Wikipedista:Inwiin/Pískoviště

Velitelství kybernetických sil a informačních operací
Znak Velitelství kybernetických sil a informačních operací.
Země	Česká republika
Vznik	1. července 2019 – Velitelství kybernetických sil a informačních operací
Funkce	Přispívat k bezpečnosti ČR v kybernetickém prostoru a informačním prostředí
Velikost	300 osob
Posádka	Brno
Velitelé	brig. gen. Ing. Miroslav Feix M.S.
Nadřazené jednotky	Náčelník generálního štábu Armády České republiky

Velitelství kybernetických sil a informačních operací je strategickým nástrojem přispívajícím k bezpečnosti a obraně České republiky. Ve struktuře velení a řízení Armády České republiky spadají do taktické úrovně společně s Pozemními silami, Vzdušnými silami a Velitelstvím teritoria. Nadřízenou (operační) úroveň tvoří Velitelství pro operace, které plánuje, velí a řídí společně operace sil a prostředků na území České republiky i mimo něj.

Velitelství kybernetických sil a informačních operací působí nezávisle, společně nebo v součinnosti s ostatními druhy sil a Vojenským zpravodajstvím. Spolupracuje s dalšími prvky kybernetické bezpečnosti a obrany České republiky. Je schopné vést plné spektrum operací v kybernetickém prostoru včetně informačních a psychologických operací a podílet se na civilně-vojenské spolupráci. Je schopné monitorovat, plánovat a řídit operace jak ve prospěch Armády České republiky, tak k podpoře spojeneckých operací. Velitel poskytuje podporu nejvyššímu velení armády v oblasti strategické komunikace.

Historie

Velitelství kybernetických sil a informačních operací vzniklo 1. 7. 2019. Předcházelo mu vytvoření organizačního jádra, které připravilo vznik v posádce Brno. Dne 1. 1. 2020 bylo vyjmuto z organizační struktury Pozemních sil 103. Centrum CIMIC/PSYOPS, které bylo reorganizováno na Skupinu kybernetických sil a informačních operací a podřízeno do struktury Kybernetických a informačních sil. Dne 1. 1. 2021 bylo ke Kybernetickým a informačním silám z Agentury komunikačních a informačních technologií přepodřízeno Centrum CIRC - Computer Incident Response Capability, které provádí proaktivní identifikaci bezpečnostních hrozeb a incidentů pomocí nepřetržitého monitoringu důležitých segmentů datových sítí Ministerstva obrany.

Insignie

Svým tvarem a hlavními prvky navazuje na koncepci znaků velitelství pozemních a vzdušných sil. Ústředním motivem je Malý státní znak umístěný na čepeli meče. Zdůrazňuje kontinuitu na zmíněná velitelství a odkazuje na státní příslušnost. V pozadí jsou zvýrazněné body, které spojují tenké linie na podkladu geodetické sítě Země. Spojení vyjadřuje kybernetický prostor a jeho globální přesah. Okraj celého znaku je lemován zápisem slova Logos v binárním kódu. Termín Logos v tomto případě zastupuje informační operace. Jeho význam v řečtině znamená slovo, což je základ každé informace, tedy i informačních operací. Uvedená symbolika národního prvku, kybernetického prostoru a informačních operací shrnuje hlavní směry velitelství.

Hlavní úkoly trvalého charakteru

Kybernetické a informační síly plní tyto hlavní úkoly:

• Nepřetržité působení v kybernetickém prostoru a informačním prostředí.
• Začlenění a vedení společných operací všedoménového charakteru.
• Chrání vlastní síly a prostředky v kybernetickém prostoru.
• Podporují strategickou a vedou operační komunikaci.
• Koordinují informační operace v různých doménách informačního prostředí.
• Poskytují klíčové informace do sdíleného operačního obrazu operačnímu veliteli.
• Podporují ochranu před kybernetickými, informačními a hybridními hrozbami České republiky.

Nasazení v operacích

Domácí nasazení

Příslušníci Kybernetických a informačních sil se aktivně podílejí na úkolech týkající se zvládnutí pandemie onemocnění SARS-CoV-2 a podpoře složek integrovaného záchranného systému České republiky. V minulosti se jednotky rovněž podílely na záchraně lidských životů a majetku i při následné likvidaci škod způsobených povodněmi.

Zahraniční nasazení

Česká republika jako člen NATO, OSN, EU a dalších mezinárodních organizacích se v rámci smluvních závazků účastní zahraničních operací. Kybernetické a informační síly vyčleňují síly a prostředky pro podporu úkolových uskupení Armády České republiky v zahraničí. Aktuálně působí v Afghánistánu, Mali a Pobaltí. V minulosti se jejich příslušníci podíleli na všech zahraničních operacích armády od jejího vzniku.

