Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Suchdol nad Odrou

Tato stránka obsahuje archiv návrhu článku mezi Nejlepší články. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Nominace skončila výsledkem: Nebyl přijat mezi Nejlepší články. --Ioannes Pragensis 8. 1. 2011, 20:04 (UTC)

Suchdol nad Odrou

Chtěl bych dostat tento článek mezi nejlepší články české wikipedie. Věnoval jsem mu velké množství času a energie. Jsem v kontaktu s autorem vlastivědných publikací o Suchdolu nad Odrou a také jsem si celý městys nafotil. Proto jsem přesvědčen, že bych mohl za pomoci komunity tento článek mezi nejlepší dostat.--Pernak1 6. 9. 2010, 09:06 (UTC)

Hlasování

Dávám do hlasování, myslím, že tady stačí týden, pokud nenastanou komplikace. Takže do 11. 12.--Ioannes Pragensis 4. 12. 2010, 21:37 (UTC)

Komplikace nastaly, prodlužme si tedy hlasování o týden do 18. prosince. Ať je čas to dořešit.--Ioannes Pragensis 8. 12. 2010, 15:10 (UTC)

Ještě to není uspokojivě dořešeno. Poprosil jsem Saltzmanna, zda by laskavě nepomohl, takže je stále naděje, ale musíme prodloužit - radši přes svátky, ať má dost času. Takže do 8. ledna.--Ioannes Pragensis 18. 12. 2010, 08:26 (UTC)

Pro zařazení

• Líbí se mi to, děkuji--Ioannes Pragensis 4. 12. 2010, 21:43 (UTC) Námitky ohledně použité literatury a aktuálnosti údajů o politice považuji za závažné, zatím svůj hlas pozastavuji, dokud se to nevyřeší.--Ioannes Pragensis 16. 12. 2010, 08:28 (UTC)

1. Pro. --Taavetti 5. 12. 2010, 21:32 (UTC)
2. Za mě rozhodně! Dobrá práce.--frettie.net 7. 12. 2010, 12:37 (UTC)
3. Já též. --Ria 11. 12. 2010, 14:33 (UTC)
4. Za mě určitě ano, je to kvalitní práce. ♥ K123456 18. 12. 2010, 14:27 (UTC)
5. Podle mě ten článek není dobrý, ale výborný. Když kolikrát vidím jaké články jsou mezi dobrými na cizích wiki, tak tenhle je mnohem kvalitnější.--Senimo 20. 12. 2010, 18:45 (UTC)
6. Dobře zpracovaný článek - bez námitek. --Kmenicka 21. 12. 2010, 09:23 (UTC)

Proti zařazení

1. Proti. Viz diskuse. --Saltzmann 16. 12. 2010, 01:19 (UTC)
2. Proti, viz Saltzmann --Kyknos (labuť stěhov 16. 12. 2010, 01:36 (UTC)
3. Proti, ale velice rád svůj názor změním, pokud budou sekce doprava a sekce průmysl rozumně rozšířeny. Leotard 18. 12. 2010, 19:39 (UTC)

Diskuse během hlasování

Sekce historie se o hodně zlepšila, zejména musím ocenit období okolo 2. světové války. Ovšem stále mám ještě několik připomínek k historii:

• ve 2. polovině 19. století mi tam chybí zmínka o důležitých obecních institucích: určitě byla založena nějaká obecní škola nebo alespoň postavena nová budova. Ono to je zmíněno níže, ale školní budova (patřící obci) je známkou rozvoje obecního zřízení, takže by to nemělo chybět přímo v historii obce, nikoli jenom ve školství. Další důležitou institucí byla obecní záložna. Na 99 % něco takového existovalo.
• V roce 1950 započala kolektivizace zemědělství, a proto se i státní statek postupně přetvořil v Jednotné zemědělské družstvo. Tahle příčinná souvislost se mi moc nepozdává. Kolektivizace spočívala v tom, že soukromá zemědělská hospodářství se podřizovala státu - většinou do JZD. Ano, státní statky se někdy taky připojovaly k JZD, ale v tom nespočívá podstata kolektivizace, jak by se z této věty mohlo zdát.
• Pro obecní zřízení (a tento článek je přeci o obci) je důležité, že po válce až do roku 1990 spravovaly obce MNV, čímž obce ztratily svou samosprávnou funkci, jelikož MNV nebyl odpovědný svým občanům, ale okresním národním výborům. Z tohoto hlediska je obrovsky důležitý rok 1990, kdy obce opět získaly zpět svou samosprávnou funkci. Taková důležitá změna nesmí v článku chybět.

