Wikipedie

Władysław Żeleński

polský hudební skladatel

Władysław Marcjan Mikołaj Żeleński (6. července 1837 Grodkowice – 23. ledna 1921 Krakov) byl polský skladatel, klavírista, varhaník, pedagog a organizátor hudebního života.

Władysław Żeleński
Základní informace
Narození6. července 1837
Grodkowice
Úmrtí23. ledna 1921 (ve věku 83 let)
Krakov
Místo pohřbeníRakowický hřbitov (50°4′32″ s. š., 19°57′14″ v. d.)
Žánryopera a symfonie
Povoláníklavírista, hudební skladatel, hudební pedagog, profesor, varhaník a dirigent
Nástrojeklavír, píšťalové varhany a varhany
Oceněnírytíř Řádu Františka Josefa
Manžel(ka)Wanda Żeleńska
DětiTadeusz Boy-Żeleński
Stanisław Gabriel Żeleński
Edward Żeleński
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se v Grodkowicích jako syn statkáře z malé polské šlechty. Jeho otec byl zavražděn 23. února 1846 v průběhu selského povstání, během tzv. haličské řeže, když se snažil zachránit svou manželku. Chlapec od mládí projevoval mimořádné hudební nadání. V Krakově začal hrát na klavír pod vedením Kazimierza Wojciechowského a Jana Germasze a studoval i skladbu u Franciszka Mireckého. Ve věku 20 let měl už Żeleński na svém kontě dva smyčcové kvartety, tria a orchestrální předehry, které osobně dirigoval na koncertě 29. července 1857.

K dalšímu studiu odcestoval roku 1859 do Prahy, kde studoval hru na klavír u Alexandra Dreyschocka a kontrapunkt a hru na varhany u Josefa Krejčího. V roce 1862 získal v Praze také titul doktora filozofie. Mimo jiné zde zkomponoval Pięć śpiewów z królodworskiego rękopisu op. 10 na text Václava Hanky. V letech 1866–1870 dokončil svá studia na pařížské konzervatoři u profesora Napoléona Henri Rebera a později ještě soukromě u Bertholda Damckeho (1812-1875).

V roce 1870 se Władysław Żeleński vrátil do vlasti. Zpočátku působil v Krakově, kde se 30. ledna 1871 konal koncert sestavený z jeho skladeb. Poté přesídlil do Varšavy. Po smrti Stanislawa Moniuszka převzal třídu harmonie a kontrapunktu na varšavské konzervatoři. V roce 1878 působil jako umělecký ředitel Varšavské hudební společnosti .

Trvale v Krakově editovat

V roce 1881 se vrátil natrvalo do Krakova. Z jeho iniciativy vznikla v Krakově konzervatoř, kde pak byl ředitelem až do své smrti v roce 1921. Kromě toho vedl varhanní třídu a vyučoval teoretické předměty. V roce 1898 byl vyznamenán řádem Františka Josefa I.

Władysław Żeleński zemřel v Krakově 23. ledna 1921 a byl pohřben do rodinné hrobky na Rakowickém hřbitově.

Dílo editovat

 
Titulní strana klavírního výtahu opery Goplana.

Żeleńskiho dílo zahrnuje pět smyčcových kvartetů, sextet, 2 tria, klavírní kvartet, skladby pro housle a klavír, klavírní skladby, písně, orchestrální díla a četné písně.

Opery editovat

Orchestrální skladby editovat

  • W Tatrach op. 27 (1868-70)
  • Dźwięki żałobne op. 36, elegické andante pro orchestr
  • Echa leśne op. 41, koncertní předehra
  • Suita tańców polskich op. 50
  • Oda do młodości op. 51
  • Koncert pro klavír a orchestr Es-dur op. 60
  • 1. symfonie (1871-72)
  • 2. symfonie (ok. 1912)

Komorní hudba editovat

  • Smyčcový kvartet E-dur op. 1 (ztraceno?)
  • Smyčcový kvartet
  • Smyčcový sextet C-dur op. 9
  • Lyrický valčík op. 15 pro violoncello a klavír
  • Deux morceaux de salon op. 16 pro housle a klavír
  • Variace na vlastní téma pro smyčcový kvartet op. 21 (před 1870)
  • Klavírní trio op. 22
  • Smyčcový kvartet F-dur op. 28
  • Romans op. 29 pro housle a klavír
  • Taniec fantastyczny op. 29 pro housle a klavír
  • Sonáta pro housle a klavír op. 30
  • Smyčcový kvartet A-dur op. 42
  • Klavírní kvartet c-moll op. 61
  • 2. sonáta pro housle a klavír (1917)

