Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Norské moře

Tato stránka obsahuje archiv nominace nejlepšího článku. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Nominace skončila výsledkem: Byl přijat mezi Nejlepší články. --Mirek256 6. 12. 2009, 08:56 (UTC)

Norské moře

Článek prošel recenzí, byl na hlavní straně, jde o překlad z de. Byl by to další geografický článek, který by byl mezi nejlepšími. Pokusím se začervenat nějaké odkazy, ale zde jich je pro mě samotného moc, a mořský biolog nejsem.Článek vznikl na de rámci soutěže de:Wikipedia:Schreibwettbewerb, tak se někomu může zdát zvláštní

Dávám článek do hlasování, uvidím, co se stane...ale snad článek projde.--Mirek256 22. 11. 2009, 10:28 (UTC)

Hlasování

Pro zařazení

1. Líbí se mi--Zákupák 26. 11. 2009, 17:36 (UTC)
2. Jsem pro, téma je nahlíženo z mnoha stran, což u NČ považuji za zásadní. ačkoliv domnívám se že ty odkazy z úvodu by zamodřit rozhodně šly, alespoň jako krátké pahýly --Vojtech.dostal 26. 11. 2009, 19:42 (UTC)
3. Jsem pro.--Svajcr 27. 11. 2009, 20:53 (UTC)
4. --Adamcervenka 29. 11. 2009, 16:22 (UTC)
5. --Acoma 2. 12. 2009, 16:11 (UTC)

Diskuse během hlasování

• Ahoj Mirku256, prosímtě, každopádně zamodřit úvod, takto by to správně nemělo projít ani mezi dobré články. Neříkal bych to, kdybych to sám neznal z připomínek WP:Q u svých článků ;-D Až to bude zamodřeno, tak budu rád hlasovat pro :-) --Gothic2 22. 11. 2009, 11:26 (UTC)

Já se ptal Podzemníka a Ioannese, a bylo mi řečeno, že to zde až tak nevadí. Ono co je tam červené, nemá článek totiž ani na en, ani na de, i když tam to není v úvodu. On je totiž každý článek jiný. Když tam vytvořím jednovětné pahýly, kde nebude nic víc, než zde v článku. A tento článek i se červenými linky jde pochopit.--Mirek256 22. 11. 2009, 11:40 (UTC)

To je pravda, já jsem na to poukázal tak trochu ze sobeckých důvodů, protože mě osobně ty červené linky v úvodu nikdy neprošly ;-)) Názor Ioanna a Podzemnika plně respektuji, takže už nebudu otravovat :-) S pozdravem --Gothic2 22. 11. 2009, 11:46 (UTC)

Tak pokud jsou ta témata nezamodřitelná (nebo jen jednou větou), doporučuji je odstranit (a eventálně třeba pro formu ponechat někde dále v textu) – takhle dělají víc škody než užitku, أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 26. 11. 2009, 17:43 (UTC)

Moc nerozumím větám:

• "Na severu tvoří hranici povodí k Baltskému moři přibližně norsko-švédskou a norsko-finskou hranici, v Norsku probíhá podél hlavního hřebene Skandinávského pohoří." - zní gramaticky nejasně, je potřeba zjednodušt a přeformulovat
• "Všechny tyto řeky jsou relativně krátké, ale díky velkému sklonu Skandinávského pohoří jsou na vodu nejbohatší řeky Skandinávie." - není mi jasné, proč by sklon pohoří (co to vlastně je?) měl určovat vodnatost tam tekoucích řek.--Ioannes Pragensis 30. 11. 2009, 21:58 (UTC)

Věty jsem upravil, té druhé byla myšlena návětrná strana Skandinávského pohoří. To snad už dává smysl.--Mirek256 1. 12. 2009, 14:29 (UTC)

• "Je proto jednou z nejstarších vod z okolních moří" - moc nechápu, prosím víc vysvětlit, jak to plyne z předchozí věty.
• "Zde teče studená, hustá voda, ponořená bývalá teplá voda zpět do Atlantiku." - nejasné, prosím přeformulovat.--Ioannes Pragensis 2. 12. 2009, 22:09 (UTC)

Věty jsem se snažil upravit, aby dávaly větší smysl. Stará voda je zde něco ve smyslu, bez výměny s okolním oceánem, na dně mořské pánve. Moc děkuji za spolupráci.--Mirek256 3. 12. 2009, 15:20 (UTC)

Ještě pro úplnost bych považoval za vhodné doplnit do článku alespoň nějaké materiály v češtině – literaturu a externí odkazy; což nemyslím, že k tomuhle tématu bude problém doplnit, není to nějaké výjimečně exotický zeměpis. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 3. 12. 2009, 15:26 (UTC)

To sice není, ale jak již bylo napsáno, jedná se o překlad z němčiny, a ne z angličtiny. A Němci tam kupodivu mají anglické knížky, a anglickou literaturu, a myslím jsou tam dva články ze Spiegelu či tak nějak. O samotném Norském moři toho v češtině moc není, (stačí se podívat na webové stránky univerzit) a když už něco je, tak jsou to komerční odkazy cestovek. A nechce se mi tam dávat publikaci o rybách, kde o Norském moři je jedna řádka. Sice jsem ze školy už nějaký čas pryč, ale nemyslím, že by se přímo o Norském moři učilo na českých školách nějak podrobně. Něco jsem přidal, ale jestli jsem článek zlepšil, nevím.--Mirek256 3. 12. 2009, 16:23 (UTC)

Diskuse

Rád pomohu s biologickými články. --Vojtech.dostal 24. 10. 2009, 15:48 (UTC)

Já budu moc rád, ale asi to nebude tak jednoduché, co se týká mořské havěti, je toho trošku moc. A ano na de není vše zamodřeno a na en je článek něco jako pahýl.--Mirek256 24. 10. 2009, 16:00 (UTC)

• věta "Korálové útesy však začínají být v ohrožení, protože je ničí moderní vlečné sítě pro lov ryb tažené po dně moře." by asi měla být orefována.--Vojtech.dostal 25. 10. 2009, 19:52 (UTC)

sice trvalo chvíli, něž jsem ref našel, je z roku 2002, v němčimě, ale snad nevadí--Mirek256 26. 10. 2009, 16:37 (UTC)

• Knížky v sekci Literatura by měly být zaznamenány v citačních šablonách. Po škole si článek pročtu a už bych mohl být konkrétnější i k obsahu. -- do citačních šablon jsem literaturu napsal

Faigl.ladislav _slova^činy 26. 10. 2009, 08:56 (UTC)

Já bych sám měl jednu poznámku, jedné věci, kterou jsem nedělal na článku. Myslím si, že Faerské ostrovy a Dánsko by nemusely být zároveň v infoboxu, když tak už jen Faerské ostrovy . jinak já převzal do infoboxu i Velkou Británii (je např. v infoboxu na francouzské wiki fr:Mer de Norvège, polské wiki pl:Morze Norweskie . Jenže wikipedista Mircea usoudil, že když Velká Británie zasahuje Shetlandy jen 200 mílovým pásmem, tak se to jaksi nepočítá. Španělská wiki es:Mar de Noruega místo Velké Británie dokonce uvádí Skotsko. Já jen toto píšu, že asi není jednoduché a jednoznačné, uvést státy, které zasahují do Norské moře. Jednoduché to je, asi záleží na tom, jak se to to asi pojme.--Mirek256 26. 10. 2009, 18:15 (UTC)

• Myslím, že by si malstróm zasloužil více než jednu větu - hlavně by mě zajímalo, co je výmysl a co je realita, asi by to chtělo i pár vět k vědeckému vysvětlení tohoto fenomenu.--Vojtech.dostal 28. 10. 2009, 08:56 (UTC)

V článku byla více než jedna věta, dokonce i část článku od Julese Verna, Wikipedista:Mircea vše převedl do samostatného článku, viz [[1]].--Mirek256 28. 10. 2009, 12:50 (UTC)

• Údaj o hloubce by IMHO potřeboval upřesnit – dno Norského moře jistě není plochá placka a hodnota 3970 m jistě neplatí pro celé dno. Chtělo by tedy upřesnit, zda se jedná o průměrnou hloubku nebo zda tento údaj platí pro nejhlubší bod. S pozdravem --Gothic2 28. 10. 2009, 12:06 (UTC)

Napíšu, že se jedná o největší hloubku.--Mirek256 28. 10. 2009, 12:50 (UTC)

• "Různé druhy rohovitek rodu Gorgonia tvoří podmořské lesy." - jestli máš po ruce ten zdroj, jedná se opravdu o rod Gorgonia? Není to obecnější vyjádření o rohovitkách? Já to nevylučuju ale rod Gorgonia je zřejmě spíš tropický. Na anglické wikipedii je mimochodem ta nepřesnost že stránka Gorgonia přesměrovává na stránku o rohovitkách... --Vojtech.dostal 1. 11. 2009, 09:02 (UTC)

Na zdroj se můžeš podívat sám, jde stáhnout, je to pdf. Viz reference je tam anglicky napsáno: Other corals such as gorgonians also form habitats utilised by fish and other organisms. These habitats are often called “gorgonian forests”, and are common in some fjords and along the shelf break. Já sice zas tak dobře anglicky neumím, ale snad tam něco o tzn. podmořských lesích je.--Mirek256 1. 11. 2009, 09:36 (UTC)

Aha, nevšiml jsem si že je to dostupné. Mluví tam obecně o „Gorgonians“, což jsou zřejmě „rohovitky“. Takže já to v tom článku opravím. --Vojtech.dostal 1. 11. 2009, 10:32 (UTC)

Článek má skoro 70 kB, což je docela hodně a tak nevím proč byla vrácena část o Malstrómu, kterou jsem vyčlenil do zvláštního článku. Stále chybí odstavec informující o ostrovech, přičemž podle mě ostrovy jsou důležitá charakteristika každého moře. Mircea 16. 11. 2009, 12:59 (UTC)

K oddílu Povrchové mořské proudy: Věta "Odhady vychází z toho, že obsah energie ve vodě proudící z Atlantiku do Norského moře je 250 terawatt." je (ač refovaná) fyzikálně nesmyslná (a to nemíním zacházet do úvah o klidové energii apod). Neměl autor na mysli konvekcí přenášený tepelný výkon? (A ještě drobnost, když už nebyla použita značka jednotky: Ústav pro jazyk český doporučuje watty skloňovat - viz Internetová jazyková příručka; "vychází" a "vycházejí" již k mému smutku považuje za rovnocenné správné varianty pro 3. os. mn. č.)Petr Karel 16. 11. 2009, 13:36 (UTC)

Větu o energii jsem upravil, odstavec o maltsrómu jsem vrátil, protože výše bylo jiným wikipedistou napsáno, že jedna věta o jevu nestačí. Ostatně na de v NČ odstavec taky je, a nikomu to nevadí. Musíte se dohodnout, kdo co chce, neumím vyhovět protikladným požadavkům. Vím, že nebudete souhlasit, ale podle mě popis ostrovů, když leží na okraji moře, či např v případě Shetland, Špicberků a Islandu do moře patří jeden mys ostrova, sem nepatří. Článek je překlad, de celkem logicky tabulku nemá. Ostatně nemá ani infobox. O infoboxu jsem již něco napsal výše, myslím, že do něj patří Spojené království a nepatří Dánsko (když už tam jsou Faerské ostrovy). Viz můj popis výše. --Mirek256 16. 11. 2009, 14:32 (UTC)

V odstavci Lov ryb a velryb je věta začínající Tak zažilo dělo.. Moc mi nesedí ta její formulace. Jinak je heslo parádní.--Zákupák 16. 11. 2009, 15:20 (UTC)

Díl za opravu překlepů, a věřím, že tam ještě budou další :-))). Větu jsem upravil. Děkuji za spolupráci--Mirek256 16. 11. 2009, 15:31 (UTC)

no je tu ta diskuse docela nepřehledná, takže spojené království do infoboxu ano a sice s poznámkou , Dánsko z infoboxu ven, když jsou tam z poznámkou Faerské ostrovy. Co se týká ostrovů očekával bych odstavec ve stylu:

"V Norském moři se nacházejí ostrovy pouze na jeho okrajích, jsou to na severu:, na západě: a především u norského pobřeží Vesterály a Lofoty a další."

Mircea 16. 11. 2009, 16:54 (UTC)