických zdrojích (např. bio)
12 Matka se narodila v Dunfermline ve Skotsku jako třetí z osmi dětí Matka se narodila v Glasgow jako druhé ze sedmi dětí
12 Během druhé světové války měli totiž Němci s Brity dohodu, že oni nebudou bombardovat Oxford a Cambridge a Britové nebudou bombardovat Heidelberg a Göttingen. šlo pouze o spekulace, žádná taková dohoda známá nebyla
14 Bratr Edward … zemřel v roce 2004 zemřel v roce 2003
38 V té době v profesorském sboru University College nebyl žádný matematik, což byl další důvod, proč mi otec radil držet se chemie: místo stipendia ke studiu matematiky jsem si měl zažádat o stipendium ke studiu přírodních věd. důvodem volby přírodních věd, a nikoli matematiky, byla skutečnost, že Oxford matematiku jako obor neotevíral (v knize neuvedeno)
45 Než jsem odešel na univerzitu, složil jsem zkoušku z fyziky, pak jsem měl v Oxfordu tři roky klid s musel jsem absolvovat jen závěrečnou zkoušku. ? Nic takového v anglických zdrojích není.
'
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Kacir/H&oldid=16108584“