Oběť (šachy)
V šachu je oběť takový tah, ve kterém se jedna strana vzdá některé své figury, druhá strana si na určitou dobu ponechá materiální výhodu a první strana doufá v kompenzaci za ni. Pokud je oběť provedena v zahájení, nazývá se gambit. Nejčastější je oběť pěšce, obětována však může být jakákoliv šachová figura vyjma krále.
Někteří autoři rozdělují oběti na „pravé“ a „falešné“ (nebo pseudo-oběti).[1] U falešných obětí je relativně rychle jasná korektnost oběti, jelikož ústí do jedné z následujících eventualit:
- do matu
- k zisku materiálu
- k výraznému zjednodušení pozice (v případě výrazné materiální převahy jednoho z hráčů)
- do situaci, kdy oběť remizuje v beznadějné pozici
Oproti tomu u „pravých“ obětí je oběť jeden krok na cestě k dlouhodobějšímu cíli, příkladem může být
- oběť za útok na krále
- oběť za rychlejší a lepší vývin (například gambity)
- poziční oběť, kde za obětovaný materiál hráč získá důležitý strategický prvek (aktivita figur, volný sloupec, pěšcová struktura, opěrný bod)
Příklady editovat
Útok na krále editovat
| a | b | c | d | e | f | g | h | ||
| 8 |              | 8 | |||||||
| 7 | 7 | ||||||||
| 6 | 6 | ||||||||
| 5 | 5 | ||||||||
| 4 | 4 | ||||||||
| 3 | 3 | ||||||||
| 2 | 2 | ||||||||
| 1 | 1 | ||||||||
| a | b | c | d | e | f | g | h | ||
Na diagramu vlevo bílý zcela nečekaně obětoval střelce na poli f7 6.Sxf7. Pokud ho černý král vezme, bude následovat 7.Jg5+, po kterém černý král nemůže jít na e8 ani f8 z důvodu ztráty dámy 8.Je6. Po ústupu na g8 následuje 8.Je6 De8 9.Jxc7, takže zůstává už jen Kg6, kde po 8.f4 rozhodně nestojí moc bezpečně.
Přechodná oběť ihned získávající materiál editovat
| a | b | c | d | e | f | g | h | ||
| 8 | | 8 | |||||||
| 7 | 7 | ||||||||
| 6 | 6 | ||||||||
| 5 | 5 | ||||||||
| 4 | 4 | ||||||||
| 3 | 3 | ||||||||
| 2 | 2 | ||||||||
| 1 | 1 | ||||||||
| a | b | c | d | e | f | g | h | ||
V pozici dvou předních světových velmistrů Levona Aronjana a Pjotra Svidlera (hrána roku 2006 na Talově memoriálu v Moskvě) se vyskytla situace zachycená na diagramu vlevo.[2] Je s podivem, že mohl arménský velmistr Levon Aronjan zahrát takovou chybu, jako byl tah 24.exd4. Na ten okamžitě následovala odpověď Ve1+, po které se Aronjan okamžitě vzdal. Bílý musí vzít věž svoji věží z d1, jež přestává krýt dámu na d3, a tu okamžitě černý vezme.
Oběť zachraňující před jasnou prohrou editovat
V této partii, hrané mezi jedněmi z nejlepších hráčů své doby Larry Evansem a Samuelem Reshevskym roku 1963, Reshevsky hrající s černými figurkami, jenž již měl výhru téměř jistou, na chvíli zaváhal a dal Evansovi možnost se zachránit. Té hráč s bílými figurkami samosebou ihned využil. Černý zahrál 1…Dxg3, na což bílý odpověděl 2.Dg8; 3.Kxg8 (ostatní ústupy prohrávají); 3…Vxg7 – černý nemohl věž vzít pro pat, a pokud by začal uhýbat, věž by krále šachovala věčně. Tento obrat byl několikrát označen jako „Švindl století“ („The Swindle of the Century“).[3]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Rudolf Spielmann, "The Art of Sacrifice in Chess", 1995, Dover, ISBN 0-486-28449-2
- ↑ Partie na serveru [chessgames.com
- ↑ Stalemate! Archivováno 2. 5. 2012 na Wayback Machine. Jack O’Keefe, Michigan Chess Association.
Literatura editovat
- MACHALÍČEK, Josef. Oběť v šachové partii. Frýdek-Místek: soukromé nakladatelství Pliska, 1996. 40 s.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Slovníkové heslo oběť ve Wikislovníku
