Wikipedista:Aryon48/Pískoviště
Úžitečné editovat
~~~~ vygeneruje podpis vč. data v diskuzi
- Toto je Odkaz 1. Stačí dát slovo do [[xxx]]
- Dále tu je Odkaz s alternativním textem. Píše se takto: [[Odkaz|alternativním textem]]
- Šablona překlad se přidává ve formátu
{{Překlad|První jazyk, např. en|Název prvního článku, např. Wanhua District|Revize prvního článku, např. 877098976|Druhý jazyk, např. de|Název druhého článku, např. Wanhua|Revize prvního článku, např. 185319924}}. Revizi článku zjistíš pomocí volby Trvalý odkaz u dané jazykové verze, např. https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Wanhua_District&oldid=877098976.
- Udělátko HotCat (Nastavení -> udělátka -> HotCat -> uložit). Umožní jednoduchou kategorizaci, viz wp:HotCat
Test citací editovat
Online: Slyšel jsem, že jsem slyšel.[1]
Offline: Tohle jsem ale četl v jedné knížce.[2]
Reference editovat
- ↑ Meteorologové varují před silným větrem, na horách se může změnit ve vichřici. iROZHLAS. Dostupné online [cit. 2018-10-29].
- ↑ NĚKDO, Něčí. Článek: Podtitul. Moon Fungus. 2018-10-29, roč. 2018, čís. 4, s. 48.
tchajwanské kinematografie.[1] V roce 2000 získal v Cannes za film Yi Yi cenu za nejlepší režii.[2]
Wanli Ufo village editovat
Ve čtvrti Wan-li města Nová Tchaj-pej na Tchaj-wanu se nachází částečně opuštěné letovisko s více jak 30 domy typu Futuro a Venturo. Většina domů je opuštěna a ve špatném stavu, část objektů je ale obývána a dokonce doplněna o různé přístavby. V jiné části Nové Tchaj-peje, ve čtvrti San-č' (Sanzhi) se nacházel podobný komplex, avšak zdejší objekty byly navrženy jako dvoupatrové shluky domů Futuro. Komplex byl v roce 2010 zbourán.
Bununové editovat
| Bununové | |
|---|---|
| Jazyk(y) | |
| taoština, standardní čínština | |
| Náboženství | |
| animismus, křesťanství, buddhismus |
Bununové (znaky: 布農; pchin-jin: Bùnóng), historicky též Vonum, jsou jednou ze šestnácti celostátně oficiálně uznávaných etnických skupin původních obyvatel Tchaj-wanu. Hovoří bununštinou, která se zapisuje latinkou. Na rozdíl od jiných domorodých tchajwanských etnik jsou Bununové široce rozptýleni po centrálním pohoří i jiných částech Tchaj-wanu. In the year 2000, the Bunun numbered 41,038. This was approximately 8% of Taiwan's total indigenous population, making them the fourth-largest indigenous group. Děli se na pět podskupin: Takbunuaz, Takituduh, Takibaka, Takivatan a Isbukun.
Taové editovat
| Taové | |
|---|---|
 | |
 Tchaj-wan | 4,629 (2018) |
| Jazyk(y) | |
| taoština, standardní čínština | |
| Náboženství | |
| animismus, křesťanství, buddhismus | |
Taové (tradiční znaky: 達悟), jiným názvem Yami, jsou jednou ze šestnácti celostátně oficiálně uznávaných etnických skupin původních obyvatel Tchaj-wanu. Patří k austronéským národům, od ostatních domorodých etnických skupin na Tchaj-wanu se ale odlišují.