Jsou to vlastně detaily, věřím, že jejich doplnění nebude nijak složité. Jsou to ale podstatné detaily, takže zatím se musím hlasování zdržet. --Daniel Baránek 7. 12. 2010, 13:12 (UTC)

Jo, a v souvislosti s těmito připomínkami si myslím, že by hlasování mělo být prodlouženo na standardní dva týdny. --Daniel Baránek 7. 12. 2010, 13:15 (UTC)

Ad 1: Díval jsem se do Říčana, podle něj tam Kampelička vznikla r. 1888, Vzájemná protipožární pojišťovací společnost 1897 a Podpůrný svaz podnikatelů „Vlastní pomoc“ 1903. Já bych to ale zas nepovažoval za tak klíčové, abychom to museli výslovně uvádět. Rozhodně to jsou ukazatele rozvoje, ale o tom se v článku mluví aspoň obecně. Také ta škola by mi stačila zmínit tam co už je.

Ad 2: Přeformuloval jsem to a trochu rozšířil.

Ad 3: Také.

Podívejte se na to prosím, Danieli, zda Vám to tak sedí.--Ioannes Pragensis 8. 12. 2010, 22:18 (UTC)

1. Hmm... ve 2. polovině 19. století tu máme stále jen tři události / procesy: 1) železnice, jejíž budování probíhalo "zvenku", obec samotná na budování tohoto železničního tahu moc vliv neměla. 2) elektrifikace obce, na které obec jistě svůj podíl měla, ale to jsme opět až v roce 1900. Přitom proces vzestupu obecního zřízení by se měl demonstrovat především na rozvoji obecních institucí, tedy na výstavbě školy a zakládání obecních záložen. 3) Rozvoj továren - tady je to bez časového určení. Navíc to opět není tak úplně záležitost obce, ale spíše jednotlivých podnikatelů. Obec mohla výstavbu továren stimulovat (třeba nabídnutím levných pozemků), ale málokdy se do takových podnikatelských aktivit pouštěla sama (maximálně se tak zmohla na obecní pivovar). Pořád si myslím, že při popisu dějin obce je klíčový také popis rozvoje obecních institucí, a současná podoba mi tedy stále nestačí. Stačila by jedna věta (něco ve smyslu ... rychlý vývoj obce, který se projevil třeba stavbou nové školní budovy, založením kampeličky (1888) a svépomocných spolků (Vzájemná protipožární pojišťovací společnost, Podpůrný svaz...).
2. Ještě jsem to trochu přeformuloval, původní formulace by mohla naznačovat, že kolektivizace a vznik JZD byly dva různé procesy. Je to detail, ale jsem asi trochu "fajnšmekr" ;)
3. Ještě jsem doplnil MNV.

Takže kromě prvního bodu spokojen jsem. Po naplnění 1. bodu budu docela rád hlasovat pro NČ. --Daniel Baránek 8. 12. 2010, 23:17 (UTC)

Chtěl jsem se zeptat, jak je to myšleno s větou "Ve směru na Jeseník nad Odrou vznikla první elektrifikovaná trať na Moravě." a proč je zařazena v kapitole o 19. století. Takhle to vypadá, že zde byla postavena nějaká úplně nová železniční trať (čili nešťastná stylistika), navíc k elektrifikaci tratě Hranice na Moravě –Suchdol nad Odrou – Polanka nad Odrou došlo v roce 1962 a také to nebyla první elektrifikovaná trať na Moravě. --Harold 11. 12. 2010, 15:02 (UTC)

