Wernhard z Marsbachu
Wernhard z Marsbachu († 19./20. ledna 1283) byl sekovským biskupem (1268–1283) a blízkým spolupracovníkem českého krále Přemysla Otakara II.
| Wernhard z Marsbachu | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. století |
| Úmrtí | 20. ledna 1283 |
| Povolání | klerik a katolický biskup |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Funkce | biskup sekavský (od 1268) biskup |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Wernhard z Marsbachu se narodil jako syn pasovského leníka. Studoval na Padovské univerzitě. Mezi lety 1242 a 1264 byl pasovským kanovníkem a učitelem kanonického práva. V letech 1267 až 1268 působil jako pasovský kapitulní děkan.
V roce 1268 byl po smrti sekovského biskupa Oldřicha zvolen sekovským biskupem a ve funkci potvrzen svým nadřízeným, salcburským arcibiskupem Vladislavem Slezským. Byl blízkým spolupracovníkem českého krále, štýrského a rakouského vévody Přemysla Otakara II., který sekovskou diecézi vybavil množstvím privilegií a v roce 1269 ji přijal pod svou ochranu.[1]
V roce 1270 se spolu s novým salcburským arcibiskupem Fridrichem z Walchenu podílel na uzavření příměří mezi Přemyslem Otakarem II. a uherským králem Štěpánem V. V mnoha jednáních českého krále byl jmenován arbitrem. Roku 1273 spolu s olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku hájil zájmy českého krále na druhém lyonském koncilu, protože Přemysl odmítal uznat volbu nového římského krále Rudolfa I. Habsburského.[2] V květnu 1275 byl zástupcem Přemysla Otakara na říšském sněmu ve Augsburgu, kde odvážně obhajoval tezi o neplatnosti Rudolfovi volby. Jeho projev vyvolal velké pobouření, v jehož důsledku Rudolf Habsburský Přemysla uvrhl do říšské klatby a zbavil ho všech jeho zemí. Wernhard z Augsburgu musel doslova uprchnout. Téhož roku v Praze Wernhard vedl smírčí soud se svým pokořeným nadřízeným a odpůrcem českého krále salcburským arcibiskupem Fridrichem z Walchenu. Poté, co se Přemyslova vláda v alpských zemích v roce 1276 zhroutila, Wernhard se vydal vůli římského krále Rudolfa Habsburského, který sice odmítl Wernhardovu nabídku, aby působil jako prostředník mezi ním a Přemyslem, ale nakonec sekovského biskupa omilostnil.[3]
V roce 1277 se Wernhard podílel na uzavření spojenecké dohody mezi Rudolfem Habsburským a uherským králem Ladislavem IV. Roku 1282 se zúčastnil říšského sněmu v Augsburgu, kde svědčil při udělení Rakouska a Štýrska v léno Rudolfovi II. a Albrechtovi I. Habsburskému jejich otcem Rudolfem I. Habsburským. Na zpáteční cestě z tohoto sněmu Wernhard 19. nebo 20. ledna 1283 zemřel. Byl pohřben zřejmě v Sekovské bazilice. Jeho hrob se však nezachoval.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wernhard von Marsbach na německé Wikipedii.
- ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Přemysl Otakar II.: král na rozhraní věků. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 721 s. ISBN 978-80-7422-118-7. S. 157 a 340. [dále jen Přemysl Otakar II.].
- ↑ ŠUSTA, Josef. České dějiny II./I. Soumrak Přemyslovců a jejich dědictví. Praha: Jan Laichter, 1935. 803 s. Dostupné online. S. 136.
- ↑ Přemysl Otakar II., s. 409–410, 414 a 419.
Literatura editovat
- GATZ, Erwin. Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches. Ein biographisches Lexikon. Berlin: Duncker & Humblot, 2001. ISBN 3-428-10303-3. S. 715. (německy)
- POSCH, Fritz. Wernhard von Marsbach (1268–1283). In: AMON, Karl. Die Bischöfe von Graz-Seckau, 1218–1968. Graz u. a: [s.n.], 1969. S. 717. (německy)
| Sekovský biskup | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Oldřich Sekovský |
1268–1283 Wernhard z Marsbachu |
Nástupce: Leopold I. Sekovský |
