Wikipedie:Článek týdne/2010/34

Saavedrova pozice je jedna z nejznámějších šachových koncovek. Pojmenována byla po Fernandu Saavedrovi (18491922), španělském knězi žijícím v Glasgow, který si jako první všiml, že nemusí vést k remíze, jak se do té doby soudilo, ale lze ji dovést do vítězného konce.

Základní ideou řešení je proměna pěšce ve věž místo obvyklé dámy. Proměna v dámu by totiž umožnila slabší straně partii pomocí oběti věže dovést hrupatu, a tedy remíze. V případě proměny pěšce ve věž je sice materiál vyrovnaný, každý hráč má krále a věž, ale nevýhodné postavení krále slabší strany, vystaveného hrozbě matu, dostačuje k vítězství.

Jde o jeden z nejslavnějších případů tzv. minoritní proměny, tj. proměny pěšce v jinou figuru než dámu, a jeden ze vzácných případů, kdy se hráč proslavil díky jedinému tahu. Saavedrova myšlenka inspirovala tvorbu mnoha skladatelů šachových úloh, známá je například Liburkinova studieroku 1931, která ve svých řešeních kromě proměny pěšce ve věž obsahuje i proměnu ve střelce.