Nerozumím dotazu. Jedná se o úzkokolejnou trať mezi Suchdolem a Jeseníkem n.O., která byla jednou z prvních elektrifikovaných tratí na Moravě. Podle všeho to byla nejdříve koňská trať do Jesenického mlýna. Která byla okolo roku 1900 elektrifikovaná. Proč tedy píšete o trati Hranice na Moravě –Suchdol nad Odrou – Polanka nad Odrou? --Pernak1 11. 12. 2010, 16:19 (UTC)

Aha, už to chápu, ale souvislost s tou koňkou tam není nijak vidět (Severní dráha císaře Ferdinanda totiž taky vede směrem na Jeseník nad Odrou). Zkusím to přestylizovat. --Harold 11. 12. 2010, 16:38 (UTC)

Dík. --Pernak1 11. 12. 2010, 16:40 (UTC)

Dlouho jsem si v souvislosti s tímto článkem kladl otázku, zda lze nejlepší článek napsat bez "nejlepší literatury". Po dlouhém přemýšlení jsem došel k názoru že nelze. Bohužel to, že autor nemá k relevantní literatuře přístup, není omluvou... (Děsím se toho, že by takto začaly být houfně obhajovány články v nominacích, zvláště pokud se jedná o literaturu dostupnou v ČR.) K už dříve uvedené (nepoužité) literatuře bych snad doplnil práce jako Kuča, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 7. díl Str-U. Praha 2008 či Bartoš, J. - Schulz, J. - Trapl, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Svazek XIV, okresy: Opava, Bílovec, Nový Jičín. Olomouc 1995 (a našly by se i další). Bohužel stále trvají mé připomínky ohledně uvedených informací v sekci literatura, byť je autor označil za vyřešené. (Práce Markéty Křížové není monografie, ale článek ve sborníku, také články Josefa Gebauera, Karla Jiříka nejsou monografie, ale články a nedohledal jsem, že by je vydal Klub přátel Suchdola nad Odrou, ale poměrně jednuduše lze najít na inetu periodikum, kde byly publikovány.) Rozdíl mezi článkem ve sborníku a monografií je velmi výrazný, navíc takto bez uvedení isbn/issn je článek pro laika prakticky nedohledatelný. Stejné se týká i dalších příkladů, kdy se jedná o časopisecké články z Vlastivědných listů severní Moravy a Slezska (ne monografie) a nevydal je klub přátel Suchdola nad Odrou (což na rozdíl od autora článku netvrdí ani jím zmiňovaný odkaz). Tímto vším jsou čtenáři článku uváděni v omyl a myslím si, že to by se u NČ stávat nemělo.

Nejdou mi dohromady informace, že Původní název slovanské obce ... se dochoval v pramenech ze 13. století a zní Suchidol s tím, že První dochovaná písemná zmínka o osadě pochází z roku 1337 a to vše pak s údajem Místopisného rejstříku obcí českého Slezska a severní Moravy (Opava 2004), který zmiňuje k roku 1293 název „Suchydol“ (tzn. že v tom roce musela obec existovat!) Nerozumím větě: První dochovaná písemná zmínka o osadě pochází z roku 1337, kdy je na bezvýznamné latinsky psané listině podepsán pod názvem Ceuchenthal (das seichte Thal) jistý farář Petrus. Pominuli, zda opravdu listinu ze 14. století lze považovat za bezvýznamnou (obyvatelé Suchdola jí určitě za bezvýznamnou nepovažují a jen pro info listina se dochovala v originále či v opise?), nedává mi smysl, jak může být pod názvem někdo podepsán (pod názvem Ceuchenthal (das seichte Thal) jistý farář Petrus). V historii obce se zde dohromady mísí dějiny obce s dějinami fojtství (což ale směšovat nelze). Z hlediska dějin obce (navíc v kapitole Počátky osídlení) jsou majitelé fojtství bezpředmětní (mohou být uvedeni ve zvláštní kapitole). Dále se píše Dánové zde vytvořili proticísařskou enklávu. Ke konci třicetileté války Dány vystřídali Švédové, kteří se vylodili v Německu v roce 1630 což vytváří dojem jisté kontinuity, ale mezi Dány a Švédy v Suchdole bylo dlouhé období, kdy tam žádný z nich nebyl. Zajímalo by mne kolik lidí odešlo ze Suchdolu v souvislosti s Herrnhutem. Píšete „nejméně 84“ a o řádek později „V dokumentech je uvedeno ... celkem nejméně 280 ze Suchdolu“. Tak kolik jich vlastně bylo? V textu se píše o fojtech, abychom se vzápětí dověděli, že „rokem 1849 byl zrušen úřad dědičného rychtáře v Suchdole.“ Myslím, že běžný čtenář neví, že fojt a rychtář (tady) jedno jsou. Nebylo by vhodnější psát o majitelích Suchdola jako o „Cetrysech z Kynšperka“ jak je uvádí např. Josef Pilnáček v Rodech starého Slezska než v mě neznámém tvaru jako „Cetryš z Kynsberka“ (sám autor někdy píše i „Cetryš z Kynšperka“)? Následující text V průběhu druhé světové války projížděly Suchdolem transportní vlaky s vězni směřující do koncentračních táborů, situovaných v Němci okupovaném Polsku. Jednalo se o vyhlazovací pracovní tábory Auschwitz-Birkenau a jeho pobočné tábory mi příjde nadbytečný. Pokud by se mělo vypisovat, kdo všechno přes Suchdol projížděl (vzhledem k jeho lokalizaci na důležité železniční trati), asi by článek byl mnohem delší. Chybí mi (vzhledem k jejich významu) info o výsledku voleb z roku 1946. Stejně tak zajímavá by mohla (pro někoho) být informace o nárůstu počtu členů KSČ v roce 1948 (zdvojnásobení počtu jejich členů a dosažení toho, že cca 40% všech obyvatel obce bylo členy KSČ vypovídá o mnohém). Vzhledem k tomu, že železniční nehoda z roku 1953 patří dodnes mezi největší železniční neštěstí na území Česka, myslím, že by si zasluhovala alespoň krátkou zmínku. Info o faře Přestože má novou střešní krytinu, je neobydlená a chátrá je refovano zdrojem (ref. 37), který ale nic takové neříká. Možný by nebyla nezajímá informace, že po Tolerančním patentu se 2/3 obyvatelstva přihlásily k luterství. Nerozumím tomu, proč v sekci politika jsou podrobně uvedeny (jen) výsledky voleb z roku 2006. Očekával bych (pokud možno) přehlednou tabulku s výsledky za období 1990-2010, případně výsledky aktuálních voleb z roku 2010. V článku mi také chybí zmínka o Horním a Dolním dvoře. Jak snad alespoň částečně ukazují výše uvedené připomky, trvání na použití relevantní literatury není samoúčelné. --Saltzmann 16. 12. 2010, 01:19 (UTC)

Ad transporty přes Suchdol. Pokud to chápu dobře, tak tam je podstatná ta věta, která následuje: V lednu 1945 projížděl Suchdolem vlak s evakuovanými vězni z Osvětimi a 47 jich zde zmrzlo nebo byli zastřeleni na útěku. Ale pokud předchozí věty mají být úvodem věty uvedené, pak uznávám, že ten úvod je zbytečně dlouhý. Jinak souhlasím s veškerými výhradami. Jakkoli byly moje připomínky jakštakš splněny, stále mám ze sekce historie dojem, že to je jen analistický souhrn dat, mezi nimiž je souvislost naznačena jen chabě, anebo (v horším případě) zavádějícím způsobem. Celé to na mě působí dojmem nepochopení základních tendencí vývoje obce. Text nesleduje prakticky žádnou vyprávěcí linku (červenou nit). Když jsem řekl dříve své připomínky, co mi v článku chybí, tak fakta sice dodána byla, nemohu však říct, že byla do textu "začleněna". Bohužel stále nemohu hlasovat pro. --Daniel Baránek 16. 12. 2010, 08:13 (UTC)

Diskuse během hlasování - Doprava a průmysl

Rozsah této části na mne dělá dojem, že autorovi tato problematika není sympatická a doplnil ji jen "z povinnosti". I při zachování současného skromného rozsahu by si zasloužila alespoň zamodření použitých termínů (krbová kamna, autobusová doprava, elektrotechnický průmysl). Naproti tomu uvádět jména konkrétních firem, pokud o nich neexistují samostatné články, je zřejmě zbytečné. Leotard 16. 12. 2010, 08:32 (UTC)

Jen poznamenávám, že zamodřovat je není třeba, viz Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Kritéria. S pozdravem, --Podzemnik 16. 12. 2010, 08:41 (UTC)

Zamodřovat skutečně není třeba za každou cenu. S tím souhlasím, i v tomto článku je řada míst, která v některých jiných článcích jsou zamodřená (letopočty). Přesto bych článek s odkazem třeba na ta krbová kamna považoval za lepší. Výrobců krbových kamen v Česku zrovna mnoho není. Bavme se o tom, že tento článek chce patřit mezi Nejlepší články. Už teď je článek ve stavu, kdy jeho kvalita vysoko přesahuje standard článků o srovnatelně velkých obcích (městysech).Leotard 16. 12. 2010, 08:52 (UTC)

Náhodou jsem narazil na tohle, ale nevím, jestli to pomůže. Jan.Kamenicek 29. 12. 2010, 20:45 (UTC)

Diskuse

Sekce Historie

Sekci Přírodní poměry (a možná i Území) bych hodil spíše před sekci Historie.

Jakožto historika mě zajímá především kapitola o historii. Moc mě tedy nenadchla a určitě na ní bude třeba ještě dosti zapracovat:

• VyřešenoPrvní osada na území dnešního Suchdola byla založena slovanskými horníky, kteří zde dolovali stříbrnou rudu. A kdy to bylo? Ve 13. století? Nebo ještě dříve?
• Vyřešeno Stylistika: téměř v každé větě se opakuje sloveso být: byla založena... byla obnovena... zmínka je z roku... byl na latinské listině...
• Vyřešeno Od začátku 15. století již ale patřil k helfštýnskému panství Lacka z Kravař. Není k dispozici náhodou přesné datum?
• Vyřešeno Když v roce 1480 připadla obec k Moravě, bylo zde sepsanou dohodou zavedeno Jeronýmem z Lideřova nové oderské mýto. Mezitím se stala obec součástí panství kunvaldského. Kdy mezitím? A jakým způsobem obec připadla Moravě?
• Vyřešeno V 18. století byla obec součástí kunínského panství. Jak? Kdy? Proč?
• Vyřešeno Celá sekce historie na mě působí jako změť útržkovitých informací. Tady pěstění skotu, hned za tím železnice, pak bez jakékoli souvislosti počet obětí první světové války. Má-li být tento článek NČ, je potřeba trochu provázanosti jednotlivých informací.
• Vyřešeno Zdoje: Moravské Kravařsko je kniha stará více než 100 let. To je taky asi ten důvod, proč sekce historie působí tak útržkovitě. Nebyla by Říčanova kniha (nebo spíše brožurka) lepší?
• Vyřešeno Některé podstatné informace úplně chybí! Zejména ta, že Suchdol patřil k území, které připadlo Německu na základě Mnichovské dohody. Rozhodně zajímavá je také informace, že ve 30. letech v čele města stáli lidé z DNSAP. Viz zde

Nevím, jak jsou na tom jiné části článku, ale na historii bude třeba ještě dosti zapracovat. Přeju mnoho zdaru! --Daniel Baránek 7. 9. 2010, 19:32 (UTC)

Právě jsem výše zmiňovanou brožurku obdržel. Takže si celou historii projdu znovu. Bohužel jsem do teď u nás v knihovně jiný materiál nesehnal než ten 100 let starý, takže to byl docela boj. Díky. --Pernak1 7. 9. 2010, 20:46 (UTC)

To věřím. Ona asi opravdu žádná jiná literatura novějšího data neexistuje. Snad alespoň ta brožurka bude za něco stát. --Daniel Baránek 7. 9. 2010, 20:58 (UTC)

Dík za úpravy, hned je to lepší :) Jen ještě dvě nesrovnalosti:

