Vsevolod I. Jaroslavič

kyjevský velkokníže

Vsevolod I. Jaroslavič (103013. dubna 1093) byl kyjevský kníže z rodu Rurikovců, vládl v letech 10761077 a 10781093. Byl synem Jaroslava Moudrého a švédské princezny Ingigerd.

Vsevolod I. Kyjevský
12 History Of Russia by William Tooke.jpg
Narození1030
Kyjev
Úmrtí10. dubna 1093 (ve věku 62–63 let)
Vyšhorod
Místo pohřbeníKatedrála svaté Sofie
Povolánípolitik
ChoťAnastázie Monomachovna Byzantská (1046–1067)[1][2][3]
Anna Polovská (od 1068)[4][1][2]
DětiVladimír II. Monomach[5][6][2]
Adéla Kyjevská[2]
Rostislav Vsevolodovič Perejaslavský[7]
Anna Kyjevská[8][9][10]
Kateřina Kyjevská
RodičeJaroslav I. Moudrý[1][2] a Ingegerda Švédská[2]
RodRurikovci
PříbuzníAnna Kyjevská, Anastázie Rurikovna, Alžběta Kyjevská, Izjaslav Jaroslavič, Igor Jaroslavič, Svjatoslav II. Jaroslavič, Vladimír Jaroslavič a Vyacheslav Yaroslavich (sourozenci)
Funkcečernigovský kníže (1073–1078)
kyjevský kníže (1076–1077)
kyjevský kníže (1078–1093)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Perejaslavský knížeEditovat

Vsevolod vládl dlouhá léta Perejaslavli, kterou mu odkázal ve své závěti otec. V té době úzce spolupracoval se svými staršími bratry, kyjevským knížetem Izjaslavem a černigovským knížetem Svjatoslavem, což jim umožnilo kontrolovat v podstatě celé území ruského státu. Historici proto často píší o triumvirátu. Roku 1073 získal na základě stařešinského práva po svém bratru Svjastoslavovi II., který vyhnal Izjaslava z Kyjeva a usedl na knížecí stolec, Černigov a dosadil sem svého syna Vladimíra.

Po Svjatoslavově smrti roku 1076 se stal kyjevským knížetem, ale trůn brzy přenechal staršímu Izjaslavovi, který se vrátil z ciziny. Izjaslav však již roku 1078 zahynul a Vsevolod znovu usedl na knížecí stolec v Kyjevě. Jeho vláda byla vyplněna množícími se dynastickými rozbroji a sílícími útoky kočovných Polovců, kterým se snažil čelit s pomocí svých synů, především nejstaršího Vladimíra.

RodinaEditovat

Vsevolodovou ženou byla byzantská princezna, dcera nebo neteř císaře Konstantina IX. Monomacha. Podle pozdější ruské tradice poslal prý císař s nevěstou knížeti panovnickou korunu, tzv. Monomachovu čapku, kterou používala ke své korunovaci veliká knížata moskevská od roku 1498. Ve skutečnosti však šlo o zlatou přilbu egyptské provenience, kterou ve 14. století získal Ivan I. Kalita od tatarského chána. V tomto manželství se kromě dalších dětí narodil kyjevský kníže Vladimír II. Monomach.

ReferenceEditovat

  1. a b c Andrej Vasiljevič Ekzempljarskij:  Q24373431. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek VII. 1892.
  2. a b c d e f Kindred Britain.
  3. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  4. Anny , velikije kňažny i kňagini. In: Ruský biografický slovník, svazek 2. 1900.
  5.  Q24366603. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek VIa. 1892.
  6.  Q25373732. In: Military Encyclopedia. Volume 6, 1912. 1912.
  7.  Q25892329. In: Russian Biographical Dictionary, Volume 17. 1918.
  8. Sergej Semenovič Trubačev: Anna Vsevolodovna. In: Ruský biografický slovník, svazek 2. 1900.
  9. Anna, svjatyje russkije. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia. 1890.
  10.  Q27031366. In: Orthodox Theological Encyclopedia (volume 1). 1900.

Externí odkazyEditovat