Wikipedista:Ivana Marie/Pískoviště2
Obecné
Kategorie: Minerál
Chemický vzorec: SrSO4
Identifikace
Barva: průhledný, bílý, žlutý, modrý, hnědavý
Vzhled krystalu: tabulkovité, prizmatické, celistvý, agregáty paprsčité, stébelnaté
Soustava: kosočtverečná
Tvrdost: 3 - 3,5
Lesk: skelný, perleťový
Štěpnost: dokonalá (001), dobrá (210)
Index lomu: nepravidelný
Vryp: bílý
Hustota: 3,9 - 4,0
Ostatní: barví plamen karmínově červeně, modrá barva mizí při teplotě cca 200o
Celestin je minerál ze skupiny síranů (SrSO4), který dostal své jméno z latinského slova coelestis, což v češtině znamená nebeský (Werner, 1798)[1].
Původ editovat
Celestin vznikal v mořských jílovitých až slínitých lagunárních sedimentech. Může zde vzniknout přímou sedimentací z mořské vody nebo diagenezí, s tvorbou konkrecí, ale také jako výplň žilek, či jako metasomatická tělesa pomocí oběhu podzemních vod ze sousedních sedimentů - příklad Obergembeck (Vestfálsko), okolí Paříže. Vytváří také drúzy na vápenci či slínu. Velmi hojný je v lagunárních sedimentech, kde doprovází halit, anhydrit, sádrovec, někdy i síru. Na hydrotermálních žílách nebývá celestin hojným minerálem. Za spoluúčasti organismů v ložiscích síry vznikly bezbarvé krystaly celestinu spolu se sádrovcem a aragonitem.
Morfologie editovat
Celestin krystaluje v soustavě rombické. Krystaly mají různý tvar, jsou sloupovité, tabulkovité, dlouze nebo krátce prizmatické, ale též může být celistvý. Agregáty bývají ploché nebo paprsčité, kompaktní, drúzovité, vláknité vytvářejí výplně žil (není častým minerálem termálních žil)[2]. Na Slovensku tvoří spolu s aragonitem více než 1cm tlusté krásně modré tabulky (Špania Dolina). V jurských souvrstvích tvoří modré vrstvy s příčně stébelnatým agregátem, které jsou mocné několik centimetrů. Nejkrásnější bezbarvé až modré a lesklé, více než 5cm velké pocházejí z velkých geod v Majunge (Madagaskar). Výskyt celestinu je též v křídových slínech (Džebel Mezzuna - Tunis), četné celestinové žíly jsou v okolí Bristolu - v Yate až 5 cm velké krystaly.
Vlastnosti editovat
Fyzikální vlastnosti - Celestin patří mezi měkké nerosty, lze do něho rýpnout nožem - jeho tvrdost podle Mohsovy stupnice tvrdosti dosahuje hodnoty 3 až 3,5. Hustota je 3,9 až 4 g/cm3. Štěpnost je výborná (001), dobrá(210), lom nepravidelný[3]. Minerál patří ke křehkým minerálům po úderu se úlomky rozletí do okolí.
Optické vlastnosti - Barva nerostu je od bílé, bezbarvé, po červenou, žlutou a modrou. Modrá barva mizí při teplotě cca 200 stupňů Celsia a opět se objeví po ozáření paprsky X[2]. Nejčastěji bývá bezbarvý nebo světle modrý. Vryp je bílý. Nerost má skelný nebo perleťový lesk, na štěpných plochách je lesk perleťový. Podle propustnosti světla patří mezi nerosty průhledné až průsvitné. Luminiscence je v barvě modravé, někdy zelenobílé.
Chemické vlastnosti - složení: SrO 56,4%, SO3 43,6%, dále jsou zde příměsi Ba a Ca. Minerál je rozpustný v kyselinách (H2SO4 -kyselina sírová), plamen barví karmínově červeně, tavením vzniká bílá kulička.
Parageneze editovat
Doprovodnými minerály celestinu jsou nejčastěji síra, kalcit a aragonit.
Využití editovat
Celestin je využíván jako minerál pro získávání stroncia a někdy jako drahý kámen k fasetovým brusům a karbošonám.[1]
Naleziště editovat
Česká republika : Doubravice u Mělníka, Český Těšín, Nedvědice
Slovensko : Rudňany, Špania Dolina
Německo : Waldeck, Stassfurt, Bernburg, Dolní Sasko, Vesfálsko, Bavorsko
Polsko : Tarnobrzeg
Francie : okolí Paříže, Ardeche
Island : South Bass
Itálie : Lombardie, Sicílie
Turecko : Emet
USA : Ohio - jezero Erie, Michigen, Kalifornie
Rusko : Evropská část
Střední Asie
Tunis : Džebel Mezzuna
Libye : Zillah
Reference editovat
- ↑ a b ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Velká encyklopedie Minerály. Praha 10: Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-44-9.
- ↑ a b BERNARD, Jan H.; ROST, Rudolf. Encyklopedický přehled minerálů. [s.l.]: Academia, 1992. ISBN 80-200-0360-6. S. 124.
- ↑ HOCHLEITER, Rupert. Nový průvodce přírodou Minerály. 1. vyd. Praha 5: Euromedia Group - Universum, 2015. 255 s. ISBN 978-80-242-4709-0. S. 129.