• Vyřešeno zemských pozemkových desek - takhle se zemské desky neoznačují, nejedná se náhodou o zemské desky trhové?
• Vyřešeno ...v jehož rodě se udrželo celých 340 let až do roku 1945. - To těžko: 1) Jak můžeš zdrojovat informaci o roce 1945 knihou, která byla vydána roku 1898? 2) Vrchnostenská správa (a tedy i institut fojta) zanikla spolu se zřízením obecní samosprávy v důsledku revoluce 1848. Žádný rod nemohl fojtství držet, jelikož tato instituce již neexistovala. Mohli spravovat vrchnostenské statky v příslušné obci, k tomu, aby mohli obec spravovat, však museli být zvoleni občany. --Daniel Baránek 8. 9. 2010, 05:53 (UTC)

Snad opraveno. U Říčana je napsáno zemské desky pozemkové. Tak nevím? U fojtství šlo spíš o majetek než o titul. (opraveno)--Pernak1 8. 9. 2010, 07:21 (UTC)

Celou historii jsem přepracoval. Snad už je to lepší. Ještě by bylo potřeba udělat korekturu případně typo a prolink. Tak jestli se někdo najde budu moc rád. --Pernak1 8. 9. 2010, 13:39 (UTC) Ještě k řazení sekcí - vycházel jsem z NČ (Jiřetín pod Jedlovou, Varnsdorf), kde sekce historie je nazačátku. --Pernak1 8. 9. 2010, 14:08 (UTC)

Vlaková stanice Suchdol nad Odrou je myslím poměrně důležitá, nádraží rozlehlé a docela hezké. V článku je o něm zmínka jen velmi stručná! Imho by si snad i zasloužilo vlastní sekci. --Aeromix 20. 9. 2010, 21:32 (UTC)

Byl založen pahýl Suchdol nad Odrou (nádraží)‎. --Pernak1 21. 9. 2010, 13:02 (UTC)

Pár připomínek

Když se k tomu už nikdo nevyjadřuje přidám pár svých připomínek (časem snad přidám další). Zdaleka nebyla využita existující relevantní literatura (přestože tady padlo, že asi neexistuje). Za základ by mohl sloužit seznam literatury uvedený ve výše zmíněném odkazu. Především Mannsbart, Claus (hrsg.) - Chronik der Marktgemeinde Zauchtel a. d. Oder. Laupheim 2005. Prusenovský, Ladislav - Suchdol nad Odrou a okolí. Suchdol nad Odrou 1964. Případně Teltschik, Walter - Zauchtel, Heidelberg 2007 případně i některé specializované práce by neměly být jako zdroj opomenuty. Naopak použití mnohdy zastaralé literatury (zvláště pro starší dějiny) typu Moravského Kravařska není příliš vhodné. Mám problém i s prácemi uvedenými v literatuře. Práce Markéty Křížové není monografie, ale článek ve sborníku, také články Josefa Gebauera, Karla Jiříka nejsou monografie, ale články a nedohledal jsem, že by je vydal Klub přátel Suchdola nad Odrou, ale poměrně jednuduše lze najít na inetu periodikum, kde byly publikovány. Silně mi uniká význam signarur jednotlivých knih uváděných v poznámce (předpokládám, že se jedná o sign. v některé z SVK), které jsou čtenáři k ničemu. Mezi osobnostmi Suchdola mi chybí zmínění více osobností z řad Moravských bratří jimž se jiné zde uvedené osobnosti asi nemají šanci vyrovnat (někteří mají třeba i článek na cizojačné wikipedii). Vzhledem k tomu, že emigrace pozdějších Moravských bratří patří (podle mne) k asi nejvýznamnějším obdobím Suchdola, chybí mi její podrobnější zpracování třeba s využitím Vlastivědného sborníku okresu Nový Jičín. Chybí mi uvedení německého nejobvyklejšího označení Suchdola Zauchtel viz de:wiki. Potřeboval bych vysvětlit co/kdo je míněno panstvem z Bodenwaldu, nerozumím, jak se v roce 1935 do čela obce dostali členové DNSAP, když už v roce 1933 byla DNSAP zakázána a její členové většinou přešli do SdP, což se dá dovědět i na české wikipedii, atd. Pokud budu mít čas, přidám časem i další připomínky. Přestože je na článku vidět kus práce a i po povýšení na DČ (podle mne dost neuváženém, protože v té době článek na DČ neměl) došlo k jeho vylepšení (a hodně problematických věcí se podařilo odstranit), tak cesta k NČ je podle mého (subjektivního) názoru ještě dlouhá. --Saltzmann 20. 9. 2010, 22:29 (UTC)

K literatuře - Využil jsem veškerou dostupnou literaturu! K ničemu dalšímu prostě nemám přístup. (není to výmluva - jsem přesvědčen, že jsem historii i tak obsáhl dost) K údajným nepublikacím - Podle klubu přátel Suchdola nad Odrou (zde) to jsou publikace vydané v jejich edici.

Co se týče emigrace Moravských bratří, tak o tom by snad měl být napsán samostatný článek. Není důvod se o této etapě historie zmiňovat obsáhle. Není to článek o emigraci (a neemigrovali jen lidé ze Suchdola ale i z okolních obcí - tak se to netýká jen samostatného Suchdola), ale o Suchdole. --Pernak1 21. 9. 2010, 12:21 (UTC)

K literatuře: Mannsbart je snadno dostupný buď v knihovně Zemského archivu v Opavě anebo v knihovně Státního okr. archivu v Novém Jičíně. Pokud jsi ze Suchdola, tak NJ přece není až zas tak nedostupný. Souhlasím se Saltzmannem, že článek doznal citelného vylepšení, ale kdyby se teď mělo hlasovat, tak to stále to nestačí k tomu, abych nehlasoval proti zařazení článku mezi NČ. --Daniel Baránek 21. 9. 2010, 15:13 (UTC)

Bohužel od tama nejsem jsem z opačného konce moravy. Abych tento článek mohl začít psát tak jsem si tam několikrát zajel vlakem. O to ale nejde rád z dostupných zdrojů budu vylepšovat. Do Opavy ale opravdu nehodlám cestovat. --Pernak1 21. 9. 2010, 15:20 (UTC)

To děláte chybu, Opava je v tomto ročním období úchvatná. --Silesianus 21. 9. 2010, 15:31 (UTC)

Tak to jo, to je jasné. Já myslel, že jsi ze Suchdolu :) --Daniel Baránek 21. 9. 2010, 15:33 (UTC)

Raději bych uvítal konkrétní body k článku. Historie od Říčana (jako novodobý zdroj) snad stačí ne? A že je Opava krásná? O tom jsem nikdy nepochyboval. Žel bohu jsem pracující člověk a času na cestování není nikdy dost.--Pernak1 21. 9. 2010, 15:41 (UTC)

• VyřešenoV průběhu druhé světové války projížděly Suchdolem transportní vlaky s vězni směřující do koncentračních táborů. - Možná by bylo dobré zmínit do jakých konkrétně (zvláště zda šlo o tábory koncentrační či likvidační) a především proč je toto významné, přeci jen tato informace se týká asi většiny měst na tehdejších větších tratích v Němci okupované části Evropy. --Dezidor 11. 11. 2010, 21:35 (UTC)

• Vyřešeno Vzhledem k poválečnému odsunu Němců by se hodilo zmínit národnostní složení v roce 1930 a též kolika osob se odsun přesněji týkal. Nevím, zda je přesný zdroj, ale "většina" je dost vágní.

• Vyřešeno Věta V bojích celkem padlo 130 místních suchdolských Němců je nelogicky umístěna za smrt vězňů z Osvětimi (skoro to působí jako by padli při jejich postřílení) a navíc není jasné, zda zemřeli jako civilisté v bojích o Suchdol či jako vojáci na jiných místech války. --Dezidor 11. 11. 2010, 21:46 (UTC)

Snad doplněno (zdroj: Říčan). --Pernak1 4. 12. 2010, 21:41 (UTC)

Výše uvedená diskuse je uchovávána jako archiv nominace. Laskavě ji neměňte. Případné další debaty patří na příslušnou stránku (na diskusní stránku článku). Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.