Významní Taové editovat
- Syaman Rapongan, spisovatel
Wu Čuo-liou editovat
| Wu Zhuo-liu | |
|---|---|
| Narození | 28. června 1900 Sin-pchu, Tchaj-wan, Japonské císařství |
| Úmrtí | 7. října 1976 (76 let) Tchaj-pej, Tchaj-wan |
| Povolání | spisovatel, novinář, publicista |
| Literární hnutí | x |
| Chybí svobodný obrázek. | |
Wu Čuo-liou také Wu Zhuo-liu (znaky 吳濁流, pinyin Wú zhuóliú, rodným jménem Wu Jiantian 吳建田; 28. června 1900 Sin-pchu, Tchaj-wan, Japonské císařství – 7. října 1976 Tchaj-pej, Tchaj-wan) byl významný tchajwanský spisovatel, novinář a publicista.
Život editovat
Dílo editovat
Svůj první román Sirotek Asie pojednává o
Vybraná bibliografie editovat
- Sirotek Asie (1945) - 亞細亞的孤兒, Orphan of Asia
- Fíkovník (1967, 1970) - 無花果, The Fig Tree
- Tchajwanská zlatice (1975, 1987) - 台灣連翹, Taiwanese Forsythia
Krátké povídky editovat
- Měsíc nad vodou - 水月
Politický systém editovat
Tchaj-wan (Čínská republika) je zastupitelská demokracie, poloprezidentská republika. Vláda se dělí na pět Yuanů (dvorů): Exekutivní Yuan (výkonná moc), Legislativní Yuan (zákonodárná moc), Soudní Yuan, Examinační Yuan, and Kontrolní Yuan. Hlavou státu a vrchním velitelem ozbrojených sil je prezident, který je volen v přímé volbě na maximálně dvě čtyřleté funkční období.[3] Příští volby prezidenta a Legislativního Yuanu se konají v roce 2024.
Demokraticky zvolení prezidenti Tchaj-wanu v přímé volbě (od roku 1996) | ||||||
| Pořadí | Ve funkci | Portrét | Jméno* (narození–úmrtí) |
Volby | Strana | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 20. květen 1996 – 20. květen 2000 |
|
Li Teng-chuej (Lee Teng-hui) 李登輝 (* 1923) |
1996 | Kuomintang | Li úřadoval jako prezident již v období 1988-1996, do této funkce ale byl dosažen v tehdejším systému vlády jedné strany (Kuomintangu). Teprve v roce 1996 se konal první demokratické a přímé volby prezidenta, ve kterých Li s výsledkem 54,0% hlasů svůj post obhájil.[4] |
| 2. | 20. květen 2000 – 20. květen 2008 |
|
Čchen Šuej-pien (Chen Shui-bian) 陳水扁 (* 1950) |
2000 | Demokratická pokroková strana | Historicky první zvolený kandidát opoziční strany, jehož nástup do úřadu znamenal konec více jak půl století trvající nadvlády nacionalistů.[4] |
| 2004 | ||||||
| 3. | 20. květen 2008 – 20. květen 2016 |
|
Ma Jing-ťiou (Ma Ying-jeou) 馬英九 (* 1950) |
2008 | Kuomintang | - |
| 2012 | ||||||
| 4. | 20. květen 2016 – úřadující |
|
Cchaj Jing-wen (Tsai Ing-wen) 蔡英文 (* 1956) |
2016 | Demokratická pokroková strana | Současná prezidentka a první žena v historii tohoto úřadu.[5] |
| 2020 | ||||||
| * Jméno je uvedeno v pořadí: 1) český přepis 2) běžně užívaný přepis v angličtině 3) na Tchaj-wanu používané tradičný znaky | ||||||
Administrativní dělení Tchaj-wanu editovat
.svg)
Tchaj-wan se správně člení na 6 (centrálně spravovaných) speciálních obcí (直轄市, č'-sia-š' / ti̍t-hat-chhī), 13 okresů (縣, siàn / kōan) a 3 města na úrovni okresu (市, shìh / chhī).[6] Historicky byly jednotlivé správní celky ještě řazeny do provincií. Ty ale byly v letech 1998 a 2018 jako administrativní celky zrušeny a dělení na provincie tak zůstalo jen jako formalita.
