Otevřít hlavní menu

Vstavač mužský

vytrvalá bylina s fialovými květy

Vstavač mužský (Orchis mascula) zvaný též horská orchidej je vytrvalá bylina z rozsáhlého rodu vstavač (Orchis). V Česku je chráněna jako silně ohrožený druh. Patří k našim nejvzácnejším orchidejím.[1]

Jak číst taxoboxVstavač mužský
alternativní popis obrázku chybí
Vstavač mužský (Orchis mascula)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád chřestotvaré (Asparagales)
Čeleď vstavačovité (Orchidaceae)
Rod vstavač (Orchis)
Binomické jméno
Orchis mascula
L., 1755
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

PopisEditovat

Vytrvalá, vzpřímená, zelená bylina z čeledi vstavačovitých (Orchidaceae). Dorůstá výšky 20–60 cm. Hlízy jsou velké, kulovité nebo vejčité, nedělené, se silnými kořeny. Lodyha přímá, slabě rýhovaná, zelená či nafialovělá, ve spodní části i na přízemních listech tmavě hnědočerveně tečkovaná. Listy v počtu 4–8 jsou růžicovitě rozprostřené, polovzpřímené, kopinatě podlouhlé, špičaté, mají délku 7–20 cm a šířku 1,5–3 cm. Jsou zelené, mohou být buď neskvrnité, nebo naopak s hrubými tmavými skvrnami po celé ploše, či dokonce hustě nachově tečkované jen při jejich bázi. Květenství je mnohokvěté, hustě válcovité, dosahuje délky až 20 cm. Listeny jsou drobné, špičaté, nafialovělé. Semeník je válcovitý, zakroucený, přibližně stejně dlouhý jako listeny. Květy větší, nápadné, různě sytě růžové až nachově fialové, vzácně bílé či světle růžové. Pysk s ostruhou je u báze nabělalý až bílozelený, s tmavými tečkami,má délku 8–16mm a šířku 8–18 mm. Ostruha je štíhlá, má délku 10–20 mm, směřuje šikmo dozadu a vzhůru. Sloupek je tupý a krátký, brylky zelené. Zevní okvětní lístky jsou oválné nebo lehce zašpičatělé, postranní jsou zevně vytočené s přední polovinou převislou. Samotné květy tvoří neúplnou přilbu. Plody jsou oválné tobolky obsahující velké množství semen.[2][3] Roste na svěžích, čersvých, nehnojených až mírně suchých loukách, křovinatých stráních, světlých lesích, na hranici louky a lesa, na bazickém i kyselém podkladu zejména v podhorském a horském typu. Doba květu od května do června.[1][2][4][5]

PoddruhyEditovat

Vstavač mužský je členěn na několik poddruhů, z nichž minimálně dva zasahují do střední Evropy. Východoevropský vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subspecies signifera), který se vyznačuje pouze dlouze špičatými okvětními lístky a lalokem pysku dvakrát delším než laloky postranní. A západoevropský vstavač mužský pravý (Orchis mascula subspecies mascula), jehož okvětní lístky jsou krátce zašpičatělé a střední lalok pysku jen o málo delší než postranní. Mezi oběma poddruhy existuje řada přechodných forem.[4][6]

RozšířeníEditovat

Vstavač mužský je rozšířen od Kanárských ostrovů, přes severozápadní Afriku, západní části Středozemí, Evropu až na sever k polárnímu kruhu. Východní hranice probíhá Itálií a střední Evropou. Přesto díky mnohdy nejistému rozlišení poddruhů a přechodných forem není zcela jistě určené veškeré rozšíření.[4]

Rozšíření v ČREditovat

V České republice roste vstavač mužský vzácně. Především v hraničních horách a jejich podhůří. Výraznější koncentrace se nachází na Moravě (Bílé Karpaty, Javorníky, Jeseníky, Beskydy). V severozápadních Čechách roste v Doupovských a Krušných horách a vzácně ve Šluknovské pahorkatině. V dřívějších dobách se vyskytoval v oblasti někdejších orchidejových luk, táhnoucí se od vrchu Hradiště u Hlinné přes Babiny až po Němčí, ale díky rozvoji zemědělství a následného hnojení se již zde posledních 20 let vstavač mužský nevyskytuje. Na okraji obcí Jílové a Modrá na Děčínsku se nachází v současnosti nejbohatší populace druhu v celém Českém středohoří.[3][6] Dále má stálý výskyt na okraji obce Ženklava u Štramberka na Novojičínsku.

Ochrana a ohroženíEditovat

Vstavač mužský je chráněn jako silně ohrožený druh (vyhláška č.395/1992 Sb.). Chráněn je i mezinárodní úmluvou CITES. Tento druh je ohrožen na území ČR díky své extrémní vzácnosti. Druh je ohrožován hlavně přímými negativními důsledky lidské činnosti. Především se jedná o hnojení luk minerálními hnojivy při rozvoji zemědělství, a pak i díky nepodloženým afrodiziakálním účinkům (více v kapitole "Lidové léčitelství")[4][3]

Lidové léčitelstvíEditovat

V dřívějších dobách byly hlízy vstavačů sbírány pro údajně značné léčebné a afrodiziakální účinky. Vliv na to měla především dávná tzv. „doktrína signatur“ (soubor starodávných moudrostí z okruhu zdraví) tvrdící, že části rostlinného (a i zvířecího) těla mají vliv na různé orgány či části těla lidského, které připomínají (např. fazole-ledviny). A tak sušené a drcené hlízy vstavačů, které mají kulovitý až vejčitý tvar ne nepodobný varlatům, byly oficiální drogou ještě ve 20. století. Dokonce ještě dnes jsou orchideje nemilosrdně drancovány pro salep (tradiční horký nápoj z Blízkého východu), obětí této devastace se často stávají i druhy orchidejí extrémně vzácné a unikátní. Z Blízkého východu (Turecko, Libanon) je salep dovážen i k nám a je nabízen v některých čajovnách. [4]

PoznámkaEditovat

Dokonce se proslýchá, že občas si vstavač mužský ordinoval i sám Jára Cimrman.[7]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Vstavač mužský — Orchis mascula [online]. PrirodaKarlovarska.cz [cit. 2013-02-16]. Dostupné online. 
  2. a b Vstavač mužský (Orchis mascula L.) [online]. http://botanika.borec.cz/vstavac_muzsky.php [cit. 2013-03-30]. Dostupné online. 
  3. a b c vstavač mužský — Orchis mascula [online]. http://prirodakarlovarska.cz/clanky/959-vstavac-muzsky-orchis-mascula [cit. 2013-03-30]. Dostupné online. 
  4. a b c d e ORCHIS MASCULA L. subsp. SPECIOSA (Mutel) Hegi – vstavač mužský znamenaný [online]. http://botany.cz/cs/orchis-signifera/ [cit. 2013-03-30]. Dostupné online. 
  5. Vstavač mužský (Orchis mascula) [online]. http://www.naturfoto.cz/vstavac-muzsky-fotografie-3780.html [cit. 2013-03-30]. Dostupné online. 
  6. a b Orchideje Českého středohoří [online]. http://orchidejeceskehostredohori.blog.cz/0903/orchis-mascula-s-l [cit. 2013-03-30]. Dostupné online. 
  7. Jára (da) Cimrman [online]. http://nikie.wz.cz/djc01.htm [cit. 2013-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-09. 

Externí odkazyEditovat