Otevřít hlavní menu
Ukázka algebraické šachové notace Tento článek používá k popisu tahů šachovou notaci.

V šachu je oběť takový tah, ve kterém se jedna strana vzdá některé své figury, druhá strana si na určitou dobu ponechá materiální výhodu a první strana doufá v kompenzaci za ni. Pokud je oběť provedena v zahájení, nazývá se gambit. Nejčastější je oběť pěšce, obětována však může být jakákoliv šachová figura kromě krále.

Někteří autoři rozdělují oběti na „pravé“ a „falešné“ (nebo pseudo-oběti).[1] U falešných obětí je relativně rychle jasná korektnost oběti, jelikož ústí do jedné z následujících eventualit:

  • do matu
  • k zisku materiálu
  • k výraznému zjednodušení pozice (v případě výrazné materiální převahy jednoho z hráčů)
  • do situaci, kdy oběť remizuje v beznadějné pozici

Oproti tomu u „pravých“ obětí je oběť jeden krok na cestě k dlouhodobějšímu cíli, příkladem může být

PříkladyEditovat

Útok na králeEditovat

abcdefgh
88
77
66
55
44
33
22
11
abcdefgh
Nečekaná oběť 6.Sxf7+

Na diagramu vlevo bílý zcela nečekaně obětoval střelce na poli f7 6.Sxf7. Pokud ho černý král vezme, bude následovat 7.Jg5+, po kterém černý král nemůže jít na e8 ani f8 z důvodu ztráty dámy 8.Je6. Po ústupu na g8 následuje 8.Je6 De8 9.Jxc7, takže zůstává už jen Kg6, kde po 8.f4 rozhodně nestojí moc bezpečně.

Přechodná oběť ihned získávající materiálEditovat

V pozici dvou předních světových velmistrů Levona Aroniana a Petra Svidlera (hrána roku 2006 na Talově memoriále v Moskvě) se vyskytla situace zachycená na diagramu vlevo.[2] Je s podivem, že mohl arménský velmistr Levon Aronian zahrát takovou chybu, jako byl tah 24.exd4. Na ten okamžitě následovala odpověď Ve1+, po které se Aronian okamžitě vzdal. Bílý musí vzít věž svoji věží z d1, jež přestává krýt dámu na d3, a tu okamžitě černý vezme.

Oběť zachraňující před jasnou prohrouEditovat

abcdefgh
88
77
66
55
44
33
22
11
abcdefgh
EvansReshevsky, USA 1963.

V této partii, hrané mezi jedněmi z nejlepších hráčů své doby Larry Evansem a Samuelem Reshevskym roku 1963, Reshevsky hrající s černými figurkami, jenž již měl výhru téměř jistou, na chvíli zaváhal a dal Evansovi možnost se zachránit. Té hráč s bílými figurkami samosebou ihned využil. Černý zahrál 1…Dxg3, na což bílý odpověděl 2.Dg8; 3.Kxg8 (ostatní ústupy prohrávají); 3…Vxg7 – černý nemohl věž vzít pro pat, a pokud by začal uhýbat, věž by krále šachovala věčně. Tento obrat byl několikrát označen jako „Švindl století“ („The Swindle of the Century“).[3]

Související témataEditovat

LiteraturaEditovat

  • MACHALÍČEK, Josef. Oběť v šachové partii. Frýdek-Místek: soukromé nakladatelství Pliska, 1996. 40 s. 

ReferenceEditovat

  1. Rudolf Spielmann, "The Art of Sacrifice in Chess", 1995, Dover, ISBN 0-486-28449-2
  2. Partie na serveru [chessgames.com
  3. Stalemate! Archivováno 2. 5. 2012 na Wayback Machine Jack O’Keefe, Michigan Chess Association.


Externí odkazyEditovat

  •   Slovníkové heslo oběť ve Wikislovníku