List editovat
| ISO | Vlajka | Název | Anglický název | Znaky | Type | Počet obyvatel 2020 | Rozloha (km2) | Population density (/km2) | Počet obyvatel 2010 | Hustota osídlení | Počet správních celků | Administrativní sídlo |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| NWT | 
|
Nová Tchaj-pej | New Taipei | 新北市 | speciální obec | 4 023 620 | 2 052,57 | 1 960,29 | 3 897 367 | +126 253 | 29 | Pan-čchiao |
| TPE | 
|
Tchaj-pej | Taipei | 臺北市 | speciální obec | 2 635 286 | 271,80 | 9 695,69 | 2 618 772 | +16 514 | 12 | Sin-i |
| TAO | 
|
Tchao-jüan | Taoyuan | 桃園市 | speciální obec | 2 254 363 | 1 220,95 | 1 846,39 | 2 002 060 | +252 303 | 13 | Tchao-jüan |
| TXG | 
|
Tchaj-čung | Taichung | 臺中市 | speciální obec | 2 816 667 | 2 214,90 | 1 271,69 | 2 648 419 | +168 248 | 29 | Západní čtvrť |
| TNN | 
|
Tchaj-nan | Tainan | 臺南市 | speciální obec | 1 879 115 | 2 191,65 | 857,40 | 1 873 794 | +5 321 | 37 | An-pching, Sin-jing |
| KHH | 
|
Kao-siung | Kaohsiung | 高雄市 | speciální obec | 2 773 984 | 2 951,85 | 939,74 | 2 773 483 | +501 | 38 | Feng-šan |
| ILA | 
|
Okres I-lan | Yilan County | 宜蘭縣 | okres | 453 951 | 2 143,63 | 211,77 | 460 486 | -6 535 | 12 | I-lan |
| HSQ | .svg){kind=small}
|
Okres Sin-ču | Hsinchu County | 新竹縣 | okres | 565 272 | 1 427,54 | 395,98 | 513 015 | +52 257 | 13 | Ču-pej |
| MIA | 
|
Okres Miao-li | Miaoli County | 苗栗縣 | okres | 544 762 | 1 820,31 | 299,27 | 560 968 | -16 206 | 18 | Miao-li |
| CHA | 
|
Okres Čang-chua | Changhua County | 彰化縣 | okres | 1 271 015 | 1 074,40 | 1 183,00 | 1 307 286 | -36 271 | 26 | Čang-chua |
| NAN | 
|
Okres Nan-tchou | Nantou County | 南投縣 | okres | 493 403 | 4 106,44 | 120,15 | 526 491 | -33 088 | 13 | Nan-tchou |
| YUN | 
|
Okres Jün-lin | Yunlin County | 雲林縣 | okres | 680 050 | 1 290,83 | 526,83 | 717 653 | -37 603 | 20 | Tou-liou |
| CYQ | 
|
Okres Ťia-i | Chiayi County | 嘉義縣 | okres | 502 007 | 1 903,64 | 263,71 | 543 248 | -41 241 | 18 | Tchaj-pao |
| PIF | 
|
Okres Pching-tung | Pingtung County | 屏東縣 | okres | 817 193 | 2 775,60 | 294,42 | 873 509 | -56 316 | 33 | Pching-tung |
| TTT | .svg){kind=small}
|
Okres Tchaj-tung | Taitung County | 臺東縣 | okres | 216 308 | 3 515,25 | 61,53 | 230 673 | -14 365 | 16 | Tchaj-tung |
| HUA | 
|
Okres Chua-lien | Hualien County | 花蓮縣 | okres | 325 706 | 4 628,57 | 70,37 | 338 805 | -13 099 | 13 | Chua-lien |
| PEN | 
|
Okres Pcheng-chu | Penghu County | 澎湖縣 | okres | 105 117 | 126,86 | 828,58 | 96 918 | +8 199 | 6 | Ma-kung |
| KEE | 
|
Ťi-lung | Keelung City | 基隆市 | autonomní město | 371 878 | 60,03 | 4 455,97 | 384 134 | -12 256 | 7 | Čung-čeng |
| HSZ | 
|
Sin-ču | Hsinchu City | 新竹市 | autonomní město | 448 207 | 151,66 | 922,82 | 415 344 | +32 863 | 3 | Severní čtvrť |
| CYI | 
|
Ťia-i | Chiayi City | 嘉義市 | autonomní město | 270 254 | 28,80 | 452,57 | 272 390 | -2 136 | 2 | Západní čtvrť |
| KIN | 
|
Okres Ťin-men | Kinmen County | 金門縣 | okres | 127 723 | 132,76 | 2 777,91 | 97 364 | +30 359 | 6 | Ťin-čcheng |