Organizační struktura

Taktickou úroveň velení a řízení zajišťuje Velitelství kybernetických sil a informačních operací, které plánuje, řídí a organizuje přípravu sil a prostředků včetně podpory strategické komunikace.

• Velitelství kybernetických sil a informačních operací (VeKySIO)
  • Skupina kybernetických sil a informačních operací (SkKySIO)
  • Centrum CIRC (Computer Incident Response Capability)

Operační prostředí

Změny v celosvětovém bezpečnostním prostředí a následný vývoj v operačním prostředí vojenských jednotek vedl Armádu České republiky k potřebě zásadních změn, kterými se přizpůsobila novým hrozbám 21. století. Kybernetické a informační síly rozšířily schopnosti armády vést společné operace v novém kyberneticko-informačním prostoru, které je dnes již nedílnou součástí operačního prostředí a prostoru bojových operací. S rozvojem moderních technologií dochází k zásadní změně vnímání prostoru vojenské operace. Informace se posouvají do role zbraňového systému, resp. prostředkem, který zásadně omezuje nebo rozšiřuje možnosti vedení boje. Kybernetický prostor je od roku 2016 uznán jako další prostor bojiště. Mezinárodní síť Internet umožňuje šíření a zisk informací v reálném čase téměř odkudkoliv. Podobně je možné téměř odkudkoliv vstupovat do kybernetického prostoru České republiky a provádět v něm informační vlivové operace, často jako součást hybridního působení. Kybernetický prostor neomezují hranice států, kontinentů a tradiční vnímání sousedských a regionálních vztahů založených na fyzické a kulturní blízkosti.

Informační prostředí

Pro efektivní působení v komplexním prostředí vojenské operace je nutné pochopit zájmy aktérů konfliktu a jejich vzájemné vazby. Na tyto požadavky odpovídá zejména kognitivní/psychologická doména informačního prostředí. Další doménou informačního prostředí je doména virtuální, která reflektuje zvyšující se závislost společnosti na informačních technologiích. Převaha v této doméně se stává současně kritickou pro vedení vojenských operací. Řada hi-tech technologií již není ve výhradním vlastnictvím vyspělých států a tyto technologie jsou dostupné i nestátním a kriminálním aktérům konfliktu. Součástí virtuální domény jsou i platformy sociálních sítí, které spolu s mobilitou chytrých telefonů způsobily „informační revoluci“ v rychlosti a dostupnosti informací. Nebezpečí plynoucí z této „revoluce“ je možnost jednotlivci (organizacemi) výrazně ovlivňovat a zkreslovat interpretaci informací a událostí širokým masám, resp. stírat rozdíly mezi fakty a názory, realitou a fikcí. Poslední doménu infomačního prostředí tvoří doména fyzická. Tedy svět ve své materiální formě.

Informační prostředí

Informační prostředí je dle alianční doktríny NATO AJP-3.10 tvořeno šesti vrstvami, které jsou sdruženy do tří domén. Takto rozdělené informační prostředí představuje vymezení oblasti operačního působení informačních operací. Informační prostředí má 3 domény:

• Kognitivní doména – zde dochází k rozhodování na základě přijatých a zpracovaných informací (např. hodnoty, víra, vůle, morálka, etika, dezinformace, společenská témata aj.)
• Virtuální doména – zajišťuje přenos informací (např. elektromagnetické frekvence, výkony vysílání, internet, sociální sítě, virtuální servery aj.)
• Fyzická doména – prostředí, ve kterém jednotliví aktéři na sebe vzájemně působí (např. serverovny, kabelová infrastruktura, vysílací věže, hardware aj.)

Při hlubší analýze informačního prostředí se informační operace zaměřují na jednotlivé vazby prvků a aktérů informačního prostředí v jednotlivých vrstvách:

• Reálný svět a události v něm;
• Propojené sítě, které zajišťují přenos informací;
• Informace jako takové;
• Identity a charakteristiky, které utváří a šíří sdělení a informace;
• Lidé jako entita a jednotlivci;
• Sociální skupiny a jejich dynamika.

Informační operace

Podstata informačních operací spočívá v koordinační funkci různých vojenských nástrojů, které mají ve výsledku vytvořit požadovaný efekt v informačním prostředí. Obrazně jde tedy o roli dirigenta, který slaďuje vybrané hudební nástroje s cílem vytvořit melodickou hudbu. Specialisté kybernetických a informačních sil mají za úkol zohlednit všechny aspekty informačního prostředí a se znalostí jednotlivých vojenských nástrojů implementovat svůj záměr působení do společného vojenského plánu. Základním principem činnosti informačních operací je vytváření efektů ve vybraných doménách a vrstvách informačního prostředí tak, aby přispěli k celkovému cíli vojenské operace. Alianční doktrína AJP-3.10 definuje "informační operace" a s nimi spojené informační aktivity takto: Informační operace jsou štábní funkcí, která má za úkol analyzovat, plánovat, vyhodnocovat a integrovat informační aktivity za účelem vyvolat požadované efekty na vůli, pochopení a schopnosti protivníků, potenciálních protivníků a cílových skupin schválených Severoatlantickou radou a tím podpořit alianční cíle. Informační aktivity jsou akce, které ovlivňují informace a informační systémy. Tyto akce mohou provádět všichni aktéři informačního prostředí a zahrnují ochranná opatření. Aby jednotlivé informační aktivity zapadaly do společného plánu vojenské operace, je nutná jejich úzká koordinace, včasná a důsledná integrace a efektivní synchronizace v čase a prostoru s jednotkami pozemních, vzdušných, speciálních a teritoriálních sil Armády České republiky.

Štábní činnost Informačních operací

Cíle informačních operací

Informační operace synchronizují a koordinují jednotlivé informační aktivity, které jsou cíleny na ovlivňování aktérů, informační systémy a samotné informace v informačním prostředí. Princip spočívá v modelu, kde jedinec nebo organizace je schopna koordinovaně a efektivně působit, má-li zabezpečeny tři předpoklady. První předpoklad je, že musí mít vůli vykonávat nějakou činnost, resp. motivaci a morálku o něco dlouhodobě usilovat. Druhý předpoklad je, že musí správně vyhodnotit a pochopit situaci, ve které se nachází. Uvědomit si, co se s ním a okolo něj děje. To je důležité, aby se mohl rozhodnout, co je potřeba dělat dál, aby dosáhl svého cíle. Třetí předpoklad je, že potřebuje disponovat prostředky, kterými naplánovanou aktivitu může vykonat nebo předat informace a instrukce k provedení někomu dalšímu. Pokud je alespoň jeden z těchto předpokladů narušen nebo eliminován, nemůže jedinec nebo organizace efektivně konat ve svůj prospěch. Obecným cílem informačních operací je tedy získat výhodu všech předpokladů pro sebe a to samé naopak co nejvíce znemožnit svému protivníkovi.

Nástroje informačních operací

Specialisté kybernetických a informačních sil v rámci své koordinační funkce využívají pro dosahování efektů širokou škálu vojenských nástrojů a schopností. Kombinací různých informačních aktivit ovlivňují vůli, pochopení a schopnosti svých protivníků a současně se proti takovému ovlivňování brání. Mezi koordinované vojenské nástroje a schopnosti patří:

• Psychologické operace – slouží k ovlivňování postojů, vnímání a chování schválených cílových skupin. Uplatňují se převážně pro vytváření efektů v kognitivní doméně a cílí tedy primárně na vůli protivníka.
• Civilně-vojenská spolupráce – zajišťuje efektivní a důvěryhodný vztah mezi vojenskými jednotkami a civilním prostředím během vojenského konfliktu nebo při působení jednotek v civilním prostředí (humanitární a rekonstrukční aktivity). Uplatňují se zejména pro podporu cílů v kognitivní doméně (minds&hearts aktivity).
• Elektronický boj – působení v elektromagnetickém spektru umožňuje vytvářet efekty ve virtuální doméně pomocí rušení přenosu informací a klamání. Zajišťují efekty vůči pochopení situace a omezují prostředky protivníka.
• Kybernetické operace – moderní technologie v současnosti převažují jako prostředek pro přenos informací. Působení v kybernetické prostoru je proto stěžejním komponentem informačních operací, kterým lze vyvolávat efekty ve všech třech doménách informačního prostředí.
• Přítomnost, postoj, profil – jedná se o koncept přítomnosti, chování a přátelského/nepřátelského obrazu jednotek působících v prostoru operace. Samotná přítomnost jednotek na určitém místě, v určitý čas a jejich způsob chování a vzezření vysílá jasný signál a informaci. Uplatňuje se zejména pro kognitivní a fyzickou doménu informačního prostředí.
• Klamání – záměrné aktivity zkreslující skutečnost, které uvádí protivníka v omyl, a tedy ke špatným a neúčinným rozhodnutím. Jedná se o vysoce komplexní operační činnost. Zaměřuje se na znemožnění pochopení situace a vytváří efekty ve všech třech doménách informačního prostředí.
• Operační, informační a komunikační bezpečnost – udržuje bezpečnost informací o vlastních jednotkách a činnostech. Chrání vlastní rozhodovací proces a proces velení a řízení vojenských jednotek.

Odkazy

Externí odkazy

• Velitelství kybernetických sil a informačních operací
• Oficiální Twitter účet Velitelství Kybernetických sil a Informačních operací
• Oficiální Facebook účet Velitelství Kybernetických sil a Informačních operací