Klavírní skladby editovat

  • Dwa tańce polskie op. 3
  • Klavírní sonáta op. 5 (před 1859)
  • Valse caprice op. 9 (1858)
  • Deux morceaux de salon op. 11
  • 6 skladeb op. 17
  • Humoreska a Gavotta op. 18 (1870-80)
  • Klavírní sonáta op. 20
  • Deux mazourkas op. 31
  • Kołysanka op. 32 pro housle nebo violoncello a klavír
  • Grand scherzo de concert op. 35
  • Dwa tańce polskie op. 37 pro klavír na 4 ruce
  • Prélude-Caprice op. 43 (1888-93)
  • Gawot op. 45
  • Wielki polonez op. 46
  • Reverie op. 48
  • Moments d'un carnaval op. 52, valse brillante
  • Thème varié op. 62
  • Deux morceaux op. 63

Písně editovat

  • Gdy pozdrowię op. 1, slova Stefan Garczyński (cca 1857-1860)
  • Moja pieszczotka op. 2, slova Adam Mickiewicz
  • Spiewak w obcej stronle op. 3, slova Bohdan Zaleski
  • Pajęczyna op. 6, slova Władysław Syrokomla (1857-60)
  • Spotkanie się nasze gdzieś daleko op. 7, slova Bohdan Zaleski (1857-60)
  • Zakochana op. 7, slova Bohdan Zaleski (1857-60)
  • Triolety op. 8, slova Bohdan Zaleski (1859-60)
  • W imionniku op. 8, slova Adam Mickiewicz (1859-60)
  • Wspomnienie op. 8, slova Bohdan Zaleski (1859-60)
  • Pięć śpiewów z królodworskiego rękopisu op. 10, slova Václav Hanka (1861-62)
  • Czarna sukienka op. 12, slova Konstanty Gaszyński (1863)
  • Do Polek op. 12, slova Franciszek Żygliński (1864?)
  • Rojenia wiośniane op. 13, slova Bohdan Zaleski (1864?)
  • Mój kwiatek op. 14, slova Mikołaj Bołoz Antoniewicz (1864?)
  • Posyłka op. 14, slova Mikołaj Bołoz Antoniewicz (1864?)
  • Młodo zaswatana op. 19, slova Bohdan Zaleski (1864?)
  • Jaskółka op. 19, slova Teofil Lenartowicz (1864?)
  • Łzy op. 19, slova Teofil Lenartowicz (1864?)
  • Sen nocy letniej op. 23, slova Miron (1867-70?)
  • Pod okienkiem op. 23, slova Miron (1867-70?)
  • Dzikie sny op. 24, slova Mieczysław Romanowski (ok. 1870)
  • Pieśni Gabrieli op. 25, slova Narcyza Żmichowska (ok. 1871-73)
  • Z teki Józefa Kościelskiego op. 26, slova Józef Kościelski (ok. 1877-78)
  • 4 písně Kazimierza Tetmajera
  • Czy pamiętasz, slova Krzyżanowski (1901)
  • Z nieboskiéj komedyi, slova Krzyżanowski (1901)

Jiné skladby editovat

  • Pieśń myśliwska (Chór strzelców) op. 33 pro mužský sbor
  • 25 varhaních preludií op. 38
  • Kantata na cześć J. I. Kraszewskiego na głosy męskie i orkiestrę (1879)
  • Kantata ku uczczeniu zwycięstwa Jana Sobieskiego pod Wiedniem na chór męski i orkiestrę (1883)
  • Kantata ku uczczeniu 500 rocznicy założenia Uniwersytetu Jagiellońskiego na chór męski i orkiestrę (1900)
  • Pije Kuba do Jakuba, humoreska pro smíšený sbor (1879)
  • Boga Rodzico pro smíšený sbor

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Władysław Żeleński na polské Wikipedii.

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Władysław_Żeleński&oldid=21987384“