| LIE | 
|
Okres Lien-ťiang | Lienchiang County | 連江縣 | okres | 12 716 | 104,15 | 4 315,06 | 9 944 | +2 772 | 4 | Nan-kan |
Historie editovat
Tak jako u všech místních názvů na Tchaj-wanu, existuje celá řada pravopisů pro každý územní celek. Následující tabulka uvádí názvy v českém přepisu, čínsky i tchajwansky, čínský pravopis pak jednak v původních (tradičních) znacích, jednak v pevninské (chan-jü) i ostrovní (tchung-jung) varietě pchin-jinu. Protože na většině map nenajdete ani jeden z uvedených standardních pravopisů, ale tzv. poštovní pravopis, uvádíme i tuto verzi. Poštovní pravopis vychází z tzv. Wade-Gilesovy transkripce, ale na řadě míst se od ní odchyluje, např. vynecháváním apostrofů.
Wenhu Line (linka metra Tchaj-pej) editovat
| Wenhu | |
|---|---|
| |
| Stát | Tchaj-wan
|
| Město | Tchaj-pej |
| Síť metra | Metro v Tchaj-peji |
| Datum otevření | 1996 |
| Počet cestujících | 211 400 denně |
| Barva na mapě | hnědá |
| Technické informace | |
| Typ linky | podzemní |
| Počet stanic | 24 |
| Délka | 25,7 km |
| Depa | Stonebridge Park London Road Queen's Park |
| Soupravy | 1972 |
| Mapa linky | |
| |
Wenhu Line je jedna z linek metra v Tchaj-peji. Označuje se hnědou barvou. Protíná Tchaj-pej z jihovýchodu k severovýchodu. Linka má celkem 24 stanic, všechny nadzemní.
Název editovat
Název Bakerloo vznikl z názvů míst na trase linky, ulice Baker Street a nádraží Waterloo. Původní název dráhy na této lince byl Baker Street and Waterloo Railway. Jejím zkrácením vznikl lidový název Bakerloo, který se brzy po otevření v roce 1906 stal oficiálním názvem trasy.[7]
Stanice editovat
- Taipei Zoo
- Muzha
- Wanfang Community
- Wanfang Hospital
- Wembley Central
- Stonebridge Park
Národní parky Tchaj-wanu editovat
Národní parky v Česku jsou velkoplošná, zvláště chráněná území v Česku. V České republice se nachází devět národních parků.[8] Jejich status upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Nejstarší z nich je Krkonošský národní park (vyhlášen v roce 1963), největší je Národní park Šumava (69 030 ha). Pro národní parky se užívá zkratka NP.
Seznam editovat
| Název | Znaky | Datum vyhlášení | Rozloha (km²) | OpenStreetMap | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Národní park Kenting | 墾丁國家公園 | 1. ledna 1984 | 332,9 | ||
| Národní park Yushan | 玉山國家公園 | 6. dubna 1985 | 1 031,2 | ||
| Národní park Yangminshan | 陽明山國家公園 | 16. září 1985 | 113,4 | ||
| Národní park Taroko | 太魯閣國家公園 | 26. listopadu 1986 | 920,0 | ||
| Národní park Shei-Pa | 雪霸國家公園 | 1. července 1992 | 768,5 | ||
| Národní park Kinmen | 金門國家公園 | 18. října 1995 | 35,3 | ||
| Národní park atol Dongsha | 東沙環礁國家公園 | 4. října 2007 | 3 536,7 | ||
| Národní park Taijiang | 臺江國家公園 | 28. prosince 2009 | 393,1 | ||
| Národní park Jižní Pcheng-chu | 澎湖南方四島國家公園 | 18. října 2014 | 358,4 |
Reference editovat
- ↑ Edward Yang. IMDb [online]. [cit. 2018-10-29]. Dostupné online.
- ↑ Raz dva (Yi yi) — Česká televize. Česká televize [online]. [cit. 2018-10-29]. Dostupné online.
- ↑ 2019-2020 Taiwan at a Glance [online]. 2011-12-13 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Timeline: Taiwan's road to democracy. Reuters. 2011-12-13. Dostupné online [cit. 2019-07-25]. (anglicky)
- ↑ ČTK. První žena v čele Tchaj-wanu. Prezidentské i parlamentní volby vyhrála vůdkyně opozice. Hospodářské noviny [online]. 2016-01-16 [cit. 2019-07-25]. Dostupné online.
- ↑ 2019-2020 Taiwan at a Glance [online]. Ministry of Foreign Affairs, Republic of China (Taiwan), 2019-10-31 [cit. 2020-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-23. (anglicky)
- ↑ London Underground
- ↑ Zvláště chráněná území (§14): Národní parky [online]. AOPK ČR [cit. 2010-10-27]. Dostupné online.
{{Portály|Doprava}}
[[Kategorie:Linky metra v Londýně]]
Hnutí divoké lilie editovat
Hnutí divoké lilie (anglicky: Wild Lily Movement, znaky: 野百合學運, pchin-jin: Yě bǎihé xué yùn, český přepis: Jie paj-che süe jün, tchajwansky: Iá-pek-ha̍p ha̍k-ūn) bylo ...konalo se od 16. - 22. března 1990. Hnutí bylo iniciováno studenty a profesory z Národní tchajwanské univerzity a rychle se rozrostlo do počtu desítek tisíc lidí. Účastníci požadovali přímé volby prezidenta a konec vlády jedné strany, autoritativního Kuomintangu.
Po smrti Chiang Ching-kua v 1988, syna diktátora Čankajška, prezidenta dosazovala strana, a zemi fakticky vládlo Národní shromáždění, ve kterém zasedali jen členové do něj zvoleného v roce 1947, křeří s Čankajškem přišli na Taiwan.
Prezidentem v té době byl reformám otevřený Li Teng-chuej, který byl také prvním předsedou Kuomintangu, který pocházel přímo z Taiwanu. Lee se setkal se studenty, a slíbil prosadit požadavky. Jako výsledek se na Taiwanu v roce 1996 konali první přímé a svobodné prezidentské volby. Rok po demonstrací se dále, poprvé od roku 1947 (kdy ještě zasedal v Číně), konali volby do Národního shromáždění, a později byla postupně odebrána moc této instituci a převedena na taiwanský parlament, Legislativní dvůr.
Po tchajwanizaci politických orgánů a vyslyšení demonstrantů Hnutí Wild Lily požadující přímé volby prezidenta a členů Národního shromáždění a Legislativního dvora vedl či umožnil Li politické reformy vedoucí zemi k pluralitní demokracii.[1]
Na počest Hnutí Wild Lily a demokratizaci Taiwanu bylo náměstí, dříve zasvěcené autoritativnímu vládci Čankajškovi, přejmenováno na "Náměstí svobody" (Liberty Square) a každý rok se 22. března konají připomínkové akce.
Název editovat
Název byl inspirován tchajwanskou divokou lilií, (znaky: 台灣野百合, Lilium formosanum), symbolizující statečnosti a později inspiroval další sociální hnutí jako Slunečnicovou revoluci či Hnutí divokých jahod.
Odkazy editovat
Externí odkazy editovat
- ↑ LIŠČÁK, Vladimír. Taiwan - stručná historie států. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 142 s. ISBN 80-7277-097-7. S. 97, 98.