Vznášivky jsou drobní planktonní korýši. Patří mezi klanonožce a žijí převážně v oceánech.

Jak číst taxoboxVznášivky
alternativní popis obrázku chybí
vznášivka rodu Diaptomus
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenkorýši (Crustacea)
TřídaMaxillopoda
Podtřídaklanonožci (Copepoda)
Řádvznášivky (Calanoida)
G. O. Sars, 1903
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stavba těla editovat

Vznášivky mají podobnou stavbu těla jako ostatní volně žijící klanonožci. Liší se od nich především velmi dlouhým prvním párem tykadel, která se skládají z více než dvaceti článků a často dosahují až ke konci zadečku. Samci mají jedno tykadlo zahnuté, samičky vytváří jeden vaječný váček.

Celková délka těla je obvykle do dvou milimetrů, byly však odchyceny i samice hlubokomořských vznášivek, které měřily více než 17 mm.[1]

Způsob života a ekologický význam editovat

Vznášivky žijí nejčastěji v pelagiálu slaných i sladkých vod a živí se jako filtrátoři.

Zejména mořské vznášivky jsou ekologicky velmi významnou skupinou. Tvoří dominantní složku zooplanktonu oceánů (55 až 95 procent, nejvíce jsou zastoupené v polárních oblastech)[1] a jsou zde důležitou částí potravního řetězce. Konzumují velká množství fytoplanktonu (sinic a řas) a samy jsou zároveň potravou nejen pro menší ryby, ale například i pro kosticové velryby.

Zástupci editovat

Je známo přes 2000 druhů vznášivek řazených do přibližně 50 čeledí.[2] Většina z nich jsou druhy mořské (velmi hojný je např. druh Calanus finmarchicus). Ve vnitrozemských a brakických vodách žijí zástupci čeledí Diaptomidae (rody Diaptomus, Eudiaptomus), Temoridae (Heterocope, Epischura) či Centropagidae.

Reference editovat

  1. a b MAUCHLINE, John. The Biology of Calanoid Copepods. [s.l.]: Academic Press, 1998. (Advances in Marine Biology). Dostupné online. S. 4–5. 
  2. WALTER, T. C.; BOXSHALL, G. World of Copepods database [